Lze nějak v krátkosti popsat, co znamená Bezplenková komunikační metoda?
Domnívám se, že většina lidí tento pojem trochu špatně chápe. Možná je zavádějící její název. Lidé mají pocit, že cílem je, aby dítě bylo bez plen a také, že se jedná o metodu. Tedy když budeme dodržovat nějaké přesně dané postupy, bude se nám dařit. Když něco vynecháme nebo uděláme špatně, dařit se nebude. Výstižnější název je ale přirozená hygiena nemluvňat. Nejde o metodu s přesně nastavenými pravidly, ale o reakce na přirozenou potřebu našich dětí, tedy vylučování. Stejně jako nám všechny děti dávají najevo, že mají hlad, je jim zima apod., dávají nám najevo, že chtějí vylučovat. A rodiče na tyto signály reagují a umožňují dětem vylučovat mimo plenu, nebo mimo své oblečení, do té doby, než to děti zvládnou samy. Přidrží je nad nočníčkem, umyvadlem, WC apod. Hlavním principem je tedy komunikace. Bezplenková metoda také nemá nic společného s učením na nočník, jejím cílem není dítě odplenkovat před prvním rokem, jak to dělala předchozí generace.

Je to novodobá metoda?
Rozhodně není, takto se o děti pečovalo celé generace. U nás byla tato kontinuita přerušena vlivem průmyslové revoluce, kdy bylo zapotřebí, aby matky šly pracovat. Ale v mnoha zemích světa je tento způsob péče běžný i dnes, např. v Indii, Africe, Indonésii apod. A i my se k němu zase vracíme.

Znamená to, že dítě může být úplně bez plenek?
Může, ale nemusí. Jak jsem uvedla výše, cílem není, aby dítě bylo bez plen, ale může být, pokud vám to tak bude vyhovovat. Většina rodičů plenky používá jako pojistku pro případ nehody, aby nebylo mokré vše okolo, pokud miminko nestihnete dát nad nočníček.

Jak to funguje, když je maminka s dítětem někde ve společnosti?
Jednoduše, zkrátka dá miminko v případě potřeby vyčůrat nebo vykakat nad nočníček, a ne do pleny, stejně jako doma. Pro tyto případy se osvědčují skládací misky, které zaberou málo místa a jsou hned při ruce. Základem je vhodné oblečení, aby tento proces netrval dlouho. Různé overálky, dupačky, polodupačky, kalhoty s laclem apod. se k BKM samozřejmě nehodí, protože by vysvlékání trvalo nepřiměřeně dlouho a rodiče by odrazovalo. Vhodné je jednoduché oblečení – bodyčko, návleky na nožičky - v zimě např. z merino vlny nebo bambusu, aby bylo dítě dostatečně v teple, kalhoty nebo legíny, aby byl rychlý přístup k zadečku. Hodně pomáhá i nošení dětí v šátku nebo nosítku, neboť na těle poznáte signály snadněji. Ani nemusíte na dítě vidět a můžete si třeba povídat s kamarádkou nebo cokoli zrovna potřebujete. Když je dítě dále od vás, např. v kočárku, už leze nebo běhá, je to u dětí, které vám nedávají znát třeba zvukově, trochu náročnější, ale taky to jde.

Podle čeho maminka pozná, že miminko chce vylučovat?
Jak jsem již zmínila, základem je komunikace mezi rodiči (neboť tento princip péče o dítě může praktikovat celá rodina včetně prarodičů) a dítětem. A stejně jako každé dítě nějak dává najevo hlad – některé mlaská, jiná začne cucat paleček, kňourat, vrtět se apod. -, každé dítě od narození dává najevo, že chce vylučovat. Stačí jen vysledovat, jakým způsobem vám to sděluje. Naše dvojčata třeba hodně specificky povykovala, že to už napotřetí poznal i cizí člověk, který byl u nás zrovna na návštěvě. Jiné děti to dávají najevo třeba méně nápadně, ale dávají to najevo vždy a už od narození. Samozřejmě pokud na to nikdo nereaguje, časem rezignují a o vylučování nekomunikují. Mnoho rodičů uplatňuje také tzv. časování, tedy dávají miminko vylučovat v pravidelných intervalech, kdy vědí, že bude asi potřebovat, např. po probuzení, po kojení, před cestou ven, po návratu domů apod.

Je to tak, že maminka musí dítě nepřetržitě sledovat? Není to pro ni příliš vysilující – může se soustředit i na něco jiného, než na sledování dítěte?
Rozhodně nemusí. Většinu dětí také nemusíte sledovat, abyste poznaly, zda mají hlad a máte jim dát najíst. Pravdou ovšem je, že malé děti vylučují celkem často a pro mnohé maminky je zkrátka jednodušší dítě jednou za 3 h přebalit než ho dávat na nočníček třeba 3x za hodinu – tak tomu je u novorozenců, později je to méně často. Ovšem výhodou BKM zase je, že v pozdějším věku odpadá tzv. učení na nočník, protože dítě už dávno ví, k čemu se nočník používá, umí déle vydržet a čůrá v delších intervalech, na rozdíl od dětí v plenách. Takže čas, který investujete na začátku života, kdy jste stejně s dítětem v blízkém kontaktu, zase ušetříte později v období, kdy je třeba učit dítě na nočník nebo dlouhodobým přebalováním, které odpadá. Většina těchto dětí se obvykle odplenkuje rychleji, nejčastěji nejpozději ve 2 letech. Třeba můj nejstarší syn chodil samostatně na nočník od 15 měsíců, dvojčata od 20 měsíců.


Zdroj foto: archiv Lucie Ernstové

Jak dlouho může trvat učení a kdy s ním začít?
U bezplenkové komunikační metody nejde o žádné učení. Dítě od narození umí vědomě uvolňovat svěrače a toho BKM využívá. Neumí je ještě vědomě zadržovat, to se naučí časem. Proto je nejlepší začít hned od narození, stejně jako krmíte miminko hned od narození. Ale je možné začít i později. Nejlépe do cca 4 měsíců, kdy většina dětí už o vylučování komunikovat přestává, a je to pak náročnější. Ale určitě je možné začít vždy. V pozdějším věku alespoň časováním. Dítě pro zjednodušení komunikace můžeme naučit nějaký signál, nejlépe citoslovce, abychom mu jednoznačněji porozuměly. Dá se využívat také znakování.

Zvládne BKM každá maminka nebo miminko?
Ano, zvládne ji úplně každý rodič. Osobně znám i nevidomé rodiče nebo rodiče na vozíčku, kteří tímto způsobem pečovali o své dítě. My jsme BKM od narození praktikovali také s dvojčaty. Takže mě asi v této chvíli nenapadá žádná maminka, která by ji nezvládla, pokud chce. A problém bych viděla pouze u dětí, které mají nějaké zdravotní problémy v oblasti vylučování, jinak je to přirozený způsob péče možný u všech dětí.

Takže opravdu nejsou maminky, pro které není metoda vhodná?
Jak už jsem řekla, je vhodná opravdu pro všechny. I pro ty, které jdou např. brzy do práce, neboť tento princip péče může uplatňovat každá osoba, která se o dítě stará, nejen jeho máma nebo táta. Já si naopak zase neumím představit mít dítě několik hodin v počůrané pleně, je to velmi nehygienické a mnoho dětí má různé zdravotní a dermatologické problémy – opruzeniny, zarudnutí kůže, mokvání, bolesti bříška, nadýmání, přehřívání varlátek apod. To u BKM odpadá, protože děti nejsou 24 h v hermeticky uzavřené jednorázové plence nebo prodyšnější látkové (ale mokré), ale jsou v suchu, ať už plenku mají nebo vůbec ne. A pokud ji mají, přebalíme ji hned, když je mokrá. Takže je to nejzdravější, nejekologičtější, nejpraktičtější i nejlevnější způsob péče o vylučování našich dětí, který je vhodný opravdu pro všechny.

Více se o Lucii Ernstové a BKM dozvíte na stránkách www.casprorodinu.cz.

Čtěte také:

Reklama