Foto: Shutterstock
Víčka mě trápí už delší dobu. Mám poměrně zapadlé oči a přes ně přepadávající kůži, kvůli které neřeším jen takové ty typicky ženské starosti, jako že si nemohu pořádně namalovat linku, protože ji mám za chvíli obtisknutou na víčku, nebo že stíny jsou v podstatě zbytečné, protože stejně nejsou vidět. Postupem času jsem si ale začala všímat i jiných problémů. Oči bývají častěji unavené, večer mám pocit těžkých víček a celkově na sobě už delší dobu pozoruji, že by mi tento zákrok mohl opravdu pomoct nejen po estetické stránce, ale i po té praktické.
Samozřejmě jsem vyděšená. Ale to je u mě naprosto normální stav. Bojím se před každým zákrokem, před každou návštěvou doktora, zubaře, gynekologa… vlastně čehokoliv, kde se nachází bílý plášť. Nechápu, kde se to vzalo. Přesto se snažím chodit pravidelně na preventivní prohlídky, protože prevence je podle mě základ a mnohokrát se vyplatí nepodceňovat ani zdánlivé maličkosti.
Po delším přemýšlení jsem si tedy objednala konzultaci na klinice AB Clinic a přišel den D. Pozvali mě na první vyšetření, kde si mě měl pan doktor prohlédnout a zhodnotit, zda jsem vhodnou kandidátkou na operaci horních víček.
Na první konzultaci je dobré dorazit přibližně o patnáct minut dříve. Ne proto, že byste si chtěli v klidu vypít kávu, ale hlavně kvůli administrativě. Čeká vás totiž několik stran dotazníků, které pomáhají vytvořit celkový obrázek o vašem zdravotním stavu. Musím říct, že mě množství otázek trochu překvapilo, ale vlastně je dobře, že se zajímají opravdu o všechno.
Po příchodu vás mile přivítají na recepci, nabídnou kávu nebo vodu a usadí vás do příjemné čekárny. Vyplnila jsem všechny formuláře, odevzdala je zpět na recepci, kde údaje zanesli do systému, a potom už nezbývalo než čekat na samotnou konzultaci. Mým lékařem je MUDr. Pavel Popelka, který bude provádět i samotný zákrok. Hned po prvních minutách jsem měla pocit, že jsem ve správných rukou. Přestože jsem byla nervózní asi jako člověk čekající na maturitu, snažil se celou situaci odlehčit a vše mi podrobně vysvětlil. Ukázal mi, co přesně bude při operaci upravovat, vysvětlil průběh zákroku, možné výsledky i následnou rekonvalescenci. Dal mi samozřejmě prostor na dotazy, ale popravdě jeho výklad obsahoval tolik informací, že mě v tu chvíli už skoro nic nenapadalo. Myslím si, že na některé věci se stejně člověk nedokáže připravit, dokud si je sám neprožije.
Zákrok bude probíhat v lokálním umrtvení, takže nebudu v celkové narkóze. To je pro mě na jednu stranu uklidňující informace, na druhou stranu trochu děsivá představa, protože budu vědět, že se něco děje. Ale podle zkušeností většiny pacientů bývá samotný zákrok mnohem méně nepříjemný, než si lidé předem představují.
Po konzultaci mi přišel e-mail s podrobnými pokyny, jak se na operaci připravit. Doporučují si vzít pohodlné oblečení a ideálně boty bez tkaniček. Na klinice mají k dispozici noční košili, župan i pantofle. Dále upozorňují na to, že návštěvy na pokojích pacientů nejsou možné. Důležitá jsou také různá omezení před operací. Tři dny před zákrokem byste se měli vyhnout alkoholu a pokud kouříte, doporučuje se kouření výrazně omezit. Čtrnáct dní před operací je potřeba vysadit některé léky, například Aspirin, Acylpyrin, Brufen nebo další přípravky na ředění krve. Stejně tak je nutné vynechat různé doplňky stravy, vitamíny a homeopatické přípravky. O všem je samozřejmě dobré poradit se s lékařem.
