Jeho jméno odkazuje jak na zemi původu, tak na živočicha, kterého svými uši připomíná. Papillon je tedy pes malého vzrůstu s dlouhou srstí, jehož domovem je Francie a který má pár krásných vytrčených oušek připomínajících motýlí křídla. Ačkoli se počátek chovu papillonů odhaduje někdy kolem roku 1700, kořeny tohoto ušlechtile působícího plemene sahají mnohem dál. Jeho předchůdci jsou totiž trpasličí španělé, konkrétně nazývaní malí kontinentální španělé, kteří byli v minulosti velice populární u evropských panovnických dvorů. Často byli také společně se svými významnými páníčky a paničkami vyobrazováni na malbách. První freska s podobným trpasličím španělem pochází už z roku 1290. Později měla na svém portrétu takovéhoto psíka třeba Marie Antoinetta či madame Pompadour (ta měla dokonce dva).

65b8e60a9ac35obrazek.jpg
Foto: Portrét Žofie Doroty Brunšvicko-Lüneburské
Antoine Pesne, Public domain, via Wikimedia Commons

Kvůli své oblíbenosti u francouzského dvora ale upadli po Velké francouzské revoluci v nemilost (stejně jako vše ostatní, co se svého času u francouzského dvora těšilo oblibě) a málem vyhynuli. Naštěstí ve Francii a Belgii koncem 19. století vznikly první organizované chovy, které toto plemeno zachránily. K nám se pak papilloni dostali v roce 1985.

Dalším podobným plemenem, jehož předchůdcem byl malý kontinentální španěl, je phaléne. Ten se od papillona vzhledově liší, a to především tím, že jeho uši jsou přirozeně svěšené dolů. Od roku 1969 do roku 1984 bylo křížení těchto dvou variant zakázáno. Důvodem bylo to, že se mnohem častěji rodily formy, které neměly uši ani svěšené, ani vztyčené, ale převislé. Pak ale začalo phalénů s ušima dolů výrazně ubývat, a tak se křížení opět povolilo.

65b8e6c6c52e6obrazek.jpg
Foto: Shutterstock

Jejich dominantou ovšem není pouze okouzlující vzhled. Papilloni jsou velice inteligentními zvířaty, kteří se dají poměrně jednoduše vycvičit. Mimo to jsou velice hraví, veselí a milují svou rodinu. Dlouhá historie, kterou strávili po boku svých milovaných páníčků, vedla k tomu, že se také dokáží dost dobře vcítit do emocí svých nejbližších a prožívat s nimi radost i smutek.

Papilloni budou skvělí společníci jak k dětem, tak seniorům. Vzhledem k tomu, jak jsou skladní, se hodí také do malého bytu. Jen nejsou vhodní na chování venku a nemají v lásce chladné počasí. Není divu – jejich dlouhá srst nezahrnuje podsadu, a proto mohou snadno prochladnout.  

Zdroj info: chlupaciakcifauna, wikipedie