Většina lidí bez přemýšlení zařadí Velikonoce mezi křesťanské svátky. Velikonoce jsou dnes opravdu pro všechny křesťany skoro důležitější než Vánoce. Připomínají si Kristovu smrt na kříži i zmrtvýchvstání.
Jenže.
Až tak úplně jednoznačné to není, jako ostatně téměř nic, co se jako čiré křesťanství jeví.
Nic by na tom nebylo, vždyť mnoho svátků a lidových oslav si časem pohledem do historie lidé předávali, bez ohledu na momentálně moderní víru. Jen kdyby tady nebylo to dogma, kterým křesťané tak rádi drtí všechno kolem sebe.
Velká noc, nebo Ostara?
To jsme v Čechách. Hned za hranicemi se ale tento svátek jmenuje zcela jinak.
V angličtině je to Easter a v němčině Ostern.
Proč? Odvozeno jednoznačně od jména Anglosasy uctívané bohyně plodnosti a úrody Eostre.
Podobnost čistě náhodná
Ona přestává během noci být pannou a od této chvíle se prohánějí lesem spolu.
Nastává doba nových začátků a oslavy probuzení života a lásky. Čas očisty po zimě a optimismu.
Ženy v tu dobu před samotnými oslavami vymetaly všechny kouty obydlí březovými větvičkami, aby vyhnaly zlé síly, nemoci, negativní energie, smutek i ošklivé myšlenky.
A vajíčka?
Bohyni Eostře se také věnovaly dary. Hádejte jaké. Předně to byla barvená vajíčka, protože vajíčko bylo symbolem nového života, požehnaného stavu Bohyně a nových začátků.
Obzvlášť nabitá silou byla ta červeně obarvená. Bohyně pak přijímala květiny a večer u ohně koláčky.
K ohni se přichází v pestrých šatech. Ženy se bohatě ozdobí barevnými kusy látek a v hlavách mají květiny a větvičky břízy.
S muži si o půlnoci vymění polibky, když předtím naznačují, že se právě poznali.
Zajíc byl pro svou vysokou plodnost spojován pohany s mnoha Bohy.
Najdete ho například skoro na všech podobiznách Eostry, protože je jeho patronkou.
Pohané viděli v plození a plodnosti život, jeho zachování i obnovu, a vůbec to nebylo nic nemravného.
Naopak, akt plození pokládali za nutný a hlavně radostný.
Je sladký od té doby, co se lidem nechce zařezávat tolik živých jako oběť bohům za dobrou úrodu. Je to symbol oběti. Klidně i té Kristovy, ale původně oběti krvavé pro zajištění života příštího. Nikoli ovšem ideji, ale Bohům samým.
Pomlázka a polévání
Šlehání pruty nebo proužky zase patří v základu k antickým svátkům plodnosti, stejně jako polévání vodou. Pokud žena chtěla být plodná, musela se nechat „vyšlehat“. Následně předala muži nějakou obětinu. Zpravidla zase vajíčko, které i tady symbolizovalo nový život.
Tak to vidíte. Nic není černobílé a velikonoční vajíčka, zajíčci či pomlázky už vůbec. Vlastně jde o přelakované zvyky mnohem starších kultur, které ovšem měly pro své rituály podstatně logičtější důvody a věděly, co a proč dělají.
Jenže bylo potřeba tyto zakořeněné rituály nějak napasovat do křesťanství a legalizovat, protože vymýtit nešly pro svou oblíbenost.
A tak si dnes pěkně spojujeme radostné jaro, svátky života i plození patrné v přírodě na každém kroku se smrtí jedné z nejzajímavějších a nejvýraznějších bytostí světa.
Nebo se zeptejte nějakého křesťana, jak vlastně souvisí barevné vejce nebo pářící se zajíc s Kristem.
Nic proti Tobě, Ježíšku. Ale ty mě znáš.
Rituál Ostary
Pro zajímavost jeden přikládám.
Vyfoukněte jedno slepičí vejce. Jeho obsah by muž měl sníst, a je jedno jak. Třeba jako omeletu.
Vezměte dvě zelené a jednu růžovou svíci, potřete je mandlovým olejem tak, že začnete vždy od středu svíce směrem nahoru a pak zase od středu dolů.
Svíce potom rozestavte před sebe v řadě vedle sebe a zapalte v pořadí: obě zelené a pak růžovou.
Na lístek pergamenu (lze sehnat ve specializovaných prodejnách) napište dvě jména - jedno pro holčičku a jedno pro chlapečka.
