Moje matka mi odjakživa mluvila do života a odjakživa měla potřebu se ke mně sem tam chovat jako k obtížnému hmyzu, který jí zničil život.
Vždy měla poslední slovo v tom, jak se mám líčit, co si mám brát na sebe, jak se NIKDY nesmím oblékat, jaký mám nosit účes... zkrátka a dobře – kecala mi úplně do všeho.
Když mi bylo 16 let, hodně jsme se hádaly, ale já věděla, že je to matka a že tudíž má právo zasahovat do mého života.
Když mi bylo 19 let, už jsem začala být dost asertivní... Ale protože jsem studovala a bydlela u matky, v jejím domě, nechala jsem si hodně věcí líbit a snášela ty její útoky, nadávky, ponižování.
Dnes je mi 32 let a včera jsem poprvé svou matku uhodila.
Je to rok, co jsem se rozvedla (díky bohu manželství bylo bezdětné). Matka tehdy ztropila děsivé scény, plakala, lámala ruce a volala boha, cože jí to dal za dceru.
(Moje máti je tak trochu komediant).
Nu, ale její scény přešly a matka si velice rychle zvykla na to, že jsem volná a tudíž mám na ni daleko více času nežli v době, kdy jsem byla vdaná.
A včera zjistila, že právě toto období, které se jí velice zamlouvalo, končí.
Přivedla jsem jí totiž představit svého přítele.
Nevím, zda jsem čekala, že bude milá a přívětivá... ale rozhodně jsem nečekala, že bude zlá a plna nenávisti.
I když svoji matku znám, říkala jsem si, že přeci jen se bude - když už nic jiného – chovat alespoň slušně... Mýlila jsem se.
Jen co jsme se s přítelem usadili ke stolu a já nám (i matce) uvařila kávu, matka spustila své divadlo...
Musím se za tebe stydět...
Chováš se jak kurva...
No jo, si celá tatínek, to byl taky pěknej hajzl...
Toto je jen několik vět na ukázku, které matka vypustila z úst.
Přítel tyto její výlevy nevydržel ani pět minut. Vstal od stolu, chytil mě za ruku a řekl, že nemám za potřebí, toto poslouchat....
Mé matce do očí řekl, že by se měla buď léčit, nebo se za sebe stydět až do smrti.
A to byla pro matku voda na její mlýn.
Nejenže nepřestala nadávat mně, ale pustila se i do mého přítele. Styděli jste se někdy za vlastní mámu? Ne? Buďte rádi. Věřte, je to jeden z nejhorších pocitů, co jsem zažila.
Když matka řekla, že se mnou chodí jen proto, že dobře šukám (ano, přesně tak to vyslovila) a že šukám tak dobře, protože jsem chrápala s celým městem, neudržela jsem se a dala mámě facku.
Otočila jsem se, řekla sbohem a zabouchla dveře.
Můj přítel je rozumný muž, udělal si na věc svůj vlastní názor a podržel mě. Jen nechápe, jak jsem s matkou mohla vydržet tolik let... A upřímně, já to také nechápu.
V této chvíli jsem rozhodnuta, že už k ní nikdy nevkročím. Máma nemáma... mám na ni zlost, ublížila mi a já už nechci nikdy cítit tu pachuť studu za vlastní matku.
Nový komentář
Komentáře
Karolíno spíš to vypadá, že tvoje máti má nějaké psychické problémy. Před 2,5 roky moje máma začala bláznit, prostě se zhroutila psychicky a nedalo se to sní doma vydržet, protože pořád říkala že umírá a hlavně nadávala na tátu, na mě, na sestru i známý a příbuzný srostý slova a hlavně že nás nenávidí, že jí chceme zabít a zavřít do blázince. Bylo to otřesný a kolikrát jsem chtěla jí jednu vrazit jako malýmu spratkovi, ale vždycky jsem si řekla, že za to nemůže, že je nemocná. Naštěstí se dostala na 2 měsíční léčení a přijel potom jiný člověk. Ona si to vůbec neuvědomovala. Myslím si, že za to ani tak nemůže, ale nemůžu to takhle posoudit, protože bych toho člověka musela vidět. Držím Ti palečky a třeba jednou se to všechno s tvojí máti spraví.
Modroočko--Je vidět že nevíš o čem je řeč, Mám dvě dcery a mám s nimi krásný vztah ,protože jsem se k nim nikdy nechovala tak jako moje matka ke mě. Kdo to nezná vůbec to nemůže pochopit!!
Omlouvat se někomu kdo tě leta terorizuje , chová se k tobě jako k onuci - to se musí prožít a pak soudit!!!!
