Fotoreport a vzpomínkové video zaslala k dnešnímu tématu čtenářka Maryene. Takto se stěhovala ona. A má bohaté zkušenosti, které občas provázely i slzy hořkosti...

Dobrá zpráva, redakční e-mail už zase funguje! Takže si přečtěte stehovací zkušenosti čtenářky Maryene... (Dole je i foka.)

Přeji všem hezký den.

Říká se, že je lepší vyhořet než se stěhovat, ale mě každé stěhování vždycky připadalo jako nový začátek. A ty jsou určitě lepší než konce. Proto mi většinou stěhování nevadilo. Musím zdůraznit většinou, protože někdy u toho byly i slzy hořkosti..

Za svůj život jsem se stěhovala už několikrát. Ne, že bych o to až tak příliš stála, ale vždy k tomu byly vážné a nevyhnutelné důvody. Nejhorší stěhování bylo od mého prvního manžela. To však nebylo stěhování, ale spíš útěk. Takže se dá říct, že jsem přišla o všechno co jsem si do té doby myslela, že k životu nevyhnutelně potřebuji. Odvezla jsem si jenom pár svých osobních věcí, pár fotek a svůj největší poklad, obrázky a vlastoručně vyrobené dárky od mých dětí, když byly malé.

S mým druhým manželem jsme už osm let a před sedmi lety jsme se z městského paneláku přestěhovali do nové vilky na vesnici. Za pomoci našich dětí jsme dokázali zvládnout během jednoho dne celé přestěhování i s montáží nábytku a když jsme šli spát, bylo i nádobí uloženo na svém místě v kuchyni. V novém domě jsme si už zvykli a zařídili tak, aby se nám bydlelo pohodlně a abychom se tady cítili dobře. Přesto se stěhování bez karambolů neobešlo. Odnesla to krabice se sklem. Synovi vyklouzla z ruky a zbyla jenom hromada střepů. Střepy však přinášejí prý štěstí. A já si vzpomněla na slova mojí maminky, která mi kdysi řekla, že více důležité je s kým bydlím než to s čím bydlím, že věci se dají pořídit znovu. A měla pravdu. Měla k tomu vážný a oprávněný důvod. Největší stěhování v naší rodině totiž zažili její rodiče, kteří byli vlastně přinuceni okolnostmi přestěhovat se  do Československa po válce za mojí maminkou. Ta tady byla na dovolené a protože měla české občanství, bylo jí zabráněno vrátit se domů. To by byla vlastně emigrace. Na takové stěhování potřebovali dokonce celou vlakovou soupravu, protože byli zemědělci a kromě mlátiček, dalších strojů a celé domácnosti stěhovali i koně, krávy a všechen svůj majetek.( A to ještě netušili, že za pár měsíců vše budou muset dobrovolně odevzdat do JZD) . Ale to už by b yl jiný příběh.

Zažila jsem i stěhování ze zaměstnání. Za dvě desítky let na jednom pracovišti už se nashromáždí pár věcí. Většinu věcí jsem rozdala kolegyním, věděla jsem, že učit už nebudu. Další stěhování bylo po dvou letech nového zaměstnání. To už bylo smutnější, přestože věcí už tolik nebylo. Ale začalo se propouštět a já byla nová a navíc nejstarší. Kytka, pár drobností z psacího stolu, odevzdat služební mobi ...

Přesto jsem zjistila, že jsem každým stěhováním spíš něco získala než ztratila.

Připojuji jednu fotku z prvního dne v našem novém domově. Někde jsem slyšela, že to co se zdá první noc v novém domě, to se vyplní. Byla jsem tak utahaná, že se mi snad ani nic nezdálo.

1. den

Přeji krásný den a všem v redakci, protože se také stěhuje, ať vše proběhne bez zmatků a v naprosté pohodě, bez ztrát a karambolů.

A pro trochu nostalgie připojuji i  První noc v novém bytě:

Maryene

Pozn. red.: Text neprošel jazykovou korekturou.

Téma dne 28. 2. 2013: Stěhování

Téma je dnes trochu jiné, než jste, milé čtenářky, zvyklé. Částečně bude složené z vašich stěhovacích příběhů a částečně půjde o online zpravodajství ze stěhování redakce ŽENY-IN na novou adresu. Celá akce je domluvená tak, že mi vždy některá z kolegyněk pošle po internetu pár fotek a postřehů, tedy pokud se jí podaří někde připojit. V záloze je šéfredaktor Radek, který má internet a foťák v mobilu.

A teď k té vaší části: Posílejte mi historky ze svého stěhování a zaměřte se třeba na následující...

  • Proč jste se stěhovaly?
  • Odkud a kam?
  • Jak to proběhlo?
  • Byly nějaké karamboly?
  • Proběhlo stěhování podle plánu?
  • Co všechno jste po stěhování nenašly?

Příspěvky posílejte na známou emailovou adresu redakce (viz níže), a to ideálně do 15.00 hodin 28.2.2013. Jednu z přispěvatelek odměním pěkným dárkem. A protože se redakce stěhuje, necháme se překvapit, jaký dárek to vlastně nakonec bude, tedy co všechno po stěhování opravdu dorazí. Bude to buď nějaká kosmetika, hra, drobná elektronika nebo květina (když nic z toho nenajdeme). Sám jsem zvědavý. Vy se to dozvíte po konci tématu v poslední novince.

Reklama