New Job New Life podává pomocnou ruku mladým lidem i dětským domovům

Jedním z nejvážnějších témat, týkajících se osudu mladých lidí opouštějících dětský domov, je jejich studium a posléze zaměstnání. Je to vlastně paradox: stát se o děti v dětských domovech stará řadu let, vynaloží na ně spoustu peněz, aby je v osmnácti opustil. Přitom mladí lidé, kterým se nepodaří získat vzdělání a práci, se často vracejí tam, odkud do dětských domovů přišli: na ulici, anebo do nefunkčních rodin. To, co bylo mezitím, je částečně ztraceno.

Tak jako v každé činnosti, i v oblasti dětských domovů platí, že co zařízení, to jiné podmínky. Proto ani startovní čára všech dospívajících nebo dospělých z dětských domovů není stejná. Někde funguje a pomáhá osobní nasazení zaměstnanců, jinde zkoušejí spolupráci s místními školami či firmami, a ještě jinde si najímají profesionální školitele. Ovšem obecně platí, že nejčastější metodou přípravy na zaměstnání je v dětských domovech „rozhovor s dítětem o tom, co by chtělo dělat“.

Ti, kteří se zabývají péčí o znevýhodněné děti a mladé lidi, již dlouho mluví o tom, že nikdo vlastně neví, jaká je úspěšnost mladých lidí z dětských domovů při hledání zaměstnání. Proč nevede takovou statistiku stát? „Úřad práce České republiky,“ vysvětluje v tomto vydání Jan Karmazín z Generálního ředitelství Úřadu práce ČR, „může činit pouze to, co mu ukládá zákon. A § 4 zákona o zaměstnanosti definuje rovné zacházení a zákaz diskriminace při uplatňování práva na zaměstnání. V § 5 zákona o zaměstnanosti je vymezeno, jaké údaje od osob pro evidenci na Úřadu práce ČR vyžadujeme/zjišťujeme. Údaje o tom, zda uchazeči o zaměstnání přicházejí z ústavního zařízení, zde obsaženy nejsou.“ Neboli: sběr takových údajů by sice mohl být vnímán jako užitečný, ale také by mohl být vnímán jako kontroverzní a protizákonný.

A tak je dobrou zprávou, že se spojila platforma Byznys pro společnost s Nadací Terezy Maxové dětem, aby založily s několika partnerskými firmami projekt New Job New Life. Tento projekt nejenže pomůže konkrétním mladým lidem z konkrétních dětských domovů při hledání zaměstnání, ale již na svém počátku umožnil sebrání důležitých informací: společnost Median uskutečnila pro New Job New Life několik výzkumů (základní výsledky zde publikujeme), které odpovídají na několik podstatných otázek, v nichž dosud nebylo jasno.

Z výsledků průzkumu „Připravenost mladých lidí na odchod z dětského domova“, v jehož rámci bylo od června do září 2013 dotazováno 83 dětských domovů z celé České republiky, například vyplývá, že 77% mladých lidí ve věku 15 až 18 let má nějaké zkušenosti s prací prostřednictvím brigády. Průměrný podíl mladých lidí, kterým dětský domov zajistí po dokončení školy zaměstnání, je 41 %, přičemž existuje skupina dětských domovů, které mají úspěšnost při zajišťování zaměstnání mladým lidem až 91%.

Pokud se lidé z dětského domova vyučí bez maturity, pak pořadí oblíbenosti oborů vyhrává suverénně kuchař-číšník, následován už spíše vyrovnaným polem, v němž je zedník, cukrář, pečovatel/ošetřovatel, kadeřník a automechanik/autoklempíř. Seznam nejoblíbenějších oborů středního odborného vzdělání s maturitou čítá ekonomiku a podnikání/obchodní management, sociálně právní obor, IT/informatika, hotelnictví a turismus a stavební obory.

