Každý rodič by měl umět svému dítěti pomoc, když se dostane do situace ohrožující zdraví. Ve stresu ovšem často jednáme zkratkovitě a vymýšlíme i nesmysly, které by nás jinak ani nenapadly. Tohle jsou nejčastější chyby, kterých se lidé při poskytování pomoci dětem dopouštějí.

Foto: Shutterstock

1. chyba: Strhávání oblečení při popálení
Tento bod samozřejmě neplatí jen u dětí, ale i u dospělých. Pokud dojde k popálení (ať už je způsobené pádem do ohně, nebo zvrhnutím vařícího hrnce z plotny) a dotyčná osoba je oblečená, nesundávejte jí okamžitě vrstvu oblečení, která je na kůži. Nejprve je třeba vyloučit její přiškvaření. Jestli na pokožce drží, hrozí při manilupaci ještě větší poškození kůže. Proto to nechte na lékaři a první pomoc v podobě chlazení studenou vodou dělejte přes oděv.

Pro menší děti mohou být velmi nebezpečné pákové baterie ve vaně. Když v ní dovádějí, snadno páku posunou a pustí na sebe vařicí vodu. Lepší variantou jsou proto baterie s kohoutky. Pozor si dejte i na chlazení. Dítě nestrkejte pod vodu celé, můžete mu způsobit podchlazení.

2. chyba: Vyvolávání zvracení při otravě
Zvracení při otravě není chyba vždy, naopak je to často potřeba. Chybné ovšem je se domnívat, že je to nutné ve všech situacích, kdy dítě sní nebo vypije něco, co by nemělo. Existují totiž látky, jejichž účinky může zvracení ještě zhoršit. Jde o kyseliny, zásady a ropné produkty. Ty při vyvolání zvracení znovu poleptají trávicí cesty. Nedoporučuje se to ani u pěnidel (např. saponáty na nádobí), které logicky pění a mohou ztěžovat dýchání. 

Když dítě pozře něco, co nemá, zavolejte si pro radu do Toxikologicko informačního střediska, které funguje 24 hodin denně, a řiďte se radami tamních odborníků.

3. chyba: Používání Heimlichova chvatu při dušení kojenců 
Heimlichův chvat či také manévr je základní metoda první pomoci při dušení. Spočívá v tom, že osobu obejmeme rukama zezadu a stlačujeme mu nadbřišek v místě mezi hrudní kostí a pupíkem. Tato technika má ještě další náležitosti, co je ovšem důležité, je skutečnost, že se nehodí pro děti do jednoho roku života. Nemají totiž krytá játra hrudním košem, a tak hrozí jejich poškození. Kojencům se nejčastěji pomáhá tak, že si je dáte na předloktí a několikrát je přiměřeně uhodíte mezi lopatky.

Dejte si pozor na párek v rohlíku, který se může malým dětem zapříčit v ústech. Rizikové jsou také ořechy, tvrdé bonbony nebo hroznové víno.  Nikdy také neberte dítě za nohy a netřeste s ním hlavou dolů.

4. chyba: Zaklánění hlavy při krvácení z nosu
Záklon hlavy nemá na zastavení krvácení vliv. Důvod, proč se při něm krev přestane řinout ven, je jednoduše jen ten, že začne téct do nosohltanu. A člověk ji většinou spolkne. Hlava by měla být naopak v předklonu a dítě by si mělo zmáčknout špičku nosu, dokud se krvácení nezastaví.

Super pomocníkem je v této situaci vstřebatelná želatinová houba zvaná gelaspon nebo gelatispon, která saje krev. Její kousek se vsune do nosní dírky, část se rozpustí a zbytek se vysmrká.

5. chyba: Srážení horečky acylpyrinem
Poškození jater a mozku, respektive takzvaný Reyův syndrom, může být důsledkem podání léku na snížení horečky s obsahem kyseliny acetylsalicylové (aspirin, acylpyrin apod.). Proto tyto léky nemají u dětí do dvanácti let co dělat. Mezi dvanáctým až šestnáctým rokem je lze následně podat pouze na doporučení lékaře.

Dětem mohou pomoci srazit horečku léky s obsahem paracetamolu nebo ibuprofenu, ale vždy si pečlivě pohlídejte množství.

Čtěte také:

Reklama