Ještě před 150 lety to byly vzpoury emancipovaných žen proti tradiční roli poslušné oddané puťky, výčitky svědomí, konflikt s Bohem nebo obětování blízkých, kdy hlava sedlácké rodiny dřela děti a ženu na poli do úmoru a jeho drahá polovička se rozhodla teror neakceptovat. Současná situace je trochu odlišná.
Postupnou feminizací i demokracií by se mohlo zdát, že není důvod vzájemné různice už tolik vyhrocovat, ale opak je pravdou. „Většina dvojic nemá ani tušení, jak záludné a často neřešitelné je párové dorozumívání, zvláště mezi dvěma vzájemně si rovnými partnery,“ říká Miroslav Plzák v jedné ze svých knih. Za pravdu mu dávají i všemožné rozvodové indexy.
Podle demografické statistiky ministerstva vnitra připadlo v roce 2001 na sto uzavřených sňatků 45 rozvodů. V roce 1925 to bylo pouze 5. Vliv mělo náboženství i společenské normy, které tento krok považovaly za velkou ostudu, ale hlavně vzájemné postavení partnerů, kdy žena hrála roli podřadné bytosti bez práva na vlastní názor. Historie rozvodů uvádí, že jeho iniciátory byly odjakživa s mírnou převahou spíše ženy než muži a jako důvod sloužily na prvním místě „rozdílné povahy“, na druhém nevěra a jako třetí figuruje alkoholismus.
V současné době mezi partnery vedou spory na téma rozdílného názoru na utrácení rodinných financí a placení účtů za bydlení, výchovy dětí a trávení volného času. Poměrně časté jsou i situační hádky. I když se přou páry všech věkových i sociálních kategorií, bylo prokázáno, že s rostoucím vzděláním neshod ubývá, že se více hádají manželské páry než nesezdaní partneři a že nižší příjem rodiny oproti očekávání způsobuje jen velice mírný nárůst konfliktů. Jako nejharmoničtější se jeví dvougenerační rodiny, kde žijí pouze rodiče a děti. Češi v porovnání s ostatními evropskými zeměmi vyšli jako vcelku neproblémový národ. Denní hádky uvedlo jen 2,8 % dotázaných, pouze velice řídké neshody skoro 60 %. Nikdy se nepohádalo přes 10 % párů.
Domácí práce
Problém: Ty mi s ničím nepomůžeš, všechno musím dělat jenom já. Nebýt mě, shnil(a) bys tady špínou. Beze mě nejsi schopný(á) se o sebe postarat……
Řešení: Příčinou v drtivě většině nebývá neschopnost partnera, ale jeho pohodlnost. Brbláte a rozčilujete se, ale vždy všechno nakonec uděláte. Zkuste sepsat na papír všechny denní i týdenní domácí povinnosti a v klidné a přátelské atmosféře bez výčitek se domluvit se svým protějškem na tom, kdo ponese za co zodpovědnost. Oba seznamy pak vylepte na viditelné místo (lednice, dveře záchodu..), aby byly stále na očích a nikdo se nemohl vymlouvat, že na něco zapomněl. Jestli ani tehdy nebude dohoda fungovat, najměte hospodyni (údržbáře) za příslušný honorář. Rodinný rozpočet se sice ztenčí, ale zachrání váš vztah, což je k nezaplacení.
Vyčítání příbuzných
Problém: Tvůj otec (matka) se chová hrozně a ty jsi celý(á) on(a). Tvoje sestra je tlustá, lakomá, nechce hlídat naše děti a chodí nás akorát vyžírat. Tvůj bratranec z Moravy je starý ožrala… A tak dále.
Řešení: Plísnění partnera za to, že má příbuzné, které nám nejdou pod nos, je jedna z největších podpásovek. Nikdo si je totiž sám nevybírá a nemůže nijak ovlivnit to, že má lakomou sestru, tlustou matku či bratrance alkoholika. Narušují-li svým vměšováním harmonický chod vaší rodiny, je třeba kontakt s nimi eliminovat na minimum, ale vyčítat jejich prostou existenci je skutečný hazard s vlastní budoucností.
Placení účtů
Problém: Když se má platit nákup, vždycky zmizíš. Necháš se ode mě živit. Víš, kolik jsi tenhle měsíc zase provolala? Od zítřka se budeš sprchovat jen 10 minut a topit se bude jen v pokoji. Odmítám platit ty hrozné účty za teplo. Já platím nájem, takže ty bydlíš u mě a budeš mě poslouchat…
Řešení: Z 10 rodin se v 8 případech stará o účty jen jeden z manželů. 70 % to dělá s odporem.
Jestliže vzniknou neshody ohledně provozních financí a některý z partnerů se cítí ukřivděný a okrádaný, mohl by pomoci opět papír a tužka. I když nejste zvyklí vést podrobné měsíční účetnictví, pište si alespoň 2 měsíce všechny vydané položky, abyste měli přehled, kolik utratíte. Podle výšky výdajů se dohodněte s protějškem, kolik (lépe řečeno jakou část platu) budete poskytovat do společné kasy. Například každý přispěje jednou třetinou, polovinou, atd. Předejde se tak hořkosti toho, který vydělává méně.
Co s volným časem
Problém: Smažit se na pláži u moře mě nebaví a chci jet raději na chalupu. Víš, že nelyžuji, a navíc mi je na horách zima. Jsem za celý týden v práci unavený a o víkendu chci ležet v posteli, a ne se trmácet po výletech…
Řešení: Donutit někoho, aby dělal něco, k čemu má vyložený odpor, je nerozumné. Bude naštvaný a zkazí zážitky z akce všem zúčastněným. Vybruslit z toho jde dvojím způsobem. Není-li odpor k určité činnosti nepřekonatelný, zkuste se dohodnout na kompromisu. Jednou se půjde na fotbal podle muže, podruhé třeba na prohlídku hradu, což miluje žena. Dovolené je dobré střídat. Jeden rok podle vás, druhý podle drahé polovice. Zasekne-li se jeden z partnerů, nic nelamte přes koleno. Týden u moře se dá užít i s kamarády a dětmi, hory s bratrem a hezký víkend třeba sám v tělocvičně nebo na dece u rybníka. Pozor ale, aby se to nestalo pravidlem. Zcela rozdílné zájmy a potřeby hrozí vztahu ochladnutím.
Výchova dětí
Problém: Tohle jsem synovi zakázal a ty jsi to za pár minut dovolila. Ty na děti kašleš a vůbec se jim nevěnuješ. Děti rozmazluješ a všechno jim u tebe projde. Nekupuj jim stále nové hračky (oblečení), jenom je kazíš…
Řešení: Hlavním bodem správné výchovy je táhnout za jeden provaz a nezpochybňovat před dětmi autoritu toho druhého. Než vyhlásíte nějaké větší rozhodnutí týkající se dětí, prodiskutujte ho vždy napřed s druhým rodičem, aby nebyl zaskočen a nezačal oponovat přímo před dítětem. Jestliže nebude chtít ani jeden z vás ustoupit, zkuste výměnný obchod. Vy slevíte z jednoho požadavku, partner zase z jiného. Hlavně však vždy z dosahu uší dítěte.
Rada Miroslava Plzáka: Nikdo nedokáže odnaučit manžele, aby se hádali. Co se však naučit dá, je jak hádku ukončit. Předně se musíme již na začátku vztahu dohodnout, jak dlouho smíme argumentovat pro svůj návrh. Podle psychologického průzkumu nemá být tato doba delší než 10 minut. Po uplynutí této doby totiž začne narůstat zloba a dohoda již není možná. Po sváru je třeba odejít od partnera na 30 minut, v klidu se zamyslet nad situací a vydýchat emoce. Poté se smí oba k sobě vrátit, ale rozhodně se ani v náznaku nevracet k tématu sporu. Kdo to dokáže, vyhrál sám nad sebou.
Co hádky a následný stres dělají s naším organismem?
