Červená udává směr

Nejen úžasnou barvu, ale také chuť má červená řepa. Typická podzimní kořenová zelenina mívá špatnou pověst ze školní jídelny, ale to je už dávno pasé. Nemusí být jen sterilovaná, právě naopak! „Nejvíce vitamínů a antioxidantů má řepa čerstvá. Výborně se hodí do podzimních koktejlů a tělu přinese mix vitamínu C, draslíku a kyseliny listové. Zkuste jí zakápnout olejem a lehce dochutit kapkou citronu. Obsahuje vyšší podíl sacharidů, a má proto jemnější sladší chuť. Ideální je v kombinaci s jablky do čerstvého freshe, nebo se špenátem a balzamikem. Pečenou i syrovou řepou pak skvěle doplníte grilované maso a zeleninové saláty,“ radí nutriční specialistka Zdravého stravování Mgr. Kateřina Šimková.

Jablko nepadá daleko od stromu

K podzimu se neváže jen sklizeň jablek, ale i nadcházející doba nachlazení a většího výskytu viróz. Vyplatí se proto nastartovat jídelníček a na obranu organismu před infekcí zvýšit příjem antioxidačních vitamínů C, A a E. Nejdůležitější je vitamín C, jehož hlavní funkcí je právě podpora imunity. Tělo napadené infekcí spotřebuje až desetinásobek doporučené denní dávky vitamínu C. A kde ho tedy hledejme? „Nejsou to citrusy, jak se často uvádí, ale šípky, černý rybíz, papriky, nať petržele, brambory, brokolice, a ta blahodárná jablka, která nepadají daleko od stromu. Vitamín C se velmi snadno ničí tepelnou úpravou, proto je nejlepší ovoce a zelenina čerstvá. Sníst je můžete i s jadérky, která obsahují amygdalin, jemuž se přisuzují protirakovinné účinky. Zkuste jablka jako základ každého freshe a smoothie a nenajdete lepšího parťáka do kuchyně,“ upřesňuje Mgr. Kateřina Šimková. Možná se zdají trošku fádní, protože jich máme dostatek, ale jejich nutriční složení těsně po utržení ze stromu je skutečná vitamínová bomba.

Nejen pro Popelku

Vedle vitamínu jsou další esenciální elixíry maličko zastíněné, ale za zmínku stojí nenasycené mastné kyseliny, které mají celou řadu blahodárných účinků a podporují imunitní systém. Mohou např. zkracovat průběh zánětlivých onemocnění. „V našich zeměpisných podmínkách je najdeme hlavně v oříškách a semínkách, ale i v tučných rybách či rostlinných olejích. Většina ořechů obsahuje mono a poly-nenasycené mastné kyseliny, které prospívají zejména našim cévám a srdci. Snižují obsah LDL cholesterolu v krvi. Ten je příčinou usazování nadbytečného cholesterolu ve stěnách cév, které způsobuje, že cévy ztrácejí pružnost a snižuje se jejich průchodnost. Vlašské ořechy jsou snad ty nejznámější. Obsahují draslík, hořčík, železo, zinek, které mají pozitivní vliv na vlasy, pokožku, nehty, prostatu a mnohé další biochemické pochody. Dále obsahují vitamín E a B1, B2, B3 a B6. Pro nízký obsah sodíku jsou vlašské ořechy vhodné třeba i pro osoby s onemocněním ledvin,“ vyjmenovává Kateřina Šimková.

Antibiotikum našich babiček

Pokud špatně snášíte antibiotika, vezměte na milost dvě přírodní, a tím je česnek a cibule. „Při prvních příznacích nachlazení a onemocnění dýchacích cest rozhodně začněte vše česnekovat. Cibule i česnek bojuje proti virům, parazitům, posiluje imunitu, srovnává krevní tlak, snižuje cholesterol a zlepšuje trávení. Cibule může navíc pomoci s odkašláváním a zatočí s infekcí jak horních cest dýchacích, tak při střevních infekcích. Nejprospěšnější jsou v čerstvé podobě, což zejména u cibule nemusí všichni dobře snášet. Zkuste si tedy její konzumaci zpříjemnit a dát si ji v rajčatovém salátu nebo jako ozdobu polévek či hlavních jídel,“ radí Kateřina Šimková. Padají vám vlasy? Dejte si česnek, rovnou se vám zlepší i pleť a nehty. Obsahuje vitamíny A, B, B1, B2, B3, C a E. Minerální látky draslík, fosfor, chrom, hořčík, mangan, vápník, zinek, jód, sodík. A na závěr jedna speciální rada. „Jezte kysané potraviny. Ať už kysané zelí, fermentovanou zeleninu nebo zakysané mléčné výrobky. Mléčným kvašením se totiž mnohanásobně zvyšuje obsah vitamínů C, K a B,“ upozorňuje Kateřina Šimková. Nadopujete se tak prospěšnými vitamíny, podpoříte svoji střevní mikroflóru, tím pádem i imunitní systém.

Univerzální dýně

Ačkoliv dýně jsou původem z Latinské Ameriky, tak si našly cestičku i do českých zahrad, a to je dobře. Pokud byste jí chtěli využít jen jako dekorativní zeleninu, tak byste prohloupili. „Dýně blahodárně působí na trávicí a vylučovací soustavu, protože ji z 90 % tvoří voda s množstvím vlákniny. Obsažené enzymy zejména v čerstvé dýňové šťávě mají kladné účinky na nemocnou slinivku. Deci šťávy před spaním vám usnadní usínání a pomůže vám zklidnit se. Výjimečný je i poměr vitamínů a minerálů, zejména sodík a draslík, což ocení lidé s nemocemi srdce a oběhového systému. I jadérka můžete plně zužitkovat. Jejich opražením získáte zdravou pochutinu k televizi, která je bohatá na vitamín A, E, nenasycené mastné kyseliny a kyselinu listovou. Chroupáním dýňových semínek se zbavíte zácpy a podpoříte regeneraci pokožky, vlasů i nehtů,“ uzavírá Mgr. Kateřina Šimková ze Zdravého stravování.

Reklama