Je docela oříšek vybrat pro někoho dárek. Nesnáším lidi, kteří tvrdí, že nic nechtějí, nepotřebují, že brzo umřou a vůbec, že jsme si neměli dělat škodu a skladují doma deset let bonboniéru, aby ji pak osypanou plísní vytáhli u nějaké zvláštní příležitosti…..
Miluju lidi,co si řeknou, co chtějí !!!
Našemu dítku se blížil svátek. Jako zoufalou ochranu před záplavou nevhodného oblečení a hraček jsem u babiček utrousila, že plínky by se fááákt hodily……
Netušila jsem, že se začne nakupovat s takovým předstihem.
Dostali jsme nejlevnější igelitky velikosti od čtyř kilogramů. Patrně za trest, že museli kupovat něco, co jim nepůsobilo radost…. Tvářili jsme se nadšeně a ujišťovali jsme je, že náš osmikilový drobek se do těch čtyřkilovek rozhodně vejde.
A igelit nevadí, i když po nich máme zadeček rudého raka….. Nechtěla jsem urazit, ale rozčarovaná jsem doteď.
Nenapadlo by mě ani ve snu, že si někdo troufne kupovat něco jen tak od oka, aniž by poptal alespoň na velikost, ne-li na to, jaké že to vlastně používáme…
Tak bych to alespoň udělala já, jenže já si už dlouho připadám v tomhle jako z jiné planety.
S oblečením je ještě větší problém, protože to bych si musela pusu urazit, abych tchýni řekla, přesně jaký kousek oblečení by se nám hodil. Říkám, že oblečení nechceme, neboť si ho sháním sama od maminek, které prodávají po svých dětech častokrát kvalitní značkové oblečení.
Stejně se nám doma kupí oblečení od vietnamců načpělé naftalínem, nejlépe tmavých barev, aby bylo vidět každý kočičí chlup, který doma máme. Těžko vysvětlit, že je to naprosto zbytečný, protože si myslím, že kvalitní oblečení je pro čerstvé miminko nejspíš nejlepší a že si to hravě obstarám sama…… a že je onošený…no bóže !!!! Mimčo to unosí párkrát, takže valná část oblečků vypadá jako nových.
Připadám si nevděčná….unavená a vůbec nevím, jakou zvolit taktiku, abych se zbavila přemýšlení kam s nevhodnými dary. A taky přemýšlím, koho prudím já nevhodnými dárky, ha ha ha !!!!
Drahé ženy-in, jak tyhle situace probůh řešíte?!?!? Někdy snad lepší, když se prarodiče o vnoučata příliš nezajímají…. Tenhle druhý extrém mě brzy dovede do blázince….
Manžel říká „darovanýmu koni na zuby nekoukej“……no jo no, má pravdu, ale za chvíli budeme mít doma hřebčín….
NiKina
Nový komentář
Komentáře
Co udělá radost druhým, to rozdám. A co nevím, kam strčit, dávám na popelnice
u nas se podobnym nemoznym darkum rika trpaslici (at jsou jakkoliv velci). driv jsem je schovavala a posouvala z jednoho supliku do druheho, pak jsem se je naucila rovnou vyhazovat a ted jsem dosahla idealniho stadia, protoze je posouvam kamaradce, jejiz maminka lekarka je rozdava pacientum psychiatricke ambulance. a mam uzasne hrejivy pocit, ze ti trpaslici jeste nekoho potesi
mozaikaa: To mi připomnělo - kamarádka v jejich továrně bývala pravidelnou účastnicí plesu, kde každý donesl do tomboly co doma přebývalo. Pravidelně každoročně se jim scházelo patnáct "jelenů v říji" a další atrakce podobné Tvému psovi s bažantem v tlamě. Prý se každý rok těšili, co nového hnusného přibude a kdo to bude muset celý rok doma opatrovat až do příští tomboly.
Od bráchy jsem dostala skleněné těžítko v podobě konce golfové hole. Zírala jsem na to v čisté hrůze a pak jenom vydechla: "Tak tohle jsem si celej život přála..." Ségra se řehtala jako pominutá, