Michal Viewegh vybíral vítěze literární soutěže pro děti z dětských domovů DEJME DĚTEM ŠANCI. Jednou z patnácti nejlepších povídek je i ta Lukášova (16), kterou si můžete přečíst. Asi byste neuhádli, o čem tento mladík sní.
„Jmenuji se Lukáš a rozhodl jsem se, že se s vámi podělím o to, o čem sním. Chlapci v mém věku přemýšlí, kde a jakou dívku sbalit. Já sním o tom, jakou bych chtěl mít budoucnost.
V první řadě bych se chtěl dostat na učební obor a vyučit se elektrikářem. Až se vyučím, chtěl bych se jako elektrikář živit. Po odchodu z dětského domova si najdu bydlení, věřím, že mi naše tety pomůžou. Také bych si rád udělal autoškolu, je velmi důležité mít při takové práci vlastní auto, které mě dopraví, kam budu potřebovat.
Když budu mít dobrou práci a bydlení, potom bych si rád našel partnerku, se kterou bych měl jednou i děti. Rád bych se postaral i o svou matku a sestru. Když bych se dobře učil, mohl by ze mě být dobrý elektrikář a díky melouchům bych si možná časem našetřil i na barák s velikou zahradou.
Ilustrační foto: Shutterstock
Děti bych chtěl mít časem tři. Moc bych si přál, aby alespoň jedna byla holčička, připomínala by mi mou sestřičku. Manželka by měla také dobrou práci, ono je lepší, když jsou na to dva. Manželka by ráno chodila s dětmi do školky a do školy a já bych je mohl vyzvedávat. Cestou bychom si vyprávěli zážitky, zašli bychom do cukrárny na nějaký dobrý dortík. Pokud bych musel být v práci do večera, musela by pro děti chodit manželka, nebo moje maminka. Když bych se vrátil z práce, první, co bych udělal, je, že bych objal svoji manželku a děti. Moc bych si přál, abych žil po boku své manželky až do smrti. První dítě bych nechtěl dřív než v 25 letech, to už bych měl mít dost rozumu, dobrou výplatu a hlavně nějaké to pevné zázemí.
Svatbu bych chtěl naplánovat společně s mojí ženou. Na svatbu by mi přišla určitě má maminka i sestra a snad i táta. Manželka by měla být hodná a hlavně upřímná, abych jí mohl vše říci. Na zahrádce, bych chtěl mít samé kytky, záhonky a stromy. Manželku bych pozval na večeři, zařídil bych svíčky a dobré jídlo. Pečoval bych o ni, staral se o děti, aby jim nic nechybělo. Já bych se postaral o zahrádku a má žena o domácnost. Občas bych i uvařil nebo se postaral o prádlo, aby toho na ni nebylo moc.
Každý víkend bych rád strávil se svou rodinou, jezdil bych s nimi na výlety. Důležité je, abychom měli společné zájmy a tak vedli i naše děti. Chtěl bych, aby mě žena milovala tak hodně, jako bych miloval já ji. Protože se říká: „Láska hory přenáší“, a já bych ji na rukou nosil a rád.“
Nový komentář
Komentáře
Doporučuju naučit se slušně anglicky a po vyučení si okamžitě nalézt práci v EU, kde je lépe placená. Na ÚP bývá i poradce pro práci v zahraničí. Všude je akutní nedostatek elektrikářů.
