Zná to většina lidí. Ráno na mobilu zazvoní budík, vy v polospánku ještě naprosto nepřipravení na vstávání, zmáčknete „odložit“, otočíte se a spíte dál. V tomhle případě vám možnost odložení přijde jako naprosto skvělý nápad. Málokdy se ale po druhém či dokonce třetím, čtvrtém odložení cítíte více odpočatí. Respektive, spíše nikdy.
Ve svém podcastu před časem autorka New York Times Mel Robbins položila otázku: „Chcete znát vědecký důvod, proč byste nikdy neměli stisknout tlačítko „odložit“ na svém budíku?“ A poté pokračovala: „Dovolte mi, abych vás zasáhla trochou neurovědy. Stačí dvě slova: spánková setrvačnost.“
Vaše tělo se připravuje na probuzení zvýšením teploty a uvolněním chemikálií, které vám pomohou cítit se více vzhůru. Pokud však po zahájení procesu opět usnete, můžete zažít pocit známý jako spánková setrvačnost, což je fyziologický stav narušené senzoricko-motorické a kognitivní výkonnosti.
Dále Mel Robbins posluchačům vysvětlovala, že když stisknete tlačítko odložení, jste vzhůru. Jenomže jakmile se budík vypne, váš mozek upadne zpět do spánku. „A tady je věc, kterou vědci zjistili: když se po probuzení vrátíte ke spánku, váš mozek spustí spánkový cyklus a spánkové cykly zaberou 75 až 90 minut,“ sdělila posluchačům.
Robbins poté popsala situaci, kterou zažívá většina lidí, když se budík po odložení znovu ozve. „Všimli jste si někdy, že jste jakoby v hlubokém spánku, když znovu usnete? To proto, že jste těch pár minut v 75minutovém spánkovém cyklu,“ vysvětlila s tím, že pocit omámení a vyčerpání, který během této chvíle pociťujeme, nezávisí na tom, jak dobře jsme spali.
Tělo potřebuje projít správnými spánkovými cykly, aby dosáhlo REM fáze. Stisknutí tlačítka odložení vám nedovolí vrátit se na tuto úroveň spánku a místo toho se budete cítit unavení, když se budík znovu spustí. Jednoduše řečeno, když se probudíte a vstanete z postele, fáze REM skončí. Když stisknete tlačítko odložení a znovu usnete, vrhnete se zpět do REM fáze. Když se budík spustí podruhé, vzbudí vás uprostřed REM fáze místo na konci. Výsledkem je, že se nakonec cítíte mlhavě a dezorientovaně, a to není zrovna nejlepší způsob, jak začít den.
Když budík odkládáte často, za nějaký čas si vaše tělo přestane být jisté, kdy je čas se probudit a kdy jít spát. A pokud vaše tělo neví, kdy je čas jít spát, můžete strávit spoustu noci nekonečným převalováním. V důsledku toho pak budete mít méně kvalitního spánku.
Pouhý týden nekvalitního spánku může narušit stovky genů ve vašem těle – což vede ke zvýšenému stresu, snížené imunitě nebo větší pravděpodobnosti zánětů. Po chvíli se vše začne sčítat. Když jste ve stresu, hůře se soustředíte a jste náchylnější k nervozitě a podrážděnosti. Když váš imunitní systém nefunguje na maximum, je pravděpodobnější, že onemocníte – což může navíc vést k ještě méně kvalitnímu spánku. Záněty zase mohou zvyšovat riziko vážných zdravotních problémů, jako jsou srdeční choroby, rakovina, mrtvice a kognitivní pokles.
Zdroje: The Mel Robbins Podcast, Ameri Sleep, National Library of Medicine, National Library of Medicine 2, National Sleep Foundation, National Library of Medicine 3, CDC
Nový komentář