Historie tohoto majestátního psa sahá skutečně hluboko. Podle některých vědců žili psi typu irského vlkodava v Irsku ještě dříve nežli Kelti, tedy zhruba v době čtyři sta let před naším letopočtem. S Kelty je však tento pes každopádně historicky spjat. Keltové totiž mimo jiné jako chovatelé psů vynikali a společně s vlkodavy osídlovali stejné místo ve stejném čase. Tyto informace vědci získali na základě nálezů z vykopávek. Jinak první písemná zmínka o tomto plemeni pochází ze starověkého Říma, kdy římský konzul děkuje svému bratrovi za dar irských psů a doplňuje, že na ně „celý Řím hleděl s úžasem“. Podle legend i pamětí byl tento velký a statečný pes druhem a ochráncem mnoha významných postav irského národa a později byl zase cenným zvířetem, které si například navzájem darovali různí vládci.
V průběhu dějin byl rozvážen do mnoha evropských zemí, a tak se postupně stalo, že se v Irsku stal dokonce vzácným. To se změnilo až za vlády Olivera Cromwella, který vydal zákaz vývozu vlkodavů z Irska a Anglie. Důvodem byl zvýšení výskyt vlků ve zmíněných zemích.
Jak už tedy historie plemene i jeho jméno napovídá, vlkodav byl původně určen ke štvaní a zabíjení vlků. Předurčovala ho k tomu jeho síla, nezvyklá velikost, statnost a rychlost. Kromě vlků ale sloužil také k lovu divokých prasat, jelenů a dokonce i irského losa (také zvaného obří jelen). Jednalo se o dnes již vyhynulý druh jelena rodu Megaloceros, jehož paroží dosahovaly délky až 3,5 metru.
Foto: Příslušník irské gardy na snímku z kasáren ve Waterfordu s maskotem pluku, irským vlkodavem jménem Leitrim Boy.
National Library of Ireland on The Commons, Public domain, via Wikimedia Commons
S vymizením vlků z Irska se ale enormně snížil zájem o toto plemeno. Na konci 18. století bylo plemeno irského vlkodava považováno za téměř vyhubené a jeho úbytku rozhodně nepomohl ani hladomor, který v zemi propukl okolo roku 1845. Také z tohoto důvodu není dnes zcela jasné, jak původní vlkodav přesně vypadal o kolik toho měl co do vzhledu podobného s dnešními vlkodavy.
O to, aby plemeno nevymřelo úplně a aby byla jeho linie zachována se postaral kapitán George Graham. Ten se okolo roku 1860 snažil plemeno obnovit. Začínal se šesti psy irského vlkodava, ale nakonec byl nucen sáhnout také po jiných plemenech jako je barzoj, mastif nebo doga. Jeho práce na obnově trvala dlouhých třicet čtyři let a stála 20 tisíc tehdejších liber.
Foto: Shutterstock
Dnes je stále impozantně působící pes milujícím členem mnoha rodin. Je poslušný, vyrovnaný, oddaný a hodí se také k dětem.
Zdroj info: irskyvlkodav, wikipedia, pesweb, akc, wikipedia
Nový komentář
Komentáře
Tento krasavec je můj favorit
Myslím si, že dnešní vlkodav nemůže být totožný s tím z minulosti. Jsou velcí, ale taky dost neohrabaní a pochybuju, že by byli schopni úspěšně lovit. Navíc se nedožívají vysokého věku, plus mínus 8 let, mají často problémy s klouby, srdeční vady, a podle studie, která je k dohledání na internetu, nejčastější příčinou úhynu jsou nádorová onemocnění. S tímhle plemenem prostě není něco v pořádku.
Malý psovod s hafanem jsou kouzelní.
Krásný pes!