V očích řady žen prožívá mladá maminka Blanka život snů. S manželem a dětmi bydlí v malém domku na kraji města. Její muž vydělává dostatek peněz, a tak si může dovolit ten luxus věnovat se naplno jen dětem a domácnosti. Starší syn chodí dokonce už do školky, mladšímu je jeden rok. Nikdy nějak zvlášť nestonali. Žádné nepříjemné události je nepotkaly. O víkendech celá rodina vyráží na výlety.
Přesto Blanka poslední měsíce nemůže spát. Budí se uprostřed noci a v polospánku jde aspoň naskládat nádobí do myčky, aby měla rodina ráno z čeho snídat. Dle vlastních slov totiž vůbec nezvládá zkoordinovat péči o děti se zaopatřením základních věcí v domácnosti. Všude se válí různorodé hromádky: špinavé prádlo, špinavé nádobí, věci připravené na žehlení, oblečení, které by se mělo uložit do skříně, nevybalené krabice s trvanlivými potravinami, které čekají na své místo v komoře.
„Vůbec to nedokážu pochopit, ale den mi doslova proteče mezi prsty, “ popisuje svou situaci mladá maminka, která trpí obrovskými výčitkami svědomí, že se není schopna zhostit své role: „Ráno vstanu a nezastavím se dlouho do noci, přitom nemám pocit, že bych něco za ten den vlastně udělala. Doma mám nepořádek, který tak nějak v rámci možností zkrotím aspoň jednou týdně, když přijde manžel dřív z práce a zabaví kluky.“
Jedinou útěchou jí je, že má pocit, že se skutečně intenzivně věnuje svým synům a stará se o jejich blaho. Ráno připraví zdravé snídaně. Pro manžela samozřejmě taktéž, stejně jako svačinu do práce. Pak posadí batole do kočáru a jedou odvést staršího brášku do školky. Cestou se staví na malý nákup a pak si doma pohrají. To už je čas připravit něco k obědu a pomalu vyrazit opět směrem ke školce. Cestou se zastaví na hřišti, prohodí pár slov s ostatními maminkami. A už zase zpět k domovu chystat večeři. „Někdy mi ten můj život připadá jako film o někom jiném, na který se jen tak nějak nezúčastněně dívám a mám pocit, že plyne proto tak rychle, neboť divák se nesmí nudit,“ popisuje Blanka svůj pocit a dodává, že v tom filmu samozřejmě nejsou vidět takové ty běžné rutinní práce jako praní, mytí nádobí, luxování či utírání prachu.
A proto ani ona tyhle věci ve svém programu skoro nemá. Ale pak si uvědomí, jaký je doma nepořádek a že to tak nemůže nechat. A protože jí tato myšlenka přijde na mysl většinou jen ve stavu klidu, tj. během spánku, vstane a snaží se dát věci do pořádku. „Samozřejmě jsem pak strašně stále unavená, protože i když nedělám nic extra náročného, s nedostatkem spánku se zkrátka dlouhodobě fungovat nedá,“ konstatuje a klade si řečnickou otázku, jak to asi dělají ostatní ženy. Také se bojí, že přijde neohlášená návštěva? A kdy perou a žehlí? „Těch otázek je tolik a na žádnou nenacházím odpověď, jen se obviňuji, že v tom nejsem dost dobrá. A že se to jednou provalí,“ ukončuje své rozjímání smutně Blanka.
Přečtěte si také:
- Tajím před přítelem, že mě sužují panické ataky. Mám strach, že by mě opustil, říká Lenka
- Deset let jsem kvůli milenci žila mimo realitu
Nový komentář
Komentáře
Tak já mám dvě děti (3 roky a 6 měsíců) a nemám pocit, že bych doma měla čurbes a to máme velký dům. Ty první 3 měsíce, kdy jsem měla obě doma celý den, byl nářez, ale i tak jsem stihla vařit, mýt nádobí, prát nebo vytírat rozlité pití či jídlo. Jediné čemu moc nedala bylo žehlení. Děckám jsem nežehlila (starší se učila jíst, takže se hned stejně zkydala), jen manželovi oblečení do práce. Neříkám, že se mi doma nějaké hračky neválely po zemi, stole nebo tak, ale to jinak nejde, když má člověk doma hyperaktivní dítě. Večer jsme to vždycky spolu uklidily a druhý den si to zase vytáhla.
