Hezký den, ráda bych poděkovala za dnešní téma a zmínila dobrotu a nekonečnou obětavost mého tatínka.
Můj příběh není dlouhý.
Když jsem byla malá, moje maminka odjela pří ke známým a už se nevrátila. Jen otci později vzkázala, že se o mě nemůže starat, že ještě nemá vyřešený život.
Tehdy jsem to nevěděla, bylo mi půl roku.
Když dnes vím, čím vším si můj tatínek prošel, když usiloval o to, aby mi nic nescházelo, jak se učil zacházet s malým děckem, ale i jak mu v práci tehdy vyšli vstříc, brečela bych.
Vyrostla jsem jen s ním. Byl mi oběma rodiči. Obětavějšího člověka už asi nepotkám.
Chtěla bych mu poděkovat a své matce, pokud někde třeba náhodou čte, bych ráda vzkázala.
„Hlavně se mami nepokoušej nikdy na stará kolena (už je pomalu asi stará máš) mě zkoušet vyhledat. Nechybíš mi".
Nina
Pozn. red.: Text nebyl redakčně upraven.
Tak to je, Nino, silný příbeh. Škoda, že jsi ho trochu nerozvedla. Každopádně přejeme hodně štěstí. M.
Nový komentář
Komentáře
Léthé — #16 Já bulila kdysi u Kramer versus Kramerová. Také mě tenkrát napadlo, kolik by se šlo u nás "hledat" mamin, kdyby měliy kam jít a sehnat si dobrou práci. A určitě na holčinu vzpomíná, třeba se jen kdysi bála vrátit a teď se stydí.
OlgaMarie — #9 souhlasím s tebou
. Přesto že já bych to nedokázala, neb jsem neměla důvod děti opustit, ale v životě se to občas tak zamotá, že se to holt stane.
Když odchází otec, nikdo se nad tím moc nepozastaví...kdo ví, v čem byl u ní problém.
Dobře to dopadlo, i když v srdíčku možná navždy zůstane tak trochu prázdného místa.
Já osobně bych jí odpustila a hlavně se snažila dozvědět, PROČ. Tím by se mi hodně ulevilo.
Možná že Nina o tom píše právě proto že ve skrytu duše se chce s matkou setkat.Vypadá to že v ní zůstává trauma z toho že jí jako děcko opustila.Asi by to měla ńějak vyřešit,třeba se pokusit o ní něco zjistit(né si hned dát rande a padat do náruče!)a celou tu pro Ninu jistě bolestivou záležitost ukončit, možná i vypátrat důvod odchodu a pak prostě udělat tlustou čáru a dost!
Asi to tak bylo lepší.. Než mít trauma z chování své matky a věčně se hádající rodiče, radši mít jen jednoho, který s láskou a obětavostí nahradí oba dva..
Já věděla, že to bude dneska doják, ale tohle je tvrdý začátek..
OlgaMarie — #11 jj to se také může stát, já vím.
Tanzánie — #10 Pokud by ji vyhledala sama, to by holka určitě zvládla. Horší by bylo, kdyby ji vyzval úřad, že má ze zákona povinnost se o matku postarat. I to se může stát a jak by vysvětlovala, že máma...
My se s tátou stýkaly po rozvodu rodičů velmi sporadicky. A byla to tedy pecka, když nám ve vinohradské nemocnici oznámili, že ho, vědomím mimo prostor a čas, propouštějí a musíme se o něho postarat.
Ale dnes je Nina dospělá a maminka nikde.
ANO NIKOMU NESCHÁZÍ
Ale o to by to bylo horší, kdyby ji jednou vyhledala čistě ze sobeckých důvodů..tak jsem to myslela já a jistě i ostatní.
Ženské, nebuďme tvrdé. Osobně bych také dítě, a to nejen vlastní, nedokázala opustit, ale uvědomte si, že to bylo možná to nejlepší, co v tu dobu mohla pro Ninu udělat. Lepší tak, než aby Nine vyčítala, že jí Nina zkazila život. To by holčina pěkně trpěla a ještě by to táta začal doma nesnášet a...
Nino, vše zlé, co tě v životě potká, je pro něco jiného dobré. Jen TO dobré včas objevit.
No i takové jsou mezi námi
Já se zase děsím otce, že mě vyhledá...taky o něj nestojím, at si zůstane kde je, je mi to jedno
Pokud tvoji "mamince" ta sobeckost vydržela a ona nakonec zůstala sama, tak se opravdu může stát, že tě časem vyhledá.
Držím ti moc palce, aby k tomu nikdy nedošlo
Protože se zdá, že tvůj tatínek z tebe vychoval správného člověka a jako taková by jsi jednou měla veliké dilema..odpustit, nebo zavřít dveře.
Pokud ta situace nenastane, tak víme, že nikdy.
Ale pak?
Když se kolikrát dívám na podobné příběhy v Poště pro tebe, tak je mi upřimně těch "dětí" líto.
Nechtěla bych podobné rozhodnutí mít před sebou.
Naštěstí moji rodiče byli oba milující.
Nechápu matku, která může takhle opustit své mimčo
Takovou patří jen sterilizovat...
Naopak,Tvůj příběh je dlouhý. Stejně jako obětavost a láska Tvého taťky.
je to moc smutné,ale bohužel i taková ženská se najde
.Tvůj táta je super,chlap s velkým CH
No jo, i takový mámy jsou
...a tvýho tátu ti závidím, Nino 
.
Tak, teď jsem si pobrečela.