Návštěvy mám ráda.
Ráda na ně chodím a ráda je i přijímám. Jsem z rodiny, kde se vždycky našlo něco k jídlu a pití i pro nezvanou návštěvu nebo se prostě pro něco malého doběhlo do obchodu.
Rodina mého manžela je v tomhle směru ještě dokonalejší, nikdy se nestalo, že by nebylo žádné pohoštění. Tchánovci návštěvy zbožňují a není pro ně sebemenší problém přichystat alespoň obložený talíř nebo malé chlebíčky, zásoby jsou u nich permanentně.
I já už jsem se tomuhle umění tak trochu přiučila.
Pravým opakem této části rodiny je však můj bratr a jeho žena. Moje maminka je často zve na oběd, když je nějaká rodinná oslava, vždycky jsou pak i chlebíčky a něco sladkého. Bereme to tak samozřejmě. Jenže má švagrová je buď děsně líná, nebo škudlí na nepravém místě – prostě za deset let jejího manželství s mým bratrem jsme k nim byli pozváni na oběd jen dvakrát a to pozvání navíc vždy přišlo od její matky (mladí žijí ve společném domku s rodiči švagrové).
No a když už je nějaká oslava, třeba narozeniny synovců, tak švagrová udělá jeden talíř chlebíčků, takže to vyjdou tak dva na osobu a dá tyčinky a chipsy.
Občas je i buchta, ovšem pokaždé stejná. Poslední oslava narozenin mladšího synovce i narozenin bratra a jeho ženy se konala v jeden den. Dort jsme donesli jako jeden z dárků. Bohužel, žádné další pohoštění se nekonalo, jen pár chipsů a káva.
Navíc se oslava nesla v tom duchu, že se jako předají dárky a pak se kouká na televizi. Takto si opravdu zábavu nepředstavuji. Nakonec jsem dostala i kousek dortu, ale musela jsem si o něj říct.
Můj manžel je na mou švagrovou dost „alergický“ i kvůli jiným věcem, ale tohle ho dostalo. Cestou domů jen nadával a kroutil hlavou, že to snad není možné.
Na velikonoční pondělí u nás zase mladí byli na oběd, švagrová se rýpala v bramborovém salátu a s nádobím pak taky nikdo nepomohl. Raději jsem s manželem odjela k jeho rodině, kde jsem si Velikonoce správně užila.
Možná tady píšu o hloupostech, ale myslím si, že by naši mladí měli alespoň občas oplatit rodičům jejich pohostinnost.
Mladí nemají tak málo peněz a nebydlí tak daleko od rodičů, aby je to nějak „poznamenalo“.
děkuji za názor a slovo do diskuze.
Jistě najdete mnoho stoupenců, ale možná i odpůrkyň.
Záleží na tom, jak se kdo ve vašem příspěvku našel.
Uvidíme.
Nový komentář
Komentáře
Rodinné oslavy neznám a jsem tomu velmi ráda.Když vidím svého jediného bratrance zmocní se mě totiž velmi deprimující pocit, když si uvědomím,že musíme mít patrně nějaké ty společné geny
. S přáteli se scházím raději mimo domov...sedět s nimi doma a popíjet, to mě nesedne.
Itinka 47 - u nás taky platí,že rodina je někdy to poslední,co ti zbyde.držíme pohromadě a už pockrát se stalo,že jsme si 2 sestky a bratr vypomohli,kde jsme potřebovali. jinak oslavy děláme,hlavně narozeniny.když grilujeme, ohlásím to a říkám, kdo chce ať přijde. rodiče na oběd zvu 1-2x do roka a myslím,že je jim to příjemné.
Když jsem se vdala, získala jsem rozvětvenou rodinu mého muže. Vůbec mě to nevadilo, naopak jsem byla ráda. Většinou se všichni scházeli u nás, protože bydlíme v RD. Ani to mně nevadilo. Snažila jsem se tuto tradici předat svým dětem. Bohužel, musím se přiznat, moc jsem neuspěla. Nemají zájem a já nevím co s tím. Nutit je nemohu, ale moc to mně i mého muže mrzí.
slonbidlo: Ja Ti taky fandim. Pro me naprosto samozrejme nabidnout navsteve to nejlepsi, co mam k jidlu a k piti. Ja mam rada vsechny navstevy a nestydim se za to. Musela bych se propadnout hanbou, kdybych nic nenabidla. A na oslave zrovna tak. Tady nejde o to, jestli se jdou lidi "nazrat" proste je mam rada, radi si s
s nima povidame a tesime se z toho. Co je na tom blbeho naprosto nechapu.
slonbidlo: nejsi divná
akorát holt máme asi každá jiné zvyklosti
Ale na návštěvu bych k tobě asi nešla, já moc nemusím ani mytí nádobí doma, natož ho umejvat někde u cizích
slonbidlo: my se opravdu scházíme furt,pořád je co slavit a pečem a vaříme k tomu všichni,ale je fakt,že nádobí ani u rodičů nepomáhám uklízet.doma mám myčku a taky nečekám,že mi s tím někdo pomůže..
