Foto: Shutterstock

„S přítelem chodíme už třetím rokem a první dva byly úplně bez problémů. Kamarádi o nás říkali, že nejsme takový ten klasický podpantoflácký pár, který by spolu začal chodit a odtrhl se od reality. Máme společné přátele, ale i pár dobrých z dětství, se kterými se stýkáme zvlášť. Nikdy jsme si neříkali, jestli budeme večer doma nebo půjdeme ven, prostě to vyplynulo z nálady. Všechno bylo spontánní a mě to tak vyhovovalo. Nikdy by mě nenapadlo, že se něco takového může změnit.

Petr chodil pravidelně se svými kamarády o víkendu do baru, kde byli do čtyř do rána. Nejsem ale z těch holek, kterým by vadilo, že je společenský. Nikdy se příliš neopíjel a já mám navíc také spoustu přátel a koníčků, takže jsem si vždy zábavu našla. Jediné, co mi vadí je odér alkoholu, takže po velkém večírku musel spát na gauči. Nic to neměnilo na tom, že jsme se milovali. Jak je to však teď, ví jen bůh.

Vše ve starých kolejích…

Když se v březnu vyhlásil nouzový stav a všechno se zavřelo, začali jsme se strašně hádat. Do té doby jsme se nepohádali ani jednou, ale svazující doba nás uzavřela do dvou místností a na to jsme nebyli ani jeden připraveni. I tak to náš vztah ustál a o prázdninách jsme se zase rozjeli. Já jsem byla s kamarádkami v Řecku, Petr na výletu po Švýcarsku. Oba jsme potom cestovali po Čechách a náš vztah byl jako kdybychom spolu začali chodit.

Spadla klec

Teď opět spadla klec. Cestování nepřipadá v úvahu, do hospod a barů se může jen do 10 hodin a na postávání venku už to rozhodně není. Dva z našich kamarádů se navíc potýkají s finanční krizí, a i když nás nic takového trápit nemusí Petr propadá deziluzi. Místo toho, abychom využili posledního hezkého počasí a jeli se projet třeba na kolech, začal Petr hrát hry na počítači. Už si spolu ani nepovídáme a ani se nedivím. Není totiž o čem. Stejně je to se sexem. Tím, že si najednou nejsme vzácní, už spolu téměř nespíme. Jestli to takto bude pokračovat dál, možná náš vztah pandemii nepřežije.“

Čtěte také:

Reklama