1. Zpomalují hojení ran.
Půlhodinová hádka mezi partnery způsobí, že rána běžně odhojená za 5 dnů se hojí o den déle. Pokud se spory chronicky opakují, rozdíl v rychlosti uzdravení může dosáhnout až 40 %.
2. Způsobují ztrátu menstruace a problémy s početím
Dlouhodobý stres může způsobit úplné vymizení menstruace. I když cyklus zůstane, tělo se brání početí, protože všechnu energii vyčerpalo na odbourávání následků nepohody.
3. Vyvolávají rakovinu
Výsledky studií dokazují, že v souvislosti se stresem vzrůstá riziko onemocnění leukémií či zhoubnými nádory, zejména prsu.
4. Startují zažívací potíže
Trávení je pomalejší, objevuje se nechutenství, zácpy, průjmy, zvracení. Člověk může trpět žaludeční neurózou, která vyvolává vznik žaludečních vředů.
5. Způsobuje bolesti hlavy
Trvalé vypětí může vyvolat migrény, agresivitu, problémy s usínáním a soustředěním. U lidí s vrozenou dispozicí se stává spouštěčem depresí.
6. Vyvolávají problémy s vlasy, kůží, nehty
Vlasy jsou matné, lámavé a bez lesku, nehty se štěpí a nastávají problémy s pletí – akné, vyrážky. Tělo totiž vyplavuje živiny, které pak organismu chybí.
7. Zhoršují imunitu
Tělo nedokáže odolat náporu virů a bakterií. Lidé trpí opakovanými angínami, ženy gynekologickými záněty. Stav může skončit kolapsem z celkového vyčerpání.
8. Zvyšují tlak
K vysokému tlaku se může přidat srdeční arytmie. Infarkt však akutním stresem vyvolán nebývá. Způsobují ho zanesené cévy.
9. Tuhnou klouby a svaly
Napjaté svaly přenášejí napětí do kostí a páteře, které pak bolí. Stoupá riziko řídnutí kostí a objevuje se předčasná artritida.
10. Mění se chování
Stresovaní lidé jsou přecitlivělí na podněty z okolí, jsou podráždění, náladoví, jednají zkratovitě. Dýchání je mělčí, může vyvolávat svalové napětí, nevolnost, sucho v ústech.
O co se nejvíc hádáte doma vy?
Nový komentář
Komentáře
Nejlepší je nehádat se.
my sa hadame kazdy den, keby nebolo hadky, nebolo by udobrovania :) viem ustupovat, viem ukoncit hadku a viem sa nad hadku povzniest... ale ten pocit, ked k vam o desat minut priatel pride a pobozkava vas na celo (v zmysle Mrzi ma to zlatko, tak uz sa nehnevaj) stoji predsa za to...urcite lepsie ako by sme sa mali dusit v napetej atmosfere...
SStream — #21 výýýborný nápad :) akurat ze u nas doma je to trosku naopak, vacsinou buzeruje priatel co vsetko si mam odlozit, a pritom urcite nie som bordelarka.
Nehádáme se vůbec a nemusíme tak nic řešit.
Podle mě je to většinou o blbosti, ale pro toho kdo se chce hádat jsou to zásadní věci, i když postupem času...
My se hádáme kvůli blbostem,fakt kvůli pitomostem.Snad nás to někdy přejde.
My se taky hádáme kvůli bordelu doma. Věčně poházené ponožky na podlaze, hlavně v ložnici a v obýváku u sedačky. Nebo když uvaří, ale zbytky z použitých surovin a špinavé nádobí nechá na lince. Nebo si na konferenčním stolku dělá sbírku čajových hrnků. Po vypití čaje ho neodnese a tak se tam hromadí. A hrozně se diví, že nadávám, že je bordelář. Ach jo.
Ale devcata ted jsem objevila neco. nedavno tu byl clanek o keramickych nozich. No a ten můj manžel je jako obráběč kovů na takové věci trochu zatížený. No koupil mi před lety keramickou škrabku na brambory. Jenže jsem jí někam potratila, zřejmě se šlupkama do koše. ačkoli si myslím,že já ne. Tak mi za rok koupil novou. Tu už máme nějaký ten pátek a o víkendu mi praskl takový ten držáček ve kterém je ta keramika a jak se to v tom místě protáčí-je to taková ta široká škrabka. No teď koukám a on tam udělal nějaký kovový držáčeka je to v pořádku. On to prostě spravil a škrabka může fungovat dál. nomůžu já se na něj nějakmoc zlobit ?
Eva_Fl — #23 Suzanne — #24 Já jsem na některé věci flegmouš a už jsem se naučila, že mě to nebere. Ať si kecá. Co se týká vlasů, všici kolem mi je závidí. A snažím se je uklízet, tak co? A to "jeho" uklízení....ať maká a kecat si u toho může o stošest. Leda, že bych začala dělat to samé. Pokaždé mu zdůrazňovat co jsem zase skvěle udělala

Ale mám ho ráda i stěma chybama. Mohlo by být hůř. Nekouří, pivo si dá jedno, dvě týdně a ještě donese někdy drby z hospodo restaurace
my se dokážeme hádat moc, a to i kvůli prkotině. nědávno například ve sběrně železa, protože byl přesvědčený, že mě ošidili o desítky kilo železa, když blbě odečetli váhu auta. Já trvala na správném přečtení váhy auta před a po, on tvrdil, že naše auto rozhodně není tak těžké a natáhli mě. Schválně se jel zvážit pak v práci a ejhle, auto s bordelem v kufru vozí o dobrých 100 kilo více
, neřekl na omluvu nic (to nikdy neříká), akorát remcal, co v tom kufru vozím za zbytečnosti (v JEHO KUFRU V JEHO AUTĚ
)
cicinka — #22 Ježiš, ten by mě sral
My se občas poštěkáme kvůli prkotině, prostě upustíme páru. On si většinou začíná, ale já to beru jako nutnou ventilaci, když toho má moc
Už jsem se naučila to zvládat. Podle mě je lepší se občas pohádat, než to v sobě dusit, a pak z toho mít vředy.
Tu a tam jsme se rafli kvůli výchově, ale kvůli volnému času, účtům či příbuzným... to nikdy
cicinka — #22 zabij ho.
My se hádáme kvůli dětem. Jak jinak. Já mám pocit, že vše řeším já a dělám si starosti. On zase že jim hodně dopřávám. Co se domácích prací týká, tak tam je dobrej. Pomáhá, udělá vše. Ale pak slyším jak jedině on to udělá dobře a skvěle. Já uklízím a nekomentuji. On jednou umyje koupelnu,ale jen vanu a umyvadlo. Prach na poličkách už ne. A pak poslouchám jak špičkově umyl koupelnu. Vysává, doslova si s tím hraje. Pak zas slyším, že já bych to takhle nikdy neudělala+ nadává na mé dlooouhé vlasy. Dnes už nic neříkám., Dělám, že neslyším.
domácí práce - čas od času se vyplatí tzv. vyhoření. Tak jednou za dva měsíce si vyberu týden, kdy: neperu, nevařím, neuklízím, nezalévám kytky, nevynáším koš a oblečení nechávám volně plynout po plovoucí podlaze. Cca po čtyřech dnech partner znejistí
a začne sám od sebe což se poté nějak promítne i do dalších dvou měsíců. Aktivita samozřejmě polevuje, proto je dobré proces opakovat a opakovat a opakovat
lonkue — #17 ten můj by se měl omlouvat za to samý
lonkue — #16
prádlo si pere sám, tak nevím nevím
Hádáme se kvůli bordelu, protože mi můj drahý tvrdí, že žádný nevidí. Začala jsem praktikovat to, že mu bordel hážu do postele. Tam už ho nepřehlédne. Neperu to, co není v koši na prádlo. Docela začal fungovat.
femme — #15 ten muj se musi omlouvat i za to, ze existuje...
femme — #14 co ja vim... on je furt nekde na cestach, tak treba obhospodaruje dve rodiny..
. Taky by jsi ho mohla posilat zpatky s cistym pradlem, sakrys
lonkue — #12 teda až na tu jeho omluvu, ten můj se omlouvat neumí a ani asi nechce