Než přiletěla čápice, prožila jsem si své.
Každý pracovní den jsem vstávala ve 4:05, ranní toaleta, doušek čaje a až ťapala na autobus. Brzké vstávání se však nelíbilo ještě nenarozenému miminu - dceři. Každé ráno jsem se s ní přivítala... ale než si zvykla na brzké probuzení, dost mě potrápila.
Do zaměstnání jsem dojížděla kloubovým autobusem maďarské výroby Ikarus. S řidičem jsem se znala, zastavoval mi u každé trnky, já vyběhla a Chačaturjan se nemusel stydět za své dílo. Po dvou týdnech mi pan řidič doporučil jezdit na plošině, kde byla mezera mezi "harmonikou" a samotným autobusem. To proto, že nabíral dosti velké zpoždění a lidé nestíhali spoje na vlak. To byla "radost" ranního cestování, ale i ta po dvou až třech měsících zmizela.
Ale na jednu zpáteční cestu nezapomenu: Domů jsem jezdila spojem 15:05 a nastupovala na druhé zastávce. Ten den byla všechna sedadla obsazena i to pro těhotné ženy a invalidy. Bohužel nejel ten "můj" řidič. Nastoupila jsem, řidič štípl jízdenku a já s pořádným bříškem se rozhlížela po volném místě. Všichni měli sklopené hlavy, ticho jako před bouří. Tak jsem slušně požádala pány na dvousedadle pro těhulky, aby mi jeden z nich uvolnil místo. Poznala jsem dost křupanů, ale to co mi bylo řečeno, fujtajblové semínko...
"Ty si chceš sednout? Nejdřív se necháš naprcat. Vypadáš jako rozjetá svině, prase a ještě si chceš sednout."
Žaludek se mi zvedl, lítostí mi vyhrkly slzy. Řidič neřekl nic, byl to jeho kamarád. Nastartoval autobus, ale než se stačil rozjet, obsah žaludku jsem vyklopila na neposlušného cestujícího. Ani jsem se nezastyděla. Ulevilo se mi a utřela si pusu, sama jsem znečistěná nebyla, a chlapíkovi jsem zlostí bez sebe odsekla:
"Nevím, kdo vypadá jako prase, podívej se, křupane, na sebe! A na vás, pane řidiči, si budu stěžovat, aby vám udělali přednášku, jak se chovat k těhotným ženám."
Co jsem řekla, to jsem splnila. Když svině, tak svině.
Když se dcerka poprvé podívala na svět a jako správná žena použila dobře naladěné hlasivky, plakala jsem radostí.
arjev
Děkujeme za nádherný ač trochu drsný příspěvek :). Dobře mu tak, mizerovi :).
Nový komentář
Komentáře
Hehe, to byla krásná a naprosto adekvátní reakce.
Tomu se říká pohotová reakce.
no ty vago
. To poblití si zasloužil, parchantě
teb: Mě bylo tak zle, že jsem musela přestat dojíždět i těch 14 km......
arjev: No, já denně dojíždím 28 km a jsem zvědavá, jak to budu snášet, až to jednou přijde. Doufám, že nenarazím na takové hulváty jako ty, ale na hodné lidi.
floo: Tady slova nemají cenu...
Byl to hulvát,protože pánové nemají ten dar být těhotní,ale někdy bych jim to přála ať vědí co to obnáší
vyjádřila bych se ohledně toho pána, ale nějak nemůžu nalézt ta správná slova, která by vystihla mé pocity....na takové typy lidí je můj slovník prostě omezen
floo: někomu vrána, někomu čápice, k někomu přiletí klokan v březnu....jak si to zařídíš
floo: vrány byly na MD,zastupovala šéfka od kluků
teb: díky,když cestuji autobusem,každou těhulku pouštím si sednout.Nezapomínám a vím jaké to je,stát 21km a klátit se v autobuse
Vivian: hodně zdraví pro vás oba
chlap byl teda hovado nevychovaný
a patřilo mu to
nenosí holčičky vrána?
arjev: tak ten chlap byl normální hovado a zasloužil si to - perfektní trefa
Je to šokující příběh, ale s mooooooc pěkným koncem
tak to si mě dostala
dobře si to udělala
debil jeden