tram

Cestovali jste někdy noční tramvají? Ani ano, když se člověk vrací z flámu, občas se mu taková věc přihodí. Mně se to stalo zrovna v pátek...

Vydařený večírek v žižkovském Matrixu na oslavu narozenin našeho šéfa Radka jsem opustil někdy krátce před půlnocí. Autobus mě dovezl na zastávku tramvaje, a tam jsem nastoupil do první noční...

Zážitek první: Páchnoucí bezdomovci

Jakmile jsem nastoupil, moje čichové senzory zaznamenaly atypickou pronikavou vůni, která mi byla značně nelibá. Okamžitě jsem pochopil, odkud vítr vane - dva bezdomovci spokojeně pochrupovali v zadní části vagonu a ostatní lidé se tísnili vpředu. No, natěsnal jsem se také a zvažoval, že oslovím „tramvajvedoucího“, aby s tím něco udělal. A tak jsem také učinil. Tramvaják se pokusil s bezdomovci zacloumat, ale bez výsledku: Dělali spící panny. Po chvíli marného snažení toho tramvaják nechal, protože potřeboval pokračovat dál v jízdě.
„Na Lazarské je vyhodí policajti,“ zamumlal a zmizel v kabince.

Situace se z mého pohledu zkrátka nevyřešila nijak. Protože jsem vystupoval o stanici dříve, tak ani nevím, jak to dopadlo...

Zážitek druhý: Kythárista

Utekl jsem za tramvajářem do prvního vozu a byl svědkem neuvěřitelné lidské sounáležitosti. Jakýsi starý pán nastoupil po boku staré dámy s kytarou, posadili se na ta místa vpředu proti sobě a pán začal ženě hrát a zpívat písničku o potulném kovbojovi. Nejdřív se všichni nasupeně rozhlíželi, co je to za puberťáka, ale když spatřili bělovlasý pár, jejich tváře náhle rozsvítil měkký úsměv. Bohužel jsem již vystupoval, tak nevím, jestli pán ve své produkci pokračoval, stihl jsem mu jen poděkovat a odejít - přesto mě to jeho zpívání strašně zahřálo.

Máte nějaký zvláštní zážitek s cestováním nočními prostředky hromadné dopravy?

hadanka

Reklama