Takhle vypadají moje víčka před zákrokem
Foto: Michal Protivanský
Protože po zákroku pravděpodobně nebudu úplně fit a rozhodně nebude rozumné sednout za volant, poprosila jsem kamarádku, aby si pro mě přijela a doprovodila mě domů. Myslím, že mít po ruce někoho blízkého je v takové situaci opravdu důležité. Nejen kvůli praktické pomoci, ale i kvůli psychické pohodě. Čím víc se termín operace blíží, tím víc se ve mně střídá nervozita s natěšením. Na jednu stranu bych nejraději zmáčkla tlačítko „přeskočit“ a probudila se až po zákroku. Na druhou stranu se těším na výsledek a na to, že už nebudu muset každé ráno bojovat s víčky, která mi opticky zmenšují oči. Vím, že rekonvalescence nebude úplně bezstarostná. Čeká mě péče o jizvičky, jejich masírování, ochrana před sluncem, pravidelné kontroly a celkově opatrnější režim. Pravděpodobně budu nějakou dobu oteklá a možná i trochu barevnější kolem očí, než bych si přála. Ale všechno tohle je jen dočasné období.
Když si představím, že bych se mohla konečně normálně nalíčit, že budu mít otevřenější pohled a že se zbavím pocitu neustále unavených očí, připadá mi to jako velmi dobrá investice sama do sebe. A upřímně? Trochu se těším i na to, že si jednou namaluju linku a ona zůstane přesně tam, kde má být.
Tak mi držte palce. Já už to chci mít za sebou. Věřím, že tohle krátké nepohodlí přinese výsledky, které mi budou dělat radost dlouhé roky. A kdo ví, třeba mi operace víček doslova otevře oči, poprvé v životě. A tentokrát to nemyslím jen obrazně.
Zdroj: Autorský článek
Nový komentář
Komentáře
Tak ať vám to dobře dopadne a jste spokojená s výsledkem.
Gábi, přeji Vám hodně štěstí a rychlé zhojení! Sama jsem zítra 5 týdnů po tomto zákroku - plastika horních víček - a lituji... lituji toho, že jsem nešla mnohem dřív!!! Z výsledku jsem nadšená a to ještě nejsou oči a vzhled v definitivním stavu.
Koukám, že bych zřejmě skončila už u toho dotazníku. Několik stránek dotazů na zdravotní stav, to absolutně nevím, co bych tam psala.
A kdyby náhodou tohle prošlo, tak bych neměla doprovod. Předpokládám, že přijet vlakem, dojít na kliniku pěšky a po zákroku se stejnou cestou odebrat k domovu asi není ten nejlepší nápad. Navíc známá, která si to nechala dělat někde úplně jinde než na klinice jmenované v článku, musela být šetrně odvedena, protože oči měla zalepené nějakými náplastmi tak, že rozhodně neviděla na cestu. S tím, že ty náplasti nemá sundavat tři dny... ale já nemůžu být tři dny "slepá", potřebuju fungovat, nemám žádný servis, co by mě opečovával. Navíc nosím brýle, bez nich taky nefunguju. Zatím se mi nepodařilo vymyslet, jak by se to dalo udělat, snad napřed jedno oko a pak druhé, až se to první uzdraví, ale to by se mi asi na klinice vysmáli. 
Přeju vám zákrok a léčení bez bolesti a komplikací. Té ježibaby si nevšímajte, záleží na vás, abyste se cítila dobře.
A ještě jednou. Máte už stařecké pigmentové skvrny a rozplizlou rtěnku - asi vrásky kolem rtů. A taky vidím popraskané cévky na tvářích. Ženská, neblbněte a podívejte se do občanky nebo rodného listu na datum narození.
A když se tak dívám znovu na tu fotografii - vy už byste se neměla líčit ani před ani po odstranění převislých víček.
No. Na té fotce to nemáte až tak děsivé. Nevím, kam jste se objednala. Já jsem si nechala horní oční víčka odpreparovat na soukromé klinice v Šumperku. Byl to v podstatě ambulantní zákrok. Ano. Konzultace, stanovení ceny, termínu, předoperační vyšetření. Pak samotný zákrok - přišla jsem, provedli, odešla jsem. Dostala jsem pooperační balíček k ochraně očí po zákroku. Pak jsem přijela na odstranění nití, prohlídku. V jednom stehu se mi udělal malý - co já vím vřídek, nádorek, prostě taková maličká kulička - to mi lékařka promtně odstranila ihned. Žádné nervy, žádná psychoza. Prostě běžný malý kosmetický zákrok.