Narodila se v roce 1929 v Mostě do smíšeného manželství. Tatínek byl Čech, maminka Němka, která se česky nikdy pořádně nenaučila. Malá Judita tedy vyrůstala v bilingvní rodině. Když byly zabrány Sudety, otec jako Čech se musel odstěhovat a koupil domek v Řevnicích u Prahy. Krátce nato ho následovala i Juditina maminka. Judita v té době chodila do německé školy, a tak zůstala v Mostě u své německé babičky Teprve na konci války se odstěhovala k rodičům a začala chodit do českých škol.

ju.jpgFoto: Ze soukromé sbírky autorky článku Jany Ládyové.  V. Rosegnal

Svou dráhu začala až ve svých 27 letech. To už byla provdaná za renomovaného právníka Vladimíra Čeřovského a měla dvě malé děti. V soutěži Hledáme nové talenty, kde byla v předkole představena jako „žena od plotny a máma dvou dětí“, postoupila do finále, kde se tehdy umístila na 2. místě. Bezprostředně po tomto úspěchu o ni projevila zájem proslulá pražská Alhambra. Tuto legendu o sobě šířila sama zpěvačka ve svých memoárech. To sice pravda byla, ale jen částečná. Zdaleka se nejednalo o její první vystoupení, tak nezkušená rozhodně nebyla! Zpívala s kapelou už na střední škole a podle její diskografie nahrála před svým „prvním vystoupením“ už u Supraphonu tři singly. Zpěvačka přiznala také to, že její manžel se zmínil o jejím pěveckém nadání před svým klientem a to se dostalo k uchu toho správného člověka v Alhambře.

60c9c8507a7d4obrazek.pngFoto:  Novostavba hotelu Ambassador Praha, vlevo budoucí vchod do Alhambry. Rok 1913.
Unknown author, Public domain, via Wikimedia Commons

V Alhambře se začala slibně rozvíjet Juditina kariéra. Její klientelu tvořili převážně cizinci, a tak tu mohla Judita uplatnit své skvělé jazykové nadání. Německy a anglicky uměla perfektně a rusky ze školy také. Francouzské šansony dokázala zpívat dřív, než se tuto řeč také naučila. Nikdo nepředpokládal, že zpívá foneticky napsané texty. Byla zde za hlavní hvězdu a mnohé pořady i pro cizince uváděla.
Tehdy se jí podařilo skvěle skloubit noční účinkování i mateřské povinnosti. Jednoznačně za to vděčila svému tchánovi, s nímž měla krásný vztah. Ten Čeřovským nabídl, že jim bude hlídat děti, a umožnil tak Juditě naplno rozjet její profesionální kariéru.

60c9c7a4b3908obrazek.pngFoto: Judita Čeřovská, rozená Štěrbová
Schattawa, CC BY-SA 3.0 <https://creativecommons.org/licenses/by-sa/3.0>, via Wikimedia Commons

A pak přišla osudná říjnová noc v roce 1959 a návrat z vystoupení ve Strakonicích. Dopravní nehoda vážně zasáhla do životů několika lidí. Judita seděla vedle šoféra, kterým byl Josef Zíma. I když jel rychlostí pouze 60km/h, únava po vystoupení udělala své. Mikrospánek zapříčinil náraz do stromu. Zraněni byli všichni. Režisér Jiří Jungwirth zraněním po dvou dnech podlehl, jeho asistentka vyvázla s lehkým zraněním. Zatímco Josef Zíma si pobyl v nemocnici tři týdny, Judita na tom byla nesrovnatelně hůř. Protože neměla žádná viditelná povrchová zranění, brali ji do nemocnice z celé posádky jako poslední. Uvnitř byla ale rozmašírovaná pořádně.


 Malý vůz v podání Judity Čeřovské

Utrpěla těžký nervový šok, měla rozdrcenou pánev, jedenáct zlomenin, poraněná játra a utrženou pravou ledvinu, na což se ale došlo až po půldruhém měsíci. Když začali lékaři mluvit o amputaci pravé nohy, vzepřela se a nedovolila to! V nemocnici strávila tři čtvrtě roku  a další rok a půl se léčila doma, i když následky zůstaly. Velkou zásluhu na Juditině  zlepšujícím se zdravotním stavu měl Juditin manžel, který si vzal půlroční neplacené volno a nastěhoval se do Juditina nemocničního pokoje, kde dohlížel na léčení a všemožně ji povzbuzoval. Díky němu začala doufat, že by se mohla vrátit na pódia. Následoval ale ještě rok a půl domácí léčby a rehabilitací. Pohybovala se na vozíku a chodila o berlích. K zázračnému uzdravení došlo také díky dvouměsíční rodinné dovolené v Bulharsku (Kdo si to v té době mohl dovolit? Ale rodina Juditina manžela byla opravdu bohatá.). Díky slunci, moři a mořskému vzduchu mohla berle zahodit.



 Malý vůz v podání Ilony Csákové a Moniky Absolonové

Konečně se mohla vrátit k milované profesi zpěvačky. V Alhambře vystupovala už jen sporadicky, ale začala dostávat příležitosti v naší televizi a především začala natáčet pro západoněmecký rozhlas a televizi.
Ve své době tam prý byla populárnější než Karel Gott. Jezdila i na festivaly nebo turné po celé Evropě a reprezentovala nás na světové výstavě EXPO 67 v kanadském Montrealu v pořadu Pop stars of Prague. Častým hostováním v cizině ztrácela kontakt s domácí kulturní scénou. Na rozdíl od západního Německa, kde měla dokonalý servis, u nás neměla ani producenta a manažera, ani stálý orchestr a vlastně ani si tady nedokázala vybudovat „své“ publikum, které by chodilo výhradně na ni.

Množství úspěchů a obdiv mužů se negativně podepsal na manželství Čeřovských. Příčin bylo samozřejmě více, ale velkou roli hrála žárlivost. Manželé se odcizovali, až se v roce 1974 rozvedli. Od konce šedesátých let se po Juditině boku začal objevovat jazzmann Ivan Smetáček, bratr známějšího Pavla Smetáčka, s nímž také příležitostně vystupovala.
Nikdy se sice nevzali, ale byl to on, kdo se o ni dojemně staral, když jí na konci devadesátých let museli kvůli rakovině odebrat i druhou ledvinu. Třikrát týdně ji vozil na dialýzu. Když po pádu utrpěla zlomeninu pánevní kosti, musela se podrobit další operaci. Měla obrovské bolesti a ztrácela vůli žít. Zemřela v 72 letech v roce 2001…

Zdroj info: Robert Rohál: Lesk a bída slavných českých žen. 2007

Na našem webu jste si mohli také přečíst:

Reklama