Ahojky, zdravím všechny ž-ínky :-))
 
Já žiju už 8 let s přítelem, který je skoro o 9 let mladší. Nemohu si nikterak na něho stěžovat.
 
Můj manžel byl o rok starší, ale tihle dva spolu nemají společného nic než postavu. Ovšem v postavě žádný kvalitní vztah přeci není!
 
Manžel mi v životě doma nepomohl, nepochválil za nic dobrého, zato chybičky kritizovat uměl. Často na mě řval, urážel mě, shazoval před našimi známými a později i před cizími lidmi. Nadával mi, že jsem tlustá (a sám byl ještě víc), říkal, že jsem lemra líná, a přitom já jsem musela zvládnout 2 děti, dům, zahradu a ještě jsem byla celý den v obchodě (podnikali jsme). Když jsem uvařila házel mi to na hlavu a když nebylo uvařeno, dostala jsem vynadáno, že doma nic není a on si na to vydělává přece. On mohl chodit kam chtěl, já musela sedět doma (ženská má sedět doma a starat se o děti!!!) Později začal chorobně žárlit a podezíral mě ze vztahu s každým naším zákazníkem. 16 let jsem snášela jeho krutosti, agresitivu, cholerismus, až trpělivost přetekla, já se sbalila a odešla.
 
Dost brzy jsem si našla přítele, ač jsem si v prvních dnech, týdnech říkala, že žádného chlapa nechci ani vidět. Ale znali jsme se už pár měsíců, svěřovali se jeden druhému se svými trápeními, potom mi pomohl se stěhováním od manžela, posléze mi pomáhal se zabydlením se v novém bytě, až prostě jednou zůstal. Znali jsme se asi 7 měsíců, ale celou dobu jsme byli jen kamarádi. Nic víc. A najednou jsme zjistili, že jsme do sebe zamilovaní a chceme spolu být. Dost jsem řešila náš věkový rozdíl, bála jsem se, že si Honza časem bude chtít najít mladší partnerku, že pro něj budu stará. Hodně jsme o tom mluvili, taky o tom, že už nemohu mít děti, tak aby se jednou nerozmyslel, že je chce..a co potom? Nakonec jsem došla k závěru, že on náš věkový rozdíl vůbec neřeší. Tak jsem ho taky přestala řešit. Je pravda, že v tu dobu mu bylo 28 a mě skoro 37 let, ale vypadali jsme přesně obráceně. Jemu lidi hádali tak kolem 40ti a mě zase sotva 30. To bylo příjemné. Dnes je to tak, že vypadáme oba na stejný věk...Takže OK. (Honzovi je 36 a mě bude za chvíli 45).
 
Jako jsem nikdy nelitovala svého odchodu od manžela, tak jsem nikdy nelitovala toho, že jsem se tak rychle dala dohromady s přítelem. Doma mi pomáhá, rád vaří, vyluxuje, nakupuje a je prostě hodný. Neřve na mě, v životě mi neřekl sprostou nadávkou, váží si mne, nezvyšuje ani hlas. Je slušný a fajn. Už bych ho neměnila ani za nic. Sice si nevydělá moc peněz, ale radši budu šťastná a chudá než nešťastná a bohatá! To je moje krédo.
 
Vzpomínán si na jeden rozhovor se známou před 8 lety. Ptala se mě, zda se nebojím toho, že jsem o tolik starší. V tu dobu jsem si Honzy už hrozně moc vážila za to, jaký je to člověk, a tak jsem jí odpověděla: Budu šťastná za každý den, který jsme spolu, i kdyby těch dní mělo být jen pár. Každý ten den stojí za to!!! Pak vždy budu mít na co hezkého vzpomínat. Koukala na mě jako na blázna a myslela si své. Dnes už to trvá 8 let a náš vztah je hezký, slušný a pořád hlubší. Někdy si myslím, že už to ani víc nejde prohloubit, ale jde. Máme se rádi, stále si dáváme pusinky při odchodu a příchodu, když se sejdeme ve městě, na dobrou noc. S EXmanželem byly pusy jen při sexu, jinak žádné.
 
Jeden druhému poděkuje za dobrý obídek a taky dostane pusu a je toho mnoho. Sem tam mi přítel donese kytičku, teď poslední měsíce jezdí na montáže, tak mi třeba koupí nějaké exotické ovoce... ananas, mango... nebo mi přiveze můj oblíbený sýr. Je prostě pozorný, což jsem v manželství nezažila.
 
I když jsem výše psala, že nemohu mít děti, tak mám dceru - vlastní a pak syna - z dětského domova. Obě děti přijal jako vlastní a s dcerou, která je jen o 12 let mladší než on, mají taky velmi dobrý - kamarádský vztah. Se synem, který je v těžké pubertě, si rozumí víc než já.
 
Takže závěrem chci říci-napsat, že mám mladšího partnera a je mi s ním prostě fajn.
 
 Lenka  
Milá Lenko,
jsem moc ráda, že jste se nám věřila se svým příběhem. Dnes jste sice první, která má nějakou osobní zkušenost s mladším partnerem, ale doufám, že jste posílila odvahu i dalším, které se zatím ostýchají napsat.

Přeji vám hodně štěstí
Reklama