Kdybyste to měl říci zjednodušeně - co je mikrobiom, a co mikrobiota?
Za mikrobiom považujeme všechny bakterie, viry a kvasinky, které s námi žijí. Na kůži, ale i v našem těle. Za milióny let se mezi námi vyvinula symbióza a panuje vzájemná komunikace. Je důležité, aby mezi mikrobiomem a naším tělem panovala rovnováha. Když mluvíme o mikrobiotě, tak mluvíme o společenství mikroorganismů, které osídlují jednotlivé orgány. Tedy když to budou střeva, tak mluvíme o střevní mikrobiotě, když kůži, tak o kožní mikrobiotě atd.

Foto: Shutterstock

Co všechno střevní mikrobiota ovlivňuje?
Je známo, že to, co se děje v trávicím traktu se odráží na naší fyzické stránce. Není to jen o nadýmání či bolestech břicha, ale třeba i o pravidelné stolici. Ale dnes také víme, že o tom, jak se cítíme, jakou máme náladu, rozhoduje i střevní bakteriální rovnováha. Či možná nerovnováha, neboli dysbióza. A nejen to. Tato dysbióza se může podílet na rozvoji některých patologických imunitních reakcí, nejen alergických, ale i autoimunitních, jako je Crohnova choroba nebo ulcerózní kolitida. Věcí, které souvisí s naším mikrobiomem, respektive mikrobiotou, je mnoho.

Kdy se mikrobiota utváří?
Dnes předpokládáme posun ještě do prenatálního období. Celosvětově mluvíme o konceptu prvních 1 000 dní, to znamená období od početí do dvou let věku dítěte. To je období, kdy se formují mnohé systémy lidského těla. Je to období velmi citlivé na změny a je to období, kdy se utváří mikrobiota jednotlivých orgánů. A hlavně u té střevní víme, že se nejen vytváří, ale jistým způsobem i fixuje na celý život. A chyba při vývoji se pak může odrazit nejen na potížích v dětství, ale i dospělosti. Mluvíme o epigenetických přenosech. Jednoduše se to dá vysvětlit jako porucha čtení naší genetické informace. O vývoji mikrobioty rozhoduje mimo jiné i to, co jíme, jak se chováme, jakou máme úroveň stresu, jak často užíváme antibiotika v těhotenství, ale i způsob porodu, kojení a tak dále.

Hodně maminek řeší po porodu u svých miminek potíže s bolavým bříškem. Může mít jejich mikrobiota vliv i na tento problém?
Kojeneckou kolikou trpí více jak 50 % všech dětí do jednoho roku. A dokáže potrápit nejen je, ale i jejich rodiče. Dnes víme, že to nemusí být jen prosté bolesti břicha, a některé studie ukazují jistý vztah mezi kolikou a onemocněním trávicího traktu v dospělosti.

Proč některá miminka mají s bolením bříška problém a jiná ne?
To bychom také rádi věděli, ale přesnou příčinu stále neznáme. Víme, že zde určitou roli hraje změna ve střevní mikrobiotě.

Takže je to právě maminka, kdo v těhotenství ovlivňuje, zda bude mít miminko potíže?
Nedokážeme to přesně definovat, ale je známo, a to je důležité, že určitá forma bakteriální nerovnováhy u maminky v průběhu těhotenství, se může odrážet na vývoji imunitního systému dítěte. Když si tedy představíte, že maminka bude ve stresu, špatně se bude stravovat, bude mít narušenou střevní mikrobiotu, všechno se může na dítě v děloze přenášet, ať už přímo, či nepřímo. Při porodu mu předá nevhodnou mikrobiotu, a ta se pak může podílet na vývoji dítěte. Nechci říct, že kolika je přímo spojena s narušenou mikrobiotou dítěte, ale je to nasnadě. Víme, že tyto potíže jsou spojené s bakteriální nerovnováhou, a o tu se stará právě těhotná maminka.

Lze koliky u miminek nějak řešit?
Existuje způsob, jak tyto problematické koliky ovlivnit. Kromě dalších pomocných metod jsou to i probiotika, o nichž víme, že mohou mít dobrý efekt při jejich léčbě. Není ale probiotikum jako probiotikum. Na každou specifickou potíž je určen specifický kmen probiotik, který má prokázanou účinnost. Nejde tedy ani tak jen o obsažené množství konkrétního probiotika , ale jestli preparát obsahuje skutečně ověřený kmen, který má prokázanou účinnost.

Jak se v tom ale mají maminky vyznat?
Základem je mít jasno, o jaký typ potíží jde. Pak by se měla maminka obrátit nejlépe na pediatra. Ten bývá dobře informován o prokázaných účincích jednotlivých typů probiotik. Pokud by u něho přece jen neuspěla, zkusil bych lékárnu. Dnes už jsou na trhu preparáty, v nichž je ten který kmen jednoznačně profilován – například že je určen na dětské koliky.