Já snila o tom samém a to jsem nebyla v děcáku
. Ale pokud bude hodně chtít a půjde za svým snem, jistě se mu to povede.
enka1 — #15 Ale jo,doufám,že tě můj názor nějak nenadzvednul ze židle
to bych nerada.Jenom mě,prosím tě,do žádný komise netahej
mamkaJa — #13Přesně!!!
enka1 — #7Lidské osudy jsou rozmanité, ovšem? Kamarádka pracuje víc jak 20 let v dětském domově. Romská komunita pravidelně odkládá dítě po porodu do kojeňáku. Stačí 5-minutová návštěva a nelze adoptovat, že? Pak nám děcák cikáně vypiplá do věku 6-7 let-když už je to soběstačné a najednou se v romských "matkách" probudí mateřský cit!!!! Bílá matka je sem tam fetka, nebo "společnice"-těm se dítě také nehodí. A dětí s nemocnou maminkou nebo osiřelých je fakt hóódně poskrovnu.
mamkaJa — #11 mamkaJa — #13 Já to chápu, jen jsme tady z jednoho přání a snu dospívajícího kluka samy udělaly skoro sociální komisi
A tak já končím přáním (na což jsem zapomněla) pro Lukáše:
Přeskoč hozené klacky pod nohy, ať je Tvá cesta životem vítězná jako v literární soutěži.
nechápu proč by se staral o rodiče kteří ho odložili do děcáku
enka1 — #10 V našem městě byl děcák a spousta dětí mluvilo o tom, že tam jsou proto, že je maminka nemocná. Skutečnost byla jiná, ale nechtěly a nemohly to přiznat!
chtěla jsem napsat v 15-16 letech
enka1 — #10 Čistě náhodou mám jeden takový případ ( příběh ) v okolí. A nedavno byl jeden z těch "odložených" v televizi v nějakém pořadu jak se děti z DD srovnávají s odchodem do normálníhio života. Mluvil tam ten klučík o tom, jak chce hlavně zapomenout na svý dětství a chce se vyučit a pracovat aby mohl normálně žít! Podobně jako kluk v tomto článku má v 15-15 letech jiný starosti a plány než ostatní. Teprve až v děcáku poznal jak se vlastně dá normálně žít
kobližka — #9
Ale jo, drtivá většina dětí je odložená z pohodlnosti a neschopnosti, já jen že si dovedu představit i jinou možnost a jak říkáš, ta nebývá trvalá. A co se příběhů z Pošty týče - sleduju jen někdy, ale nepamatuju, že by rodič hledal dítě, vždy je to naopak
enka1 — #7 Tak já budu asi taky za šťouru.Občas vidím nedobrovolně kousek "Pošty pro tebe" a když zjistím,čeho všeho jsou lidi schopni,bývá mi z toho zle.Proto se na takové pořady záměrně nedívám.Odložit děti do děcáku jen proto,že jsem se rozvedl/a,nebo jsem nemocný/á,to přece nemusí být napořád.Téměř vždycky je nějaká možnost,aby tam to dítě nemuselo být celé své dětství a dospívání.A potom ti "úžasní rodiče",když zestárnou,najednou chtějí poznat svoje děti,které odložili,protože se jim jaksi nehodily do života....asi,aby se ty nechtěné děti mohly o ně postarat.V tomhle jsem nekompromisní.
Myslím, že Lukáš je ovlivněn bydlením v DD. Je vidět, že o realitě života toho moc neví, ale přeji mu, aby mu vše vyšlo tak, jak si opravdu představuje. Bohužel, realita bude asi jíná.
lidicka — #3 iřka — #4 mamkaJa — #5 Šťoury! Lidské osudy jsou rozmanité, nenapadla vás třeba jako důvod nemoc?
Lukášovi přeju všechno co si přeje. Jen bych zvolnila u toho postarání se o matku a sestru. Mohly by ho zatáhnout přesně tak kam nechce.
lidicka — #3 Co je na tom divného? Jsou rodinky, které si nafrkají mraky děcek, o které nejsou schopny se postarat. Tak je postupně odkládají do děcáků a rodí dál.
lidicka — #3Také nechápu.
Takové sny mají i děti, které nejsou v dětských domovech. Ale spíš by mně zajímalo, proč je v DD, když má (aspoň dle toho co píše) mámu, sestru i tátu????
Krásné, dětské i rozumné, naivní i romantické