Radnice vyzývají veřejnost, aby nekrmila nutrie, myslivecká stráž je může střílet. A ochránci přírody? Ti s tím souhlasí. Nutrie říční, kterou si lidé často pletou s bobrem, u nás totiž není původním druhem. A tak je zařazena do seznamu invazivních živočichů.
Foto: Shutterstock
Pochází z Jižní Ameriky, odkud ji k nám také v roce 1924 přivezl první český chovatel z farmy v Jablonném nad Orlicí. Sloužila jako kožešinové a masné zvíře. Brzy se u nás stala tak žádaným zbožím, že do jejího chovu bylo zapojeno už 100 farem. A jejich počet dál rostl, obzvláště v 70. a 80. letech minulého století. Jenže když vláda po převratu omezila finanční podporu chovatelů, mnoho z nich skončilo. A někteří svá zvířata vypustili do přírody. Jenže ochránci přírody tento milosrdný akt nekvitují.
Ničí břehy i úrodu
Nutrie, jak jejich populace v české přírodě narůstá, ničí náš ekosystém a vytlačují původní živočišné druhy. Staví si pod zemí chodby a nory, do toho spásají vegetaci na březích a hrázích, takže hrozí jejich eroze. Navíc tím, jak decimují rostliny podél vody, ubírají tím ptactvu prostor pro hnízdění. A problém už představují i pro zemědělce, kteří pěstují plodiny poblíž řek či rybníků. Nutrie se k nim totiž vypravují na pastvu. Každá z nich denně spořádá třeba až dva kilogramy většinou rostlinné stravy.
A jelikož patří k hlodavcům, může i ona přenášet nejrůznější nemoci, jako například potkan. Odborníci hovoří například o leptospiróze, salmonele, tularemii, brucelóze nebo krysí žloutence. Mohou mít i nejrůznější parazity a v jejich mase se někdy vyskytuje cizopasník svalovec.
Krmením jim pomáháme
Problém představuje i fakt, že v naší přírodě nemá nutrie přirozené nepřátele. Zato se rychle množí – při dobrých podmínkách může mít až šest mláďat třikrát do roka. A samice jsou pohlavně dospělé už ve třech měsících věku.
Jediné, co jim vzhledem k zemi jejich původu, jsou tuhé zimy. Nedělají si zásoby, a tak při nedostatku potravy vyhladoví. Jenže i to je v posledních letech problém. Bývá tepleji a něco k snědku jim donesou lidé. Takže se množí dál.
Proto problém už začala řešit i vláda. Na začátku letošního roku schválila takzvanou antiinvazivní novelu zákona o ochraně přírody.
Foto: Shutterstock
Výskyt můžete hlásit
Vyskytují se nutrie i ve vašem okolí? Nález můžete zdokumentovat a nahlásit místně příslušnému orgánu přírody (obecní úřad, správa národního parku či chráněné krajinné oblasti), nebo myslivecké stráži. Informaci můžete zanést i do nálezové databáze Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, například pomocí aplikace BioLog.
Čtěte také:
- Jak mít letos živou zahradu? Stačí dát na tyto rady
- „Ošetřit, vyléčit a vykrmit co nejvíc zvířat a vrátit je zpět do přírody, to je naše hlavní poslání,“ říká zvířecí záchranář Petr Jandík
Nový komentář
Komentáře
než jíst nutrii, budu raději vegetariánka
Kde jsou ty časy, kdy se dala koupit stažená nutrie za 25 korun - vyloženě pochoutkové maso, něco mezi kuřecím a králíkem. Chovaly se pro kožešinu a maso byl v podstatě odpadní produkt.
Mimochodem nějak nevidím důvod, proč krmit cokoli, co žije volně v přírodě. Beztak většinou lidi nosí zvířatům naprosto nevhodné věci. Mohly by za to být pokuty, to je jediné, na co lidi slyší, nějaké apely jsou na nic.
Dost často si lidi pletou nutrie a ondatry. Invazivní druhy jsou oba, ale nutrie je patrně "zdatnější", a ondatry pomalu vytlačuje. Nicméně nutrie je dobrá na pekáč, takže jsou-li přemnoženy, proč už dávno nejsou běžně na jídelníčku?