Těch preparátů je velké množství. Jaký zvolit?
Když si budu vybírat probiotika pro sebe, svou rodinu, tak se budu dívat, o jaký typ probiotika jde, a zda je od patentované značky. Na tom velmi záleží. Charakteristika probiotika by měla být stejná teď i za dva roky. Renomovaní výrobci garantují, že půjde pořád o kmen se stejnými kvalitativními vlastnostmi a pozitivními efekty. Ale jak už jsem řekl, tohle všechno by měli vědět pediatři a lékárníci. Mimo to existují v tomto směru i doporučení odborných společností, například České pediatrické společnosti.

A vy osobně byste doporučil co, kdybychom měli být konkrétní?
Kdybyste se ptala, jaká probiotika bych doporučil svým dětem, tak jsou to tyto tři v odborných studiích nejčastěji uváděné kmeny: Lactobacillus reuteri protectis, Latobacillus rhamnosus GG a Saccharomyces boulardii. 

Je možné doplnit miminku potřebná probiotika i prostřednictvím kojení?
Určitě. Kojení je nejlepší způsob výživy dítěte. A i vývoj mikrobioty je výrazně ovlivněn právě látkami, které mateřské mléko obsahuje.

Když bude chtít maminka dopřát miminku prostřednictvím kojení více probiotik, stačí jíst třeba jogurty, nebo je třeba užívat speciální probiotika?
Za mě je ideální varianta A plus B. Určitě bych se nezříkal probiotických kultur v jogurtech. Ale pokud cítím, že má strava není úplně v pořádku, samozřejmě se užívání vhodných probiotik v těhotenství i v době kojení hodit může. A to nejen pro miminko, ale i pro jeho maminku.


Primář MUDr. Jan Boženský. Zdroj foto: archiv Jana Boženského

Takže i pro samotnou nastávající či kojící maminku má smysl třeba i dlouhodobé užívání probiotik?
Osobně si myslím, že péče o naši mikrobiotu není vyhrazena pouze těhotným a kojícím. Pečovat bychom o ni měli všichni, celoživotně. Pokud tedy žena nemá v období těhotenství či kojení skvělý životní styl, který ji zajistí rovnováhu střevní mikrobioty, mohla by, či možná měla by probiotika užívat. A nejen v době, kdy je těhotná. Je důležité, aby byla její mikrobiota v rovnováze ještě předtím, než otěhotní.

Jak často je užívat?
Probiotika bych doporučoval užívat pravidelně. Nemusíme denně, ale v cyklech. Zvláště v rizikovém období, ať už je to chřipkové období, stres a podobně. Už dlouhá léta tvrdím, že vyvážená střevní mikrobiota formuje nejen vývoj dítěte, ale i zdravotní stav nás, dospělých. Takže pravidelná péče o rovnováhu mikrobioty je velmi důležitá.

Může žena ovlivnit složení střevní mikrobioty miminka už v těhotenství?
Nastávající maminka může ovlivnit svou střevní mikrobiotu, a tu pak předat dítěti ve chvíli, kdy se rodí. Takže ano, péče o sebe sama, o svou bakteriální rovnováhu v průběhu těhotenství, může ovlivnit osídlení dítěte po narození.

Asi také záleží na způsobu porodu. Jak ten může ovlivnit mikrobiotu miminka?
Velmi. Když se dítě narodí vaginálním způsobem,  složení jeho mikrobioty se spíše podobá bakteriím, které má maminka ve vagině a střevech. Dnes se ukazuje, že právě střevní mikrobiota maminky je pro dítě důležitější, než ta vaginální. O to miminka narozená plánovaným císařským řezem bohužel přicházejí.

Trošku jiná situace je to u dětí narozených akutním operačním porodem. Tedy když se rodí přirozeným vaginálním způsobem, ale v jeho průběhu se stav změní, a je třeba chránit zdraví dítěte nebo maminky operačním porodem. V tomto případě se osídlení více podobá klasickému vaginálnímu porodu.

Jak je to možné?
Porod probíhá řádově hodiny. Otevřou se porodní cesty, odteče plodová voda a dítě se začíná rodit. V této chvíli k němu už některé bakterie mateřské mikrobioty dokáží velmi dobře proniknout a kolonizovat ho.

Co byste tedy maminkám rodícím císařským řezem doporučil?
V tomto případě je dobré uvažovat o podávání vhodných probiotik, které budou schopny upravit mikrobiotu dítěte. Je to výhodné i kvůli kojení. U maminek po sekci se totiž ukazuje, že mají často rozdílnou mikrobiotu mateřského mléka než maminky, které rodí přirozeně. Ten rozdíl často souvisí i s podáváním antibiotik během porodu. Na studiích na zvířatech se ukázalo, že i malé dávky antibiotik mohou rovnováhu mikrobioty narušit.

Reklama