Tady jsou naše tipy:

PERU 1970
Čeští horolezci pod Huascaránem
Libor Dušek

Je tomu právě půl století co nepředvídatelná přírodní katastrofa předčasně utnula snahy československé horolezecké expedice Peru 1970. Destruktivní lavina ledu a kamení způsobená rozsáhlým zemětřesením v pohoří jihoamerických Bílých Kordiller pohřbila v základním táboře pod Huascaránem Norte snahy a cíle všech jejích čtrnácti členů. Většina z nich horolezecky vyrostla mezi pískovcovými věžemi Skaláku a pro mnohé z nich to byl jejich první kontakt s velehorami. Mene tekel přišlo už dva týdny předtím, když tragicky zahynul jeden ze členů expedice Ivan Bortel. Kataklysmatický otřes půdy v horách si vyžádal v řádu minut životy úhrnem sedmdesáti tisíc kečuánských indiánů. Srdce Bílých Kordiller však tepe dál. Na přetrženou nit navázali po letech profesionální horolezci i alpinisté srdcaři. Kniha nabízí společně s reprintem souboru fotografií Viléma Heckela Poslední hora dialog vteřiny a věčnosti, příběhy generací, které spojuje přátelství, odvaha i tragédie, ale především síla a nezlomnost lidského ducha a vítězství myšlenky, která své první řádky začala psát v dalekém Peru před více než padesáti lety…

NA VLNÁCH S PETREM VOLDÁNEM
Očima, ušima i srdcem kolem světa
Petr Voldán

Vyplujte vstříc dobrodružství do exotických dálek i romantických zákoutí naší země se známým rozhlasovým reportérem „Koho jsem potkal, co jsem viděl, leccos i zkusil a mnohé zažil...“ Tak charakterizuje Petr Voldán knihu, ve které čtenáře vyzývá – pojďte si povídat. V řádcích se zrcadlí šestadvacetiletá zkušenost s rozhlasovým mikrofonem, okouzlení zvukem a nutkání objevovat zajímavosti jak doma, tak ve světě.

Vydáte se s ním na cesty, na kterých budete společně hledat klíče k příběhům lidí neznámých i světem obdivovaných. Dozvíte se, jak se přestupuje z ledoborce na ledoborec, kde se vzal na polici autorovy knihovny Hurvínek, kterého přivezl kdysi do Moskvy profesor Josef Skupa, kolik druhů chleba po světě autor upekl, kam až vedlo setkání s Dagmar Peckovou při nákupu brambor v Londýně nebo proč se chodil učit správnou rozhlasovou řeč do Stavovského divadla v Praze.
Autor vybízí otázkami k zamyšlení, provokuje fantazii, prezentuje, ale nevnucuje názory. Řádky z pera tohoto ostříleného rozhlasáka budete nejen číst, díky zvláštní zvukové linii vyprávění je možná v duchu i uslyšíte. A nejlépe prý budou ladit u šálku dobré kávy.

ZVON ZRADY
Československo a Mnichovská dohoda 1938. Osudová předehra druhé světové války očima britského historika.
P. E. Caquet

Když se Neville Chamberlain vrátil 30. září 1938 z Německa poté, co se dohodli s Hitlerem na postoupení pohraničních území Československa, pronesl k britskému lidu řeč: „Drazí přátelé, podruhé v našich dějinách se britský premiér vrátil z Německa s čestným mírem. Věřím, že je to mír pro naši dobu.“ Winston Churchill na to reagoval slovy: „Zvolili jste hanbu a budete mít válku.“

V roce 2018 uplynulo 80 let od chvíle, kdy se Československo podvolilo tlaku Velké Británie a Francie, aby postoupilo pohraniční území nacistickému Německu. Události, které vešly do dějin jako „mnichovská dohoda“, se staly předzvěstí budoucího celosvětového konfliktu. To si ostatně uvědomovali jak českoslovenští, tak i někteří britští a francouzští politikové tehdejší doby. Přesto však v roce 1938 získali navrch představitelé politiky appeasementu, jejichž politický rozhled nejlépe vystihuje známá Chamberlainova věta: „Jak hrozné, fantastické, neuvěřitelné je, že bychom měli kopat zákopy a zkoušet si plynové masky kvůli sporům ve vzdálené zemi mezi lidmi, o kterých nic nevíme.“

Zvon zrady přináší pohled na tehdejší události očima současného britského historika. Autor čerpá z mnoha dosud nevyužitých zdrojů, včetně dobového československého tisku, vzpomínek pamětníků, soukromých deníků, vojenských plánů, vládních záznamů i reportáží médií. A dochází k možná překvapivým závěrům, například o tom, že německá vojenská síla v roce 1938 nebyla větší než síla československé a francouzské armády.

Reklama