Případ Aničky – Barbory je v posledních týdnech hotovým novinářským zlatým dolem. Kam se na Aničku „hrabe“ Karel Svoboda. Přitom „Anička“ je natolik nepravděpodobná, až se člověku nabízí analogie se slavným americkým filmem Vrtěti psem. Chvílemi to vypadá, že někdo profesionálně vrtí Aničkou. Nechme ale vrtění Aničkou zpravodajcům a pojďme se podívat do „kuchyně“ komunity, která byla ze spojení s případem Anička obviněna.

 

Zrození duchovního vůdce
17. dubna roku 1875 se v Bischofswerdu v Sasku narodil Oskar Ernst Bernhardt. Získal obchodní vzdělání a posléze se stal obchodníkem velké exportní a importní firmy. V rámci svého zaměstnání hodně cestoval, navštívil Orient, Spojené státy, Londýn... Živil se také jako spisovatel – autor povídek, románů, divadelních her a cestopisů. V letech 1915–1919 byl britskými úřady internován na ostrově Man. Právě v tomto prostředí se rozhodl sepsat své úvahy o smyslu života a o odpovědnosti člověka vůči Bohu a stvoření.

Křesťanství na východno
„Nechci vytvořit nové náboženství,“ tvrdil Bernhard, „ale navázat na Pravdu starozákonních proroků a na radostné poselství Lásky, poselství Syna Božího Ježíše.“ Křesťanství v Bernhardově pojetí však nese prvky středověkého romantismu a východních filosofií. Svatý Grál není pouze nádobou, do níž Josef z Arimateje zachytil Kristovu krev, je zároveň duchovním sídlem Lásky, Pravdy a Skutečného Bytí. Monoteismus se zde pojí s vírou v reinkarnaci a v konečnost tohoto světa. Zákon kauzality je v podstatě přejmenovanou buddhistickou karmou, zákon tíže zase připomíná antické filosofy s jejich rozdělením jemnohmotného a hrubohmotného světa, přičemž těžké padá dolů a lehké stoupá vzhůru.

Hnutí Grálu
Bernhard přijal jméno Abd-ru-shin a od roku 1923 o svém učení přednášel a psal řadu článků. V roce 1928 založil na náhorní plošině Vomperbergu v Tyrolích Hnutí Grálu. Později zde vznikla i Osadu Grálu. V odkazu na prvotní křesťanství si jeho následovníci začali říkat učedníci a apoštolové, z romantických legend o Grálu přibyli zelení a bílí rytíři, povolaní - nositelé zlatých křížů - a zpečetění - nositelé stříbrných křížů. V Berlíně byl roku 1932 založen „Přírodně filozofický spolek stoupenců Grálu“, roku 1937 však byl nacisty zakázán. Své učení shrnul Abd-ru-shin v knize Ve světle Pravdy: Poselství Grálu.

Osud poválečný
Krátce po nástupu nacionálního socialismu byl Abd-ru-shin zatčen a internován pod přísným dohledem gestapa ve Schlaurothu a pak v Kipsdorfu v Krušných horách, kde 6. prosince roku 1941 zemřel. Po válce obnovilo Hnutí svou činnost. V roce 1950 byla zřízena „Nadace Poselství Grálu“, ovšem její jedinou činností je tisk a šíření Abd-ru-shinových děl. Vydává také časopis „Gralswelt“. V jednotlivých zemích vznikly z Abd-ru-shinových následníků takzvané Kruhy Grálu. Česká centrála Hnutí Grálu se nachází v Brně a v ČR má Hnutí přes tisíc členů a mnohem více sympatizantů. Některými odborníky je hnutí sice považováno za „sektu“, ovšem spíše za jednu z těch neškodných. Od případu „Anička“ se Hnutí Grálu distancovalo, stejně jako v předchozích letech od Parsifala Imanuela.

Více na: http://www.hnuti.gralu.cz/

Parsifal Imanuel
Jedním ze sympatizantů českého Hnutí Grálu byl i Jan Ditrich Dvorský. Tento absolvent FAMU, narozený 27. července 1965 v Liberci, si dle vlastních slov uvědomil, že je Abd-ru-shinem předpovězený Mesiáš, Syn Člověka neboli Parsifal Imanuel, který má zachránit lidstvo a vybudovat Tisíciletou říši. V roce 1991 tak spolu se svou partnerkou Lucií Dvorskou, dcerou herečky Mileny Dvorské, kterou nazval Labutí panna, založil vlastní hnutí. Napsal a vlastním nákladem vydal knihu „Syn člověka, Mesiášovo živé Slovo k všenápravě světa“. Od svých následovníků vyžadoval, aby mu předali veškerý majetek a žili v askezi a poslušnosti.

V roce 1993 vybudoval komunitu v několika domech na Hořovicku. Řadu členů pak vyloučil na základě toho, že měli „zlou, žlutou auru“, majetek jim ale samozřejmě nevrátil. Poté, co se někteří z vyloučených členů pokusili o sebevraždu, začala být komunita vyšetřována policií. Imanuel se i se svou ženou a dětmi skryl neznámo kde. Na stránkách http://parsifal.cz/ však prý se svými stoupenci komunikuje a mimo jiné se na nich také distancuje od jakékoliv spojitosti s případem Anička.

 „Nikoho od Mauerových neznám! Neznám se s nikým, kdo by trápil děti nebo dospělé!“ tvrdí domnělý Imanuel Parsifal. Jen jestli to s ním není stejné jako s Aničkou a není vlastně někým úplně jiným...

Četla jste některou z knih Abd-ru-shina nebo Imanuela Parsifala? Myslíte si, že za případem Anička skutečně stojí nějaká sekta? Nebo jde jen o snahu zakrýt „normální“ zločin? Sledujete tento případ? Co si o něm myslíte?

Soutěž: Rice

Reklama