Tak teď jsem se opravdu nasmála, takové skvělé historky jsem dnes po ránu potřebovala. Tahle je od čtenářky Jukl.
Moc děkuju, milá Jukl, se synky byla určitě legrace. A já vám přeju, aby byla dál (aspoň někdy).
Krásný páteční den všem,
dnešní téma je opravdu kouzelné a bude nás všechny bavit po celý den. Moji synové jsou už věkem dospělí, starší studuje vysokou školu a mladší chodí do práce, ale stále ještě oba bydlí doma. Často společně vzpomínáme na dobu jim „hodně vzdálenou“, když byli malí i na jejich dětské hlášky.
Starší syn špatně vyslovoval některé hlásky a můj mladší bratr ho s oblibou škádlil, chtěl, aby po něm opakoval - já rád játra, ty rád játra. Syn pohotově ze sebe vychrlil: „Já rád knedlík, ty rád knedlík.“
Jindy jsme na vycházce potkali pána, který venčil dogu. Mladší syn hned reagoval: „Mami koukej, malej koník.“
V době, kdy byli kluci malí, byla velmi populární Bába Tutovka. Ve vsi, kde bydlela babička, žila stará paní, která se jí velmi podobala. Náhoda tomu chtěla, že jsme se s ní potkali na autobusové zastávce. Mladší syn hned k ní běžel a s radostí volal: „Ty jsi bába Tutovka, my jsme tě viděli v televizi..“ Já s mamkou jsme jen stěží zadržovaly smích, naštěstí synovi tenkrát nebylo moc rozumět a tak se to nějak ututlalo..
Jednou večer mladší syn už spal, starší ne a ne usnout... přišel za mnou z pokojíčku, že tam sám nebude. Na moje slova, že tam přece není sám, ale s bráškou, odpověděl: „Ale on není živej...“ Co na to říct... :-)
A poslední příhoda je z logopedie, kam oba synové docházeli...sestřička byla už jejich stará známá, měla úžasný vztah k dětem... Mladší syn si měl připravit pohádku podle obrázků - O koblížkovi. Doma jsme poctivě trénovali. Když přišel den Dé, začal vyprávět pohádku pozpátku. Sestřička koukala, já koukala. Samozřejmě syn dostal pochvalu a sestřička konstatovala, že za dvacet let, co to dělá, takhle originální pohádku ještě neslyšela.
Jistě bych si ještě na něco vzpomněla, tak snad někdy příště.
S pozdravem a přáním hezkého dne
Jukl
Pozn. red.: Text neprošel redakční korekturou
Dnešní téma zní: Hlášky našich dětí.
Budu ráda, když mi napíšete, co legračního nebo zajímavého říkaly vaše děti, případně vnuci, sourozenci, klidně i rodiče, nebo co jste slyšela od kamarádů a spolužáků. Těším se na vaše příspěvky do dnešních 14.30 hodin. Jedna z vás získá za odměnu vitamíny Marťánci a dva dětské šampóny Garnier Kids (meruňka a zelené jablko). Děkuju!
- Pište na: redakce@zena-in.cz
- Heslo: HLÁŠKY
Nový komentář
Komentáře
Trefa:co pak si asi ta babicka myslela?ale kluci to mysleli dobre.
S dětmi se zažijou krásné chvíle.
spavec — #6 děkuji
Velká gratulace, moc se mi příspěvek líbil
hezké vyprávění, připoměla jsi mi s tou dogou něco:
pracovala jsem ve škole a školník měl taky dogu, velikou, když se postavila na zadní a opřela se někomu o ramena, byla teda práce to ustát. No a když jsem jednou vzala Kačku s sebou do práce, tak viděla toho psa a říkala mu: "pochodovací lavice". Takže dodnes jsou u nás dogy jasné

Tak ta doga mi připoměla vzpomínání mé tchyně, která dělala učitelku v MŠ a jednou když byli na vycházce a viděli dogu, tka jeden chlapeček konstatoval, že to je štěně od koně.
úsmevné príhody
To muselo být zábavné
Taky jsem se zasmála, povedené!