Lístek stočte, vsuňte do skořápky a vyslovte 1 x oba společně:
Přivolávám vás síly přírody, přivolávám síly, které dávají život. Nechť se to, o čem zatím sním, až nastane čas, objeví. Aby nový život z našich těl všem jenom radost přinášel. Staniž se!
Celý rituál je třeba zopakovat při následujícím novu. A to i v případě, že už máte „nějaké tušení“, že vaše prosba byla vyslyšena. Skořápku se jmény je třeba opatrovat až do křtin miminka.
V tento den ji s poděkováním spalte a Velké Matce vraťte (zahrabat do země).
Svíce, olej, vejce i pergamen je třeba zakoupit jen pro tento účel.
Pokud se rozhodnete své děťátko nekřtít nebo máte jiný (například pohanský) rituál, berte namísto dne křtu den svého rituálu nebo ten, kdy vám domů dorazí rodný list.
Je to starý rituál a pochází z oblasti Vysočiny
Přeji vám krásné… svátky jara.
Nový komentář
Komentáře
Míšo, také se mi článek líbil, tak jak je napsaný
A toto:
Nastává doba nových začátků a oslavy probuzení života a lásky. Čas očisty po zimě a optimismu.
vnímám naprosto stejně
I Vám paní Kudláčková a všem spolupracovníkům přeji krásné Velikonoce a těm mužským bohatou pomlázku.A dík za hezký článek.

Nemám ráda Velikonoce,ale i tak díky za pěkný článek.A tak odjíždím v pátek odpoledne do lesů a přijíždím v úterý večer,až je po všem!
peetrax — #9
dík
Jen poznámka... Velikonoce JSOU pro křesťany důležitější než vánoce.
Michaela Kudláčková — #8 no já vím, Ježíšek je velkorysej.
Jen mi tam tyhle informace trochu chyběly.
Pasáž i obrázek se zajíci je
.
peetrax — #6 ...ba ba... zjišťovala a hoooodně četla i jiné věci, než je Bible. Mám historii moc ráda. Ale četla jsem i Starý a Nový zákon, včetně poměrně seriozních tézí o tom, kdy a za jakých okolností tyto písemnosti přibližně vznikaly.
Neboj, nemám proti Ježíškovi vůbec nic a On to ví. Myslím, že mi i toho zajíce odpustil, neb má smysl pro humor. A pravda je to, co bylo pro Něho moc důležité.
Eva_Fl — #3
těžko
Nedá mi to, abych se neozvala. Velká noc = ta noc, kdy byli Izraelité vyvedeni z Egypta. Starý zákon, nemotat do toho Ježíše, prosím! Beránka před tou nocí měli sníst a jeho krví si pomazat dveře, aby se jejich obydlí vyhnul anděl smrti. Tolik tedy Bible.
Ježíš mohl být ukřižován kdykoliv jindy. Jenže to bylo zrovna před oslavou Velikonoc a oni to chtěli mít odbyto ještě před nimi, aby se s ním nemuseli špinit. No a - zase podle Bible - on vstal z mrtvých o Velikonocích, svátku, který se slavil už předtím, nezačal se slavit kvůli němu.
Před psaním článku by to chtělo zjistit si souvislosti.
Už nechci mimi!!!!!!!!!!!!!!!!!
..... jo jo, dnes v radiu rozmlouvali moc pekne o Velikonocich. Pro nas jsou totiz hodne dulezity. Odjedou severanci! KONECNE! Jo, ja vim, ze je potrebujeme ( hlavne teda jejich $ ), ale verte mi, ze ridit temer pul roku mezi slepymi a hluchymi starousky na precpanych silnicich je o nervy. A Velikonoce, to je takova jejich tecka. Jeste je tady stravej a pak uz jim budeme mavat na rozloucenou. No a kdo se dozije, zase na podzim prijede. A tak porad dokola.
pářící se zajíc s Kristem





Hele, Miso - zabralo by to carovani i na mne? Kdyz teda nemam delohu?
mio — #1 Ja jsem jako mala Velikonoce taky mela moc rada :) Ted vyhrozuju, ze kdo na me vytahne "tatar", bude mu instalovan do zadni casti :) A asi je na me videt, ze to myslim smrtelne vazne, protoze se zatim nikdo neodvazil :)
Velikonoce jsem vždycky nesnášela, nejen kvůli předcházejícímu jarnímu úklidu, který se u nás doma vždy dodržoval, ale hlavně kvůli potupnému nastavení zadnice, strpení hody hody doprovody. A ještě pak násilníky obdarovat..
Jenže, má dcerka se tak těší (po kom ona je?) na barvení vajíček a návštěvy koledníků, že kvůli ní se překonám a těším se s ní.