Přibližně85 % dotázaných dětských domovů uvedlo, že jsou s mladými lidmi v kontaktu i po jejich opuštění domova, a to radou při problémech v práci, zajištěním odborníka na danou problematiku či osobní intervencí u zaměstnavatele. Za nejvážnější rizika, ve kterých by mohli mladí lidé případně selhat po zahájení zaměstnání, jsou považována negativní vliv okolí (rodina, přátelé, party), nedostatečná pracovní sebekázeň, neodpovědnost, nedodržování pravidel, potíže s komunikací se zaměstnavatelem, se spolupracovníky nebo s okolím, dlouhodobé pravidelné chození do práce, absence v práci a malá tolerance k autoritám, vedoucí ke konfliktům s vedením.

Zajímavé je, že žádné doporučení, jak kontrolovat mladé lidi z dětských domovů při docházení do zaměstnání, nezískalo u respondentů většinu:

• Soustavný, důsledný a neustálý dohled 10,8%
• Nutná pravidelná komunikace DD se zaměstnavatelem (není na specifika klientů připraven) 8,4%
• Nadměrná kontrola (příliš dohledu) odradí 6 %
• Nejprve musí být důvěra a až po zklamání kontrola 2,4 %

Z výsledků průzkumu Medianu rovněž vyplývá, že představitelé dětských domovů hodnotí projekt New Job New Life jako velmi cenný a užitečný (průměrná známka 1,9) a podle toho vypadá také odhodlání jednotlivých dětských domovů do projektu se přihlásit: 84 % řeklo, že „určitě ano“ nebo „spíše ano“.

Aby byl projekt New Job New Life úspěšný, musely se do něj nejprve zapojit firmy. Z dalšího průzkumu Medianu, zaměřeného právě na firmy, vyplývá, že ochotu zaměstnat lidi z dětských domovů vyjadřuje 35% z nich. Jak říká Pavlína Kalousová z platformy Byznys pro společnost, „řada firem má obavy mladého člověka s takovouto historií zaměstnat, někdy panují i předsudky. Pravdou je, že je potřeba pomoci i mladému člověku při vstupu na trh práce, protože při běžném výběrovém řízení a pohovoru často neuspěje. Někdy práci dostane, ale protože může trpět určitým znevýhodněním nebo jenom nemá běžné návyky, které si přinášejí mladí lidé z rodin, tak neuspěje.“

Součástí projektu New Job New Life je proto i kompletní metodika pro zaměstnavatele, jak s mladými lidmi z dětských domovů pracovat. „Máme vypracován systém mentorů a asistence při vstupu do zaměstnání,“ říká Kalousová. „Někdy stačí mladého člověka podpořit, vysvětlit mu běžné věci a trochu na něj ze začátku dohlédnout. V některých firmách se jako mentoři mohou zapojit například seniorní zaměstnanci. S firmami současně jednáme o tom, aby věděly, jak se na takové zaměstnance připravit, a případně uvolnily speciální pracovní místa.“

Organizátoři projektu, jehož klíčovými partnery jsou již dnes firmy jako Škoda Auto, CPI Hotels či Telefónica, hledají firmy, které mohou nabídnout jak speciální pracovní místa pro talentované, tak i méně kvalifikovaná místa, a to i v lokalitách kolem dětských domovů. Klíčovou otázkou totiž také bývá vyřešit pro mladého člověka bydlení. „Oslovili jsme cíleně hotely, restaurace, stavební firmy, obchodní řetězce, operátory, výrobní firmy,“ říká Kalousová, „přičemž jednáme s firmami i o praxích, stážích a brigádách.“

Psycholožka Ivana Janišová v tomto čísle Edice Otvíráme říká, že nejdůležitější potřebou, kterou člověk má, je potřeba otevřené budoucnosti. „Ta se bohužel nedostaví, když předtím nedošlo k uspokojení těch ostatních. Člověk s potřebou otevřené budoucnosti umí plánovat, po něčem touží, umí se motivovat k nějaké práci.“ Aniž se o to snažila, definovala cíle projektu, popsaném v tomto vydání: New Job New Life by mohl být projektem otevřené budoucnosti znevýhodněných mladých lidí.

Michal Růžička

V redakci ŽENY-IN.cz rádi pomáháme Edici Otvíráme. Na další zajímavý článek se můžete těšit v pátek 1. 11. 2013.