Pojmenování této techniky svádí k nařčení z jisté malichernosti či lehkovážnosti. Jisté je, že výsledná krajka vytváří dojem jemnosti a křehkosti jako kresba jinovatky či sněhových vloček na vašem zimním okně…

Řeč je o frivolitkové krajce, méně známé technice ručních prací, a na toto téma jsem si povídala s Hanou Hořákovou, jejímž koníčkem jsou právě zapomenuté techniky ručních prací.

Jak jste se k této technice dostala?
Úplně náhodou, moje kamarádka se učila frivolitky a pořád říkala, jak je to těžké, tak mě to rozzlobilo a chtěla jsem si zkusit, jestli je to opravdu tak těžké, to byl jeden z důvodů. A druhý byl ten krásný ladný pohyb rukou, který jsem chtěla umět, hned jak jsem ho viděla.


Odkud pochází název frivolitka a technika jako taková?
Bohužel frivolitky nemají české pojmenování, jejich název je odvozen z francouzského la frivolité. Pravděpodobně krajka pochází z Itálie, kde je kolébka všech krajek. Odtud se rozšiřovala do Španělska, Francie, Nizozemí, Anglie, Belgie a dále.
Při mém hledání historie této techniky jsem zjistila, že sice se frivolitky učily na škole, ale...
Neučila se jejich historie a zjistila jsem, že není zdokumentovaná a tak mě lákalo dohledat, jak to bylo u nás s frivolitkami. Zjistila jsem, že se o této technice nedá říci, že je to naše tradiční krajka, ale přesto se mi podařilo nalézt paní, která má doma 100 let staré krajky. Dneska se už nedozvíme, proč tuto krajku naši předci uměli tvořit a nezakořenila stejně jako například paličkování. Přitom materiál použitý na výrobu krajky není nijak vzácný ani spotřeba není vůbec vysoká. Krásu a cennost dávají krajce ruce krajkářky.

Co je jejím základem?
Základ, na čem stojí a leží frivolitky, je jediný frivolitkový dvojuzel.
Krajka se váže ze samých uzlíků a z těchto uzlíků se tvoří obloučky, kolečka, slzičky, pikotky, které se podle potřeby k sobě spojují.


Jaké nástroje se využívají k vytvoření frivolitky?
Frivolitky se tvoří frivolitkovým člunkem, je to takový malý zásobníček nitě, který si můžete udělat doma ze dřeva nebo koupit plastový.

Považujete tuto techniku za složitou?
Tvrdím, že není složitá, ale nemůžu to posoudit, i když ji umím.
Ale dám vám příklad, kdy se mi stalo, že přišla za mnou na výstavě slečna asi 13letá a chtěla si frivolitky zkusit, a tak jsem jí dala člunek, a naučila se uzlík a následně slzičku, ukázala jsem jí pikotky, a to jí stačilo na to, aby si odnesla domu trojlístek.
Za rok na stejné výstavě, ve stejném muzeu se za mnou přiřítila zubatá dívka a od dveří se uculovala a povídá: "Když jsem se dozvěděla, že tu budete z frivolitkam,i vyštrachala jsem člunek a jsem tady, ukážete mi, jak mám pokračovat?" To je odpověď na to, zda jsou frivolitky těžké, a dokonce se nezapomenou.
Starším ženám může dělat problém držení nitě, je potřeba hýbat všemi prsty a staršímu člověku to někdy dělá problémy a bolí ruce.

Za příjemné povídání ve společnosti nádherných krajek děkuje

Popis k fotografiím, shora dolů:

* improvizace - několik krajek naaranžovaných na sobě
* oranžovo bílá krajka: prostorová krajka ve tvaru kytky
* ruka s krajkou: kraječka určená na okraj kapesníčku

 

 

 


 

Reklama