Slova jako bio, eko nebo přírodní jsou v dnešní době hojně využívaná. Setkáváme se s nimi v potravinářství, oděvním průmyslu nebo například u kosmetiky. Abychom však měli jistotu skutečně přírodního původu výrobku, nejjistější je vytvořit si jej ve vlastní produkci. Začít můžeme například u biozahrádky, pro jejíž založení jsou květen či červen ideálním obdobím. Vypěstovat ovoce a zeleninu bez použití chemie je sice náročnější, ale odměnou za vynaložené úsilí nám pak jsou o to zdravější a chutnější plody.
Jak začít?
Na začátku je nejdůležitější se rozhodnout, co chceme pěstovat a zda pro zvolený typ plodiny máme vhodné klimatické podmínky. Přihlédnout bychom měli i k typu a kvalitě půdy. Každá rostlina vyžaduje jiný půdní typ. Zatímco například mrkvi se daří na písčitých půdách, rajčata vyžadují naopak vysoce úrodnou zeminu bohatou na organickou, dobře odvodněnou hmotu.
Bio nebio?
Dalším na řadě je rozhodnutí, zda pěstovat vlastní plodiny ze semínek, nebo koupit sazenice. Důležité je vědět, že ne veškerý sortiment na trhu určený pro vlastní vypěstování je bio. Aby mohla být plodina označená jako bio, musí totiž splňovat přísná kritéria. Ta se vztahují zejména k mateřské rostlině, jež je zdrojem sazenic či semínek, která nesmí být geneticky upravovaná ani hnojená pesticidy.
Kde nakoupit semínka a sazenice?
Biosazenice, zeminu i hnojiva ze 100% přírodních surovin naleznete například v sortimentu německého řetězce Hornbach. Bio produkty prodává pod značkou značku FloraSelf Bio a jsou certifikované pečetí bio kvality Evropské unie. Ta garantuje, že se jedná o produkty vysoké kvality s transparentním původem, které jsou vypěstované v souladu s normami EU pro ekologické zemědělství. „V sortimentu prodejen Hornbach zákazníci naleznou veškeré potřeby a suroviny k vypěstování vlastního ovoce a zeleniny v bio kvalitě, u kterých budou mít vždy jistotu, že splňují veškeré standardy Evropské unie,“ doplňuje David Kolář, marketingový ředitel Hornbachu.
Nový komentář
Komentáře
Tak osobně v
"BIO" jako takové na naší planetě již nevěřím. Je možné pokusit se
vypěstovat si zeleninku a vykrmit nějakého toho býložravce bez umělých hnojiv,
krmných granulí, krmných směsí, granulovaných hnojiv, průmyslově vyráběných
postřiků, atd.; atd. Věřte mi, jde to, ale je to náročné. Rozhodně nebudete mít
obrovské králíky, spíše budou štíhlí. Nebudete mít rajčata jako balóny a skoro
tak velké i ředkvičky. Možná bude mrkev, kořenová petržel, nebo pórek velmi
štíhlí. Na zahradě si nebudete solit cestičky, aby k vám nemohli slimáci, nebudete
stříkat brambory proti mandelince bramborové, okurky proti plísni, stejně tak
rajčata. Budete rozhodně mít velikou radost (pokud tedy vydržíte) z toho, že to
možná nakonec i jde. Ale je to těžké. Já osobně začínala nejméně náročným
česnekem, který jsem odmítla mořit, nyní pokračuji dále a dále. Mám zvířata,
mám zeleninu. Je to pro mne a moji blízkou i vzdálenou rodinu. Pleji ručně svá
políčka a věřte, že při tom, když chodíte do práce, je to „záhul“.