slonbidlo: u nás se taky slaví a dlouho se na to chystá a peče a schází se celá rodina a často děláme i slavnostní oběd pro tetu,strejdu,sestřenici,babičku,dědu a nás 5....
slonbidlo: no, pětihodinovou návštěvu jsem snad ještě neměla
Pokud bych pozvala někoho na delší dobu, tak bych mu samozřejmě zajistila i stravu
, ale nechápu, když někdo někam přijde na návštěvu a hned čeká, že se začne nosit na stůl, stejně jako nechápu, když někam přijdu na návštěvu a někdo do mě hned začne tlačit jídlo
A vůbec nechápu smysl návštěv, kde se všechno (včetně hovoru) točí jen kolem jídla
Pak nemáme bejt nejtlustší evropskej národ, když se bez toho žrádla chvilku neobejdeme
Meander ty seš teda citlifka
Ťapina: Mně taky návštěva nesmí strkat ruce do dřezu. Nikdo totiž neumyje nádobí tak dobře jako já.
slonbidlo: Já zas nemám ráda, když mi někdo leze do kuchyně. Do kuchyně chodí návštěva jen za předpokladu, že u nás je víc dní a připravuje si jídlo sama, jinak neexistuje, aby mi někdo pomáhal s nádobím nebo tak něco. A stejně to předpokládám i když jsem na návštěvě já
ještě jsme nečetla reakce, ale dorazila mne poznámka " a s nádobím taky nikdo nepomohl"... niky mně nenapadlo na návštěvě mýt nádobí, asi byhc se měla nad sebou zamyslet ...
slonbidlo: pokud ji tak strašně nesnášíš, tak se s ní prostě nenavštěvujte... přece nebudeš pěstovat styky s někým, kdo ti je proti srsti, jen z povinnosti
Já osobně nechodím na návštěvy kvůli jídlu (máme ho doma dost
) a taky si návštěvy nezvu, aby se u mě najedly (natož aby u mě myly nádobí
), ale v první řadě proto, abych viděla lidi, který mám ráda a abych si s nimi popovídala. Jídlo je úplně podružná věc a na nějaké to bezmyšlenkovité uzobávání během povídání úplně stačí nějaká miska oříšků nebo talíř chlebíčků. Pokud je nám spolu dobře a máme si co říct, tak si jídla většinou stejně moc nevšímáme
Ke mně návštěvy fakt nechodí jako do jídelny...
Slonbidlo" Ani jsem nedočetla všechny ty hlášky do konce. Jsi úplně normální. Mně to příjde zcela na místscházet se s rodinou na oslavy.Švagrový děti to nikdy nezažily a jak se divily když to viděly u nás, moc se jim to líbilo. Rodina má držet pohromadě. A když je rodičům kolem 70 je tvoje návštěva to jediný co jim dělá radost, jinak jsou zavřený celý den v paneláku a koukaj na TV. Jsi zcela normální a fandim ti.
Třeba nejde o kus žvance. Třeba prostě nestojí o vaši návštěvu a nehodlá dělat kolem toho tanečky. Najdi si někoho jiného
To, že je to švagrová, ještě neznamená, že se musíte navštěvovat
Já vůbec nedělím návštěvy na čekané a nečekané, ale na vítané a nevítané. Těm vítaným, i když jsou nečekané, snesu modré s nebe. Ty nevítané nezvu, pakliže se pozvou samy, vymluvím jim to. S tchyní jdeme dvakrát do roka do restaurace při příležitosti rodinných oslav. Z toho asi vyplývá, do které skupiny patří
slonbidlo: ale my jsme donesly zákusky, koláčky, oni neotevřeli ani tu krabici aby řekli vemte si. O tom že dojedem věděli týden dopředu. Když přijdou k nám tak když nic jiného tak aspoň kafe, voda ( samozřejmost )slané a nějaký oplatek. Jsem to nerozdýchala doteď
takové ta rodinné sešlosti do pátého kolena taky nemusím, ale když jsem nesla bráchovému synovi do " kúta " i s mamkou, vlastně prababičkou malého tak jsme toho donesly za 2500 a oni nám tam neřekli ani abychom si sedly. Nemluvě o tom že nám nenabídli ani kafe nebo vodu. Tak jsme se jaksi po půl hodině sebraly a šly
jitusha: taky odmítám s úsměvem, ale prcek je děsně žravá (no, podívej se, jak je hodná a hezky papá
) a když zasáhnu, protože nechci,aby měla splácáno, tak je oheň na střeše
slonbidlo: takhle jsem to nepocopila - popsala jsem jen druhý extrém
phoebe24: