Lodičky na podpatku celou eleganci jen umocňovaly. Vstoupily jsme do banky, u všech přepážek byli zákazníci, všude dost lidí, u dveří ochranka....
Kamarádka tam vplula, bohužel si nevšimla schodu (byl žlutě natřený, aby byl vidět) a už to bylo.
Letěla přes celou místnost s nosem u země, kabelkou mávala jak větrné mlýny, jak se to snažila vybrat. V bance ustala veškerá práce. Nastalo hrobové ticho. Všicni sledovali, jestli to vybere.
Povedlo se.
Na konci místnosti stála kamarádka z rozhozeným drdolem, bez jedné lodičky a chudák celá červená (nedivím se). Posbírala botu a zbytek sebevědomí a postavila se k okénku.
Já musela banku opustit, protože jsem ten smích nemohla zastavit. Vždy když mi není do smíchu, tak si vybavím ten její let a hned je mi veseleji.
Děkuju za příspěvek a tvé kamarádce fakt nezávidím.... asi bych z banky zdrhla jak malá holka ;o))))
Nový komentář
Komentáře
mrakoš: mi přesně tím stylem vjel pod židli a také pod sukni tanečník mé kamarádky. Při pánské volence se rozběhl, uklouzl a zastavil se pod mou židlí.Nohy jsem naštěstí dala bokem a ne od sebe
Nejsem si jistá, jestli bych po tomhle měla co sbírat (teď mám na mysli sebevědomí)
.
Nejsem si jistá, jestli bych po tomhle měla co sbírat (teď mám na mysli sebevědomí)
.
Jojo, taková příhoda potěší, zejména když se stane někomu jinému a né nám, že?
Něco podobného se stalo i mé kamarádce.Natáhla se uprostřed narvaného obchodu,z ruky jí vyletěla taška a z tašky se vysypal balík dámských vložek asi v metrovém rozptylu...Větší trapas snad neexistuje...Snad jen...kdyby byly použité...
to jsi mi připomněla, jak jsem v prváku na fakultě, v pátek 13. uklouzla na schodech, přžed zraky asi milionu lidí jsem letěla po hubě ze schodů a přistála pár metrů od schodů... bohužel jsem to odnesla parádním výronem..