Kouzelný Cádiz
Foto: Silvie Jurečková
Nejstarší město Evropy
Hlavním městem provincie je Cádiz, který je považován za jedno z nejstarších trvale osídlených měst Evropy, s historií sahající až 3 000 let zpět. Založili ho Féničané jako obchodní přístav, což je odkaz, který je dodnes patrný v jeho strategické poloze na pobřeží Atlantiku.
Už jenom příjezd do města po tři kilometry dlouhém Mostě Ústavy 1812, který byl otevřen před deseti lety, je zajímavý architektonický zážitek. Ale i procházka centrem, která vás zavede do úzkých uliček plných menších obchůdků i řetězců známých značek, stojí rozhodně za to. Dominantou města je barokní katedrála s nádhernou kupolí.
Cádiz je nejlepší prozkoumat na kole / Katedrála v Cádizu
Foto: Silvie Jurečková
Nejlepším způsobem, jak město prozkoumat, je půjčit si kolo a vydat se podél pobřeží Costa de la Luz. Toto „Pobřeží světla“ a rekreační oblast zároveň nabízí nekonečné písečné pláže, které se táhnou podél Atlantického oceánu. Kolem Cádizu vede po pobřeží skvělá a praktická cyklostezka, na kole si tak můžete udělat vyhlídkovou jízdu a stavit se třeba u majáku a pevnosti San Sebastián. Další možností pozorování tohoto starého města je z mořské hladiny. Ideální je plavba na katamaránu z přístavu kousek od centra. Zejména na okružní plavbu při západu slunce s uvítacím drinkem zdarma budete dlouho vzpomínat. V jeden moment se celý Cádiz zalije směsí žluto-oranžovo-červeného světla a vy nebudete vědět, jestli jen v němém úžasu zírat nebo se snažit zachytit tu nejlepší červánkovou kombinaci na mobil.
Večerní Cádiz
Foto: Silvie Jurečková
Cádiz je také známý svým legendárním karnevalem, jedním z největších v celém Španělsku, pro který je charakteristické téma humoru (sarkasmu a ironie). Na přelomu února a března se každý rok promění ulice města v pestrobarevné divadlo plné hudby, tance a smíchu, které přitahuje tisíce návštěvníků.
Olé!
Andalusie je plná vášně a divokosti. Je to místo zrození flamenca - tradičního uměleckého projevu, který kombinuje zpěv, tanec a hru na kytaru. Historie flamenca začíná ve středověku, kdy se v Andalusii setkaly různé kultury: Arabové, Židé, křesťané a Cikáni (Romové). Právě Romové hráli klíčovou roli ve formování flamenca, když přinesli své hudební a taneční tradice a spojili je s místními vlivy. Flamenco se stalo hlasem těch, kteří žili na okraji společnosti, a jeho texty často vyjadřují bolest, touhu a radost.
Vášnivé flamenco
Foto: Silvie Jurečková
Flamenco se vyvíjelo jako lidová tradice, přenášená z generace na generaci. V 19. století se začalo šířit z venkovských osad do městských kabaretů, kde získalo širší popularitu. Právě tehdy vznikly první formální podoby tohoto umění a flamenco se začalo profilovat jako uznávaný žánr. Dnes je flamenco známé po celém světě a je mnohem více než jen hudba nebo tanec – je to způsob vyjádření emocí a příběhů prostřednictvím pohybu, hlasu a kytary. V roce 2010 zařazeno na seznam nehmotného kulturního dědictví UNESCO. Vy ho můžete zažít třeba ve městě Jerez de la Frontera v restauraci Tabanco El Pasaje, kde zkušená tanečnice předvádí své flamencové umění hostům u oběda.
Toros bravos
Stejnou vášeň, divokost, ale zároveň i zemitost a odhodlanou sílu zažijete při pohledu na andaluské býky. Zejména na ty, kteří jsou chovaní pro koridu. To jsou býčí zápasy, kde hrají hlavní roli býci a matadoři (u nás nesprávně nazývaní toreadoři). Pro koridu se používají speciální plemena, tzv. toros bravos (divocí býci), kteří se ale žádným způsobem netrénují. Musejí zůstat divocí, aby následně v areně přirozeně reagovali na pohyby matadora jako na útočníka.
Arena na býčí zápasy
Foto: Silvie Jurečková
Skvělým způsobem, jak poznat život těchto nebojácných rohatých bojovníků, je návštěva jedné z mnoha farem, kde je chovají. Jen v Andalusii jich je několik stovek. My zavítali na ranč El Carrascal, kde je chov býků dlouholetou tradicí rodiny Domecq. Pro zájemce tam mají připravený speciální program, kde jezdci a kovbojové předvádí jedno z nejlépe střežených tajemství andaluské kultury: chov a výběr bojového býka a zkrocení andaluského koně. Zároveň budete mít možnost navštívit stáje a komorní muzeum rodiny Domecq, kde se dozvíte vše o historii ranče a chovném byznysu. Dvouhodinový program vyjde na 35 eur.
Toros Bravos
Foto: Silvie Jurečková
Tekutý poklad
Provincie Cádiz je světově proslulá výrobou sherry – lahodného fortifikovaného vína (likérové neboli dolihované víno, které má vyšší obsah ethanolu než běžné víno, a obvykle i vyšší zbytkový cukr), které je neodmyslitelnou součástí gastronomické tradice Andalusie. Vinné sklepy najdete ve městě Jerez de la Frontera nebo třeba i v přístavním městě El Puerto de Santa María. Zrovna tam sídlí známá značka Osborne, která se na trhu objevuje rekordních 250 let. Od chvíle, kdy Angličan Thomas Osborne Mann přijel v 18. století do Cádizu prodávat víno a následně tam založil firmu. Ta se postupně rozšiřovala, dnes má skvělou reputaci a po celém světě je známá především pro výrobu sherry a brandy.
Muzeum Toro Gallery
Foto: Silvie Jurečková
Jestli máte stejně jako já sherry spojené pouze se sladkou chutí, tak ve sklepích Osborne objevíte nepoznané. Sherry je mnoho druhů, které se liší svou chutí a charakterem. Od tzv. Fina, které se podává chlazené jako aperitiv, přes Manzanillu, Oloroso, až po velmi sladké sherry Santa María Cream nebo Pedro Ximénez, které je ideální k dezertům. Každý si zde najde své.
Ve vinařství Osborne si můžete prohlédnout nejen vinné sklepy se sudy poskládanými do pyramid (jedinečný systém solera, při kterém se víno z různých ročníků mísí a dozrává v sudech z amerického dubu), ale také velmi dobře vybavené muzeum Toro Gallery. To zobrazuje historii značky, která si za svůj symbol vybrala dobře stavěného býka. Černou siluetu býka potkáte na mnoha silnicích, když budete projíždět andaluskou krajinou, se značkou Osbornou se navíc spojila i řada významných firem (např. šperkařská firma Swarovski), nebo významných osobností, jako byl například německý fotograf Helmut Newton nebo španělská tenisová hvězda Rafael Nadal.
Různé druhy sherry
Foto: Silvie Jurečková
Koňská show
V Jerezu najdete vedle sudů a sherry i Královskou školu jezdeckého umění (Real Escuela de Arte Ecuestre). Pokud jste těmi správnými koňskými fanoušky, určitě oceníte skvělou přehlídku koňské drezury v Picaderu - kryté jezdecké areně. Jedinečná show „Jak tančí andaluští koně“ je jezdecký balet doprovázený typickou španělskou hudbou a kostýmy ve stylu 18. století, s choreografií, která využívá pohyby založené na klasické drezuře, drezuře Doma Vaquera (jezdectví ve venkovském stylu) a tradičním jezdecké práce. Představení trvá zhruba hodinku a lístky je dobré zakoupit předem online na webových stránkách Královské školy.
Královská škola jezdeckého umění
Foto: Silvie Jurečková
Pokud se pro jezdeckou show nerozhodnete, nemusíte truchlit, o koně rozhodně nepřijdete. Celý areál zahrnuje komplex pěti stájí, kde se můžete potěšit pohledem na ty nejreprezentativnější koně školy. Přímo uprostřed stájí je sedlovna, jejich nejlépe udržovaný poklad. Součástí areálu je i Muzeum kočárů, které bylo otevřeno už v roce 2002. Najdete zde ojedinělou sbírku kočárů z 19. a 20. století, ale i postrojů vystavených pomocí inovativních multimediálních systémů. Chybět nesmí ani jezdecké kostýmy.
Bílé vesničky
Představte si spoustu bílých střech a fasád, úzké dlážděné uličky, terasovité domy a ohromující výhledy. Jste na dobré cestě…. Na Cestě po bílých vesničkách, tzv. Pueblos Blancos. Kořeny Pueblos Blancos sahají do dob arabské nadvlády na Pyrenejském poloostrově, tedy mezi 8. a 15. století. Muslimští obyvatelé tam zanechali výrazný otisk na architektuře i urbanistickém uspořádání. Bílé fasády, které jsou dnes symbolem těchto vesnic, měly praktický účel: vápno, kterým byly domy natírány, pomáhalo odrážet sluneční paprsky a udržovat interiéry příjemně chladné během horkých andaluských dnů.
Arcos de la Frontera
Foto: Silvie Jurečková
Vesniček je celkem devatenáct, během jedné návštěvy španělského jihu je tedy asi všechny neoběhnete. Ale na některé vybrané se rozhodně musíte zajet podívat. Třeba na Medinu Sidonii, jedno z nejstarších římských měst na Pyrenejském poloostrově, které je kromě jiného známé i svým lahodným pečivem. Jeden z jeho cukrářských výrobků „alfajor de Medina“ získal značku místní kvality. Sladkost maorského původu ve tvaru trubičky, připravená tradičními technikami, je plněná směsí včelího medu, mandlí, lístkových ořechů a koření.
Působivá je i vesnice Vejer de la Frontera. Byla dokonce prohlášena za oficiální historické místo a získala „Národní cenu za zkrášlení andaluských měst“. Labyrint klikatých bílých uliček vás přenese do jiné doby. A pouhých devět kilometrů od centra města se nachází jedna z nejznámějších pláží na pobřeží Cádizu Playa El Palmar, což je skvělá odměna pro unavené nohy po dlouhé vesnické procházce.
Unikátní Pueblos Blancos
Foto: Silvie Jurečková
A do třetice všeho dobrého: bez návštěvy puebla Setenil de las Bodegas rozhodně neodjíždějte! Naprosto unikátní místo s domy postavenými pod skalními převisy vám vezme dech. Některé domy najdete dokonce uvnitř skal. Vzájemně tak vytvářejí různé úrovně ulic a vytváří okouzlující zákoutí. Centrum vesnice není příliš rozlehlé, volný čas tak můžete strávit třeba i v jeskynní restauraci.
Tak kdy pojedete?
Andalusie i celá provincie Cádiz je skvělou destinací pro dovolenou nabitou kulturními zážitky. Costa de la Luz vás zase ohromí nekonečnými písečnými plážemi na divokém atlantickém pobřeží. Čerstvý mořský vzduch, poklidná atmosféra a západy slunce vám tak nabídnou nerušený klid a relaxaci. A úplně nejlepší je zkombinovat plážovou dovolenou s výlety za tradicemi tohoto nádherného koutu Španělska. Už kupujete letenky? 😊
Mohlo by se vám hodit:
- cadizturismo.com
- hotelargantonio.com
- tabancoelpasaje.com
- toneleriapaezlobato.es
- acampoabierto.com
- osborne.es
- realescuela.org
Zdroje: autorský článek, vlastní zkušenosti autorky
Nový komentář