Když jsme si před lety zařizovali byt, rozhodli jsme se do ložnice pro komody. Po nekonečném vybírání jsme nakonec zvolili firmu, dodávající španělský nábytek. Fakt, že nejprve dodali každou komodu jiné barvy, zde není důležitý.

Zajímavá je ovšem skutečnost, že jednou takhle v noci jsme zaslechli za komodami šramot. Zpočátku byl nepravidelný, nikde jsme nic nenašli, tak jsme to svedli na sousedčina psa. Potom zvuk ovšem nabýval na pravidelnosti i na intenzitě. Už to nebyl šramot, ale pravidelné hlasité „chroust, chroust“ … a zrovna v mojí komodě! :-)))

Tušíte správně – měli jsme doma potvoru škůdcovitou. Následující dny jsme přemýšleli o tom, jak se potvory zbavit, a každou noc jsme obdivovali její časovou orientaci – začínala chroustat mezi 22. a 23. hodinou (ráno a odpoledne asi odpočívala). Nechtěla jsem se smířit s faktem, že jednou přijdu domů a na zemi bude hromádka oblečení v pilinách.

Jak se nám ta chroustací potvora jenom mohla dostat do bytu? Protože sama nevím, šla jsem si pro informaci do knihovny. Našla jsem tam malou knížku Moli, červotoči od Václava Stejskala. Knížečka pojednává o prevenci a řešení situací, kdy doma (na chatě, atd.) odhalíte nějakého škůdce.
K mému problému jsem se dozvěděla to, že nám chvíli mohl dělat společnost červotoč nebo tesařík, či hrbohlav. Pokud to byl červotoč, prozradil se tkzv. umrlčími hodinkami, kdy se jedná o tikavé zvuky, jež jsou milostnou akustickou řečí červotočů! Tak námluvy!!! … nebo to mohla být velká masitá hlodající larva tesaříka krovového… Takže degustace!!!

S největší pravděpodobností k nám byla potvora importována – protože u červotoče se larva vyvíjí 2-5 let a u tesaříka dokonce 2-10 let. Prevence tedy nebyla možná, ale co můžete jinak dělat?

* používat vyschlé dřevo
* větrat
* dobře provést izolaci základů a zdí domu, také kolem oken
* použít správný materiál do daných podmínek (koupelna, hala, garáž)
* čistit pravidelně okapy
* mít v pořádku střechu, aby nezatékalo

V knížce najdete praktické a jednoduché rady i na prevenci i řešení problémů se škůdci textilu a kožešin: moly, rybenkami (o kterých nám učitelka říkala, že jsou neškodné – hahaha), rušníky, kožojedy i kožešinožrouty.

Dnes už nezjistíme, zda v komodě hlodal červotoč nebo tesařík. Komodu jsme odvezli na ozáření do jedné specializované firmy na dezinsekci, dekontaminaci a sterilizaci v Radiové ulici v Praze 10, kde nábytek šoupli do komory s gama zářením, které předmětem projde a přitom v něm nezůstává. A nejen komoda byla zachráněna.

Tak, Lovu zdar!

Zdroj: 

* Václav Stejskal: Moli, červotoči a jiní škůdci materiálů v domácnostech, skladech a chalupách, 1994, Scriptum
* www.artim.cz

       
Reklama