Při této metodě se využívá antikoncepčního účinku tělísek různého tvaru zaváděných do dělohy. Dnes se vyrábějí z plastických hmot. Moderní tělíska bývají doplněna buď měděným drátkem, nebo obsahují syntetický hormon, gestagen, který má podobné účinky jako hormon žlutého tělíska vaječníku. Existují i zlatá a stříbrná tělíska. Oba doplňky zvyšují spolehlivost metody.

Tělíska se do dělohy zavádějí ambulantně, bez anestezie. Výkon bývá nebolestivý, musí jej ale vždy provádět lékař, a to 3.-4. den po menstruaci. Po menstruaci je totiž hrdlo dělohy mírně otevřené a tělísko se proto snadněji zavádí. Zavedení tělíska se vždy provádí za dodržení všech hygienických předpisů, po předchozím kultivačním a bakteriologickém vyšetření rodidel a po kolposkopickém a cytologickém vyšetření děložního hrdla. Tělísko se zavádí speciálním zavaděčem. Umělá hmota tělíska umožňuje jeho snadnou ohebnost při zavádění a v děloze pak rozvinutí do předepsaného tvaru, což je způsobeno „tvarovou pamětí“ použitého materiálu. Většinou mají IUD tvar připomínající písmeno T.

Pro snadnější vyjmutí z dělohy má tělísko vlákna, která ční z hrdla do pochvy. Kontrola uložení tělíska je možná pomocí ultrazvuku nebo rentgenu. Žena s IUD by měla být pravidelně, jednou za půl roku, svým lékařem vyšetřena. Nejdéle po 5 letech se doporučuje výměna IUD.

(z angličtiny intrauterine device, a proto se používá zkratka IUD)

Skutečnost, že přítomnost cizího tělesa v děložní dutině vyvolává sterilitu, je známá již z antiky. Arabové dutou bambusovou holí zaváděli oblázek do dělohy velbloudicím před cestou přes poušť. Staří Řekové zaváděli samicím do dělohy stříbrné kroužky. V roce 1909 Richter popsal zavedení kroužku ze střívka bource morušového.

V roce 1928 sestrojil Ernest Grafenberg nitroděložní kroužky z mědi a stříbra pro ženy. Tato metoda se nejprve nerozšířila, protože vytvářela pánevní záněty. Renesance metody nastala až po 2. světové válce s rozvojem pružných plastických materiálů. V současné době je na trhu nepřeberné množství typů nitroděložních tělísek.

Přes délku užívání metody nejsou dodnes spolehlivě objasněny všechny mechanizmy účinku IUD. Účinek IUD pravděpodobně spočívá v tom, že v děloze působí jako cizí těleso, přitahuje množství bílých krvinek, jež se vrhají na spermie, které postupují dělohou vzhůru. Tento efekt je ještě zvýšen měděným drátkem. Uvolňovaná měď má toxický vliv na spermie a rovněž jim brání v cestě pohlavním ústrojím. Z hormonálně aktivních nitroděložních tělísek se uvolňuje hormon (gestagen), který působí především na hlen v kanálku hrdla dělohy, hlen se stává více vazkým a pro spermie neprostupným. Hormonálně aktivní nitroděložní tělíska vlastně kombinují dvě různé antikoncepční metody, tělísko a působení hormonu, obě s vysokým účinkem spolehlivosti. IUD bývá doporučováno ženám, které již mají děti.

Výhody

Hlavní výhodou tradičních tělísek s mědí je jednoduchost užívání. Výhodná je i cena, která je daleko nejnižší ze všech moderních antikoncepčních metod. Avšak toto neplatí pro hormonální, která je dražší. Výhody hormonálních tělísek spočívající především v jejich vysoké spolehlivosti. IUD je vhodná pro ženu, která již rodila, netrpí na výtoky a záněty a žije s jedním věrným mužem. Žena se nemusí obtěžovat stále kontrolovat svoji antikoncepci.

Nevýhody

Tělíska s mědí mohou prodlužovat délku a intenzitu menstruačního krvácení. Hormonálně aktivní tělíska způsobují po svém zavedení slabé krvácení, které může trvat až 3 měsíce. Pak mizí a většina žen poté nemenstruuje buď vůbec nebo jen velmi slabě. Toto vymizení menstruace souvisí s přímým vlivem hormonu na děložní sliznici, přitom funkce vaječníku je zachována. Hlavní nevýhodou tělísek je, že postrádají některé výhody hormonálních metod. Nechrání před nádory a cystami vaječníku, nechrání před záněty vnitřních rodidel. Mezi nevýhody tělísek patří i to, že velmi vzácně může dojít k poranění dělohy při zavádění nebo jejich odstraňování. Výjimečně může tělísko z dělohy vypadnout. Žena si toho dokonce nemusí všimnout, což je z hlediska otěhotnění nebezpečné.

Kdy se nesmí nitroděložní tělísko zavádět?

Tělísko se nesmí zavádět (je kontraindikováno) při zánětlivých onemocněních v malé pánvi a v pochvě. Proto musí zavedení IUD předcházet mikrobiologické vyšetření stěru z pochvy nebo pokud není zcela normální nález na hrdle a nebo v těle dělohy. Proto musí zavedení předcházet kolposkopické vyšetření. IUD se dále nesmí zavádět pokud žena z nejasných důvodů krvácí nebo má-li vrozené vývojové vady dělohy, myomatózní uzly, bolestivou menstruaci, diabetes mellitus nebo je-li podezření na těhotenství. Tělíska obsahující měď se kromě toho nemohou zavést ženám, které trpí vzácnou chorobou, při které je porušen metabolizmus mědi (Wilsonova nemoc) a dále ženám, které trpí alergií na měď.

Riziko neplodnosti po odstranění IUD je 2–2,5x vyšší než u žen, kterým nebylo IUD zavedeno. Proto by se IUD nemělo zavádět dívkám nebo ženám, které ještě nerodily.

Nitroděložní tělíska dostupná v ČR

Polyetylenová tělíska s měděným drátkem:

Multiload-Cu 375 Standart, Multiload-Cu 375 SL, Ortho-Gynet 380 S, IUD Erogyne (13 různých typů – kromě mědi obsahují některé typy stříbro nebo zlato)

Tělísko hormonálně aktivní:

Mirema

 

MUDr. Antonín Pařízek, CSc.
Ivana Ašenbrenerová
Z připravované knihy o těhotenství a porodu

TÉMATA:
TĚHOTENSTVÍ A POROD