Co chodí ta nejstarší do školky, tak si užívám s malou ten klid a hrajeme si. Když spí, žehlím, peru nebo šiju. Dokonce si můžu i přečíst knihu nebo vyluštit křížovky.
denkas 11.01.2018 16:35
A víš,že jsem ráda,tomuhle fakt rozumět nechci
Paní je na pokraji zhroucení???
Jeden synek ve školce,s druhým je doma.Má automatickou pračku,myčku,dva obrovské pomocníky,které jsem neměla.Nechci tu aspirovat na"matku roku",ale v pohodě jsem chodila s dcerkou na velké procházky,doma uvařeno,uklizeno.Na mateřské jsem byla ráda,byla to šťastná doba.
Jen jestli nebude paní krapet rozmazlená...taková malá fňukna.
Já zase nechápu, jak intenzivně se věnuje dětem a stará se o jejich blaho. Nic mimořádného paní nedělá. A blaho dětí určitě není uprostřed zmatku doma. Netvrdím, že musí být naklizeno, ale tohle už je moc.
Moc to nechapu Takže vlastně jen uvaří a věnuje se dětem? No to toho fakt moc nestihne.
Jak potom zvládají domácnost maminky, které chodí do práce? ráno rychle vstát, vypravit děti do školky/školy, rychle do práce, tam podávat maximální pracovní výkon, po práci rychle vyzvednout děti ze školky/školy, něco nakoupit, doma vyskládat nákup, rychle něco uvařit nebo ohřát z předchozího dne, dohlédnout na děti, aby se při hraní nepozabíjely, udělaly si úkoly, debordelizovat celý byt, naplnit/vyskládat pračku, sušičku, myčku, nahnat děti okoupat, vyčistit zuby...a den je v tahu a matka padá na hubu...buď více zapojit děti do úklidu formou hry viz montessori atd. nebo zaplatit paní na úklid, když manžel vydělává tolik peněz, nechápu, jak může nestíhat, když je doma, přece ten den celý s dětmi neprohraje....
Zajímavý článek.
Dnes si lidi pomalu do pětatřiceti užívají, cestují, studují a dělají kariéru. Jenže pak vstupují do vztahu zpohodlnělí z toho, že doposud se vše točilo jen kolem nich, nemuseli se nikomu přizpůsobovat, vytvářet kompromisy. Jak ženy, tak muži. Generace dnešních lidí je naprosto zhýčkaná, neschopná při vší vymoženosti jaká je dostupná...jak se říká-hejbnout zadkem a používat mozek. Před 40-50 roky byla fantazie nějaká myčka, papírové pleny. Než člověk nakoupil, vystál nespočet front, stihl uvařit, vyprat, věnovat se dětem a to i včetně koníčků. Pak člověk vidí jak mladá maminka prchá s kastrůlkama do závodní jídelny...protože vařit je ztráta času. A prý je to UHO(univerzální hnědá omáčka-pro neznalé) vynikající i pro malé děti.
Blanko, neberte věci tak moc vážně, ono si to časem sedne
.
No, já mám zatím jedno dítě, tak nemůžu tak objektivně hodnotit, ale třeba co se týká žehlení, to provozuju po večerech u televize. Stejně tak dělám myčku, když prcek spí - buď hned po obědě nebo večer. Prádlo pere pračka, to dávám prát, když malý ráno snídá v židličce a nevyžaduje pozornost
Ale nechápu, proč se jí všude válí špinavé prádlo - to ho nedávají do koše na prádlo? Podle mě je teda důležitější věnovat se dětem, než šůrovat barák, ale nevěřím, že nenajde 5 minut času na to, uklidit prádlo do skříně nebo potraviny do komory apod. Chápu, že asi nemá přes den čas, ale proč to nedělá večer, když děti usnou? Je mi jasné, že chce mít taky chvilku pro sebe a klid, že je třeba unavená, ale jindy to tedy asi v jejím případě dělat nejde. Já jsem taky denně vyřízená, protože v noci kvůli malému nespím, ale špinavé prádlo ani nádobí se nám tady teda neválí
Ale třeba budu mluvit jinak, až budu mít dvě dětičky, to bude jiný záhul 
Syndrom vyhoření :-( a pak už není člověk schopen si to lépe zorganizovat.