Umím se vžít do tvé situace, zažila jsem se svojí "matkou" něco podobného - i když facku jsem jí nedfala , ale můžu říct asi jen proto že jsem včas odešla a teď se už deset let nestýkáme . Nejenže ji nemusím vidět, ale nechci na ni radši ani myslet!!!Z její " výchovy" se vzpamatovávám ještě dnes a to je mi už pěkných pár let!
Facku bych asi nedala, to si nejak neumim predstavit, rozhodne bych s ni ale prerusila styky, tedy za predpokladu, ze se ta pani nepujde lecit, protoze tohle na leceni je.
Karolíno, to bylo neodvratné vyústění stavu. Nic si nevyčítej, odpusť jí i sobě. Máš svůj život a máš na něj právo.
Jupíí: tak to se mýlíš, jsou i daleko horší matky
Já nějak nevím, matka je vylíčená tak černě, že už to ani snad víc nejde, regulérní kandidát k Chocholouškovi
. Jen jestli paní dcera není jablko které nepadlo daleko od stromu, mám pocit že Karolína hóóóodně přehání......
Karolíno,hodně
a už se k ní nevracej!!!!Udělala jsi dobře.Je jasné proč je sama a nikoho nemá.
Moje mama je taky vselijaka. Ale nikdy by mi nenadavala nebo neponizovala a uz vubec ne pred nekym, s kym jsem kdy prisla k ni, treba i neohlasena. Naopak. Vzdy se chovala privetive a ze jsem nekdy prisla s velice zajimavymi lidmi
.
At uz je tvoje mama jakkoliv sprosta, myslim, ze fackovat ji pred tvym pritelem bylo trosku moc. Stacilo zvednout se a zavrit za sebou dvere.
kdyz jsem si precetla nadpis, tak jsem si rekla...smarja, co to je za zrudu, ktera uhodi vlastni matku
ale ted po precteni se spis divim, ze si to udelala az ted 
..fakt nemas zapotrebi se s tou osobou stykat 
Dovedu pochopit, že někdy prostě trpělivost přeteče. Už se stalo, zpátky to nevezmeš. A přítele se drž, přeju hodně štěstí. Jsem ráda, že jsem tohle nikdy nezažila, měla jsem nejlepší mámu na světě.
To ti teda řeknu, asi bych se taky neudržela a jednu jí vypálila. Pryč od takové semetriky. Určitě by ti váš vztah rozrejpala takovejma hnusnejma
.
Jinak přeju hodně štěstí.
možná než mámu uhodit, bylo by lepší prásknout rukou do stolu a vybít si tu zlost tam, ale už se to stalo, chápu že tě vytočila
Kelly:
! To tedy zůstává rozum stát... Nebejt "ženy-in", tak si svých rodičů ani nevážím.... Moc si mě v životě nevšímali, jeli si každý po svém (a své druhé rodině), ale slušně a velmi přátelsky se chovali vždy ke mně i mým četným manželům a milencům! No, ono to asi taky vyplývá třeba z toho, že jsem jim já a můj život byl tak trošku volný... Ale taky dobrý, jak vidím, dokonce lepší! 
Vím ze zkušenosti, že takto příšerně se v nezvládnuté emoci může zachovat i inteligentní osoba, normálně "na úrovni". Jedna moje kamarádka ztropila podobnou scénu na mejdanu, kam jsem pozvala ji a jejího bývalého přítele s novou přítelkyní, přestože už 20 let tvrdila, že jí na něm nezáleží, že se s ním rozešla sama a že jsou dobrými kamarády... Zkazila bohužel večírek asi 6 slušným a skvělým lidem, chovala se děsně... 
jsem ráda,že takovou mámu nemám,takhle se přece máma nechová
přeji ti hodně štěstí 
hmm, tohle máma fakt přehnala ať je to jak je to, před přítelem ti nadávat a ponižovat tě neměla
Udělali jste dobře že jste odešli.
Jak jen to jde, pryč od ní.
Takhle se matky nechovají!
Milá Krolíno, tohle je fakt PŘÍLIŠ. Moje mamka mi taky mluví do všeho, ale já to pouštím jedním uchem tam a druhým ven. Ale nikdy by mi takhle neublížila. Žij si svůj život bez ní a buď šťastná. Však ona tě jednou bude potřebovat a třeba pak prohlédne. Držím palce
hm tak to bylo jediný možný řešení co jsi udělala
je divný že matka takhle jednala místo aby byla ráda že jsi si někoho našla...soudě podle toho jak lamentovala když jsi se rozvedla....