Komunitní zahrady rostou jako houby po dešti. Najdete je nejen v okrajových částech měst, ale i v jejich centrech. Například na Praze 1 jsou rovnou tři, rozmístěné strategicky tak, aby to neměl nikdo daleko. Jedna je na Malé Straně, druhá na Novém Městě a třetí na Starém Městě, konkrétně v ulici Za Halštatem.

Iniciátorem všech tří zahrad je Jakub Vaculín. On sám navštěvuje poslední jmenovanou, kde má své pěstitelské místo. Z domova to má asi dvě stě metrů. Komunitní zahrada vznikla v bezprostřední blízkosti dětského hřiště. Pěstitelé mají k dispozici vaky se zeminou, přívod vody a společný kompost.

Foto: Komunitní zahrada v ulici Za Halštatem je součátí dětského hřiště

Zájem je velký

„Rád vařím a používám při tom čerstvé bylinky. Ale ty jsem si mohl pěstovat leda na parapetu, proto mě napadlo, že by bylo hezké vytvořit někde v mém okolí komunitní zahradu. Jsem zaměstnancem Prahy 1, takže jsem svůj nápad představil kolegům a těm se líbil. V roce 2017 jsme spustili demoverzi a vyzvali sousedy, aby se nám v případě zájmu ozvali, že projekt rozšíříme. Ozvalo se jich opravdu hodně a v dalším roce vznikla komunita asi 32 lidí, kteří se tu společně setkávají a pěstují,“ vysvětluje Jakub Vaculín vznik zahrady.

Za místo se nic neplatí, ale zájem je velký a poptávka bohužel převyšuje nabídku. Při výběru pěstitelů ovšem hraje roli hlavně bydliště. Své místo dostali ti, kteří to mají opravdu blízko a mohou se tak o zahradu pravidelně starat. Obzvlášť v létě totiž vyžaduje pečlivou zálivku, protože vaky snadno vysychají.

Převahu mají podle zakladatele zahrady maminky s dětmi a druhou část nejčastějších návštěvníků tvoří senioři. Dochází tak nejen k propojování sousedů, ale také generací. „Je to skvělé také pro děti. Vidí, že ovoce, zelenina a bylinky nejsou z plastových krabiček ze supermarketu, ale že je někdo musí vypěstovat a poskytnout jim péči,“ říká Vaculín.

Kontakt s přírodou

Zahrada přispěla také k tomu, že lidé k sobě mají blíž. Pořádají se na ní různá setkání a lidé si vypomáhají i se zaléváním. Například když někdo odjede na dovolenou. O některé záhony se navíc starají všichni společně, z vypěstované máty si pak každý může každý připravit třeba limonádu.

Prostor komunitní zahrady, ke kterému náleží i hřiště pro děti, je volně přístupný. Před vandaly, se kterými tu zatím nemají zkušenosti, ho pro jistotu chrání kamery a večer se zavírá.

S dětmi sem chodí například Barbora Hasoňová. „Bydlíme kousek odsud a nemáme ani zahrádku, ani balkon. Přes čtyři roky jsme tady pravidelně navštěvovali hřiště, a proto jsme moc rádi využili nabídku pěstování. Máme vak s kytičkami, zeleninou a bylinkami. Je to skvělé pro děti. Poznávají rostlinky, vědí, jak co voní, chutná a mohou pozorovat celý proces růstu už od semínka,“ komentuje Hasoňová.

Komunitní zahrady najdete i na dalších místech. Někde je městské části poskytují zdarma, jinde se za pronájem místa platí. Ceny jsou různé, ale může to být například 1000 Kč za sezónu a záhon. 

Další místa s komunitními zahradami po celé České republice můžete vyhledat ZDE

Přečtěte si také:

Reklama