Včera proběhla premiéra dalšího filmu Mateje Mináče „Nickyho rodina“. Možná jste už viděli jeho hraný film Všichni moji blízcí, který líčí události kolem transportu židovských dětí. Tento záslužný čin se podařil mladému Angličanovi Nicolasu Wintonovi. Těsně před okupací Československazachránit 669 židovských dětí a nechal je převézt do bezpečí.
Toto se událo před 70 lety, ale na světlo světa se Nickyho činy dostaly až v roce 1988, kdy jeho žena nalezla dokumenty o transportech ohrožených dětí doma na půdě. Do té doby o tom, co její manžel udělal, neměla tušení. Televize BBC našla některé z nich a uskutečnila setkání s jejich zachráncem v jednom ze svých pořadů. Nicholase tam vylákali pod smyšlenou záminkou a on se najednou ocitl mezi „svými“ dětmi.
Dodnes se podařilo nalézt jen 261 z nich. Ale díky Nickymu jeho „druhá“ rodina dnes čítá přes 5700 potomků. Jedním z nich byl i moderátor celého večera Pavel Zuna.
I když jde o hraný dokument, je velmi emotivní a vzbudil obrovský ohlas. Na premiéře byl přítomen i sám Nicolas Winton, který řekl mimo jiné divákům. „Vím, že to není chvíle pro dlouhé projevy, ale chtěl bych upozornit na dvě důležitá slova, která si můžete vyložit posvém. Jsou to etika a kompromis.“
Více o dojmech z premiéry se dočtete v pondělí!
Nový komentář
Komentáře
obdivuhodný člověk
kobližka — #8 Jo to jsem si všimla už při prvním dokumentu.
Samí inteligentní a úspěšní lidé. určitě z nich tam nahoře mají rodiče radost.
cicinka — #7 kobližka — #8 BastMetztli — #5 Je to veliký člověk!!!!
bonda — #9 Já taky do kina nechodím,však se to brzy určitě objeví na DVD...
Už jsem nebyla v kině ani nepamatuju, je to daleko a nechce se mi v noci jít zpátky samotné. Ale na tenhle film bych si zajít chtěla.
cicinka — #7 A všimla sis,kolik z těch zachráněných dětí pracuje,nebo pracovalo na vysokých postech,zastávají náročná povolání,jsou velmi inteligentní a určitě přispěli a snad pořád přispívají lidem svými vědomostmi.Já říkám,ač neznaboh,že za to,co pan Winton vykonal,mu asi pánbů dopřál tak vysoký věk....
kobližka — #6 Lépe bych to nenapsala
Mě jeho osbnost stále dojímá a fascinuje mě jeho věk, jeho duševní svěžest (aspoň mi to tak připadá), prostě jedinečný člověk. A je jenom dobře, že se "na to přišlo". Myslím, že zachráněné děti ocenily možnost mu osobně poděkovat, či se s ním setkat.
Myslím,že každý trochu myslící člověk ví,jaké hrdinství musel pan Nicolas Winton podstoupit a smekám před tím ještě po tolika letech a nikdy pro mě nepřestane být vzorem lidskosti,ačkoliv jsem,díky Bohu,válku nezažila.O to víc mě mrzí,že jsem v nějaké diskuzi četla názor,že je toho povídání už příliš a tím pádem se to rozmělňuje do nějakého sentimentu. Já myslím,že mluvit o takovém činu,zvlášť v dnešní době,kdy jsme k sobě tolik lhostejní,je nanejvýš potřebné.Rozhodně mnohem důležitější,než řešit různé "žabomyší války",které stejně mají jediný cíl-odvést nás od opravdového problému.
Nicolas Winton, Oskar Schindler a jiní nepřestanou dojímat a působit na lidi, tím jaké velké skutky dokázali.
Úžasný příběh a úžasný čin. To zase probrečím.
Taky bych to ráda viděla! Nedávno jsem viděla film Odsun,ale to je strašně smutné, ikdyž zahrané dokonale....
Šla bych hned. Musím využít toho, že máme tichou domácnost. Jediný okamžik, kdy manžel do filmu alesdpoň nekecá