I já mám pro vás pohádku.

Kdysi dávno žil na ostravsko-slezském hradě hradní pán. I zadařilo se a narodil se mu levoboček. Chlapec vyrůstal na hradě, ale cítil se nějaký ukřivděný a vyrostl z něj loupeživý křivák, co okrádal kolem putující obchodníky i návštěvy.

V tu dobu už na hradě hospodařila Bílá paní a ta se na něj jednou velice rozzlobila a zaklela jej do psí duše. A tak se rytíř lapka už celá staletí převtěluje vždy do duše dalšího psa, který přichází na hrad se svým majitelem správcem a čeká na své vysvobození princeznou, která mu v soustu podá kouzelný máček.

Protože ale každý páníček svého psa učí, že si nesmí vzít nabídnutý pamlsek od cizího člověka, vyhlíží stále tu svou princeznu, jejíž voňavé sousto přinutí zakletého lapku porušit páníčkův zákaz a jeho pozření zruší letité kouzlo Bílé paní. A tak hlídá na dvoře u vstupní brány, přivítá každého příchozího, oňuchá a bez ohledu na počasí vyčkává  dál a dál.

v

Ani já nejsem princezna (nevzal si ode mne nabízené sousto, čímž to potvrdil), a tak je odsouzen vítat s láskou všechny nové příchozí na hrad. Přijeďte se na něj na hrad podívat! Možná mezi vámi bude i ta očekávaná princezna. Monkee

pozn. red.: text nebyl redakčně upraven

Ještě, že ho ta Bílá paní nezaklela v čínského naháče, to by pěkně vymrznul. Simona

Pošlete nám, milé čtenářky, svou zimní fotografii opatřenou příběhem. Vždyť pohádky se tak hezky vymýšlejí! Čekáme na adrese:

redakce@zena-in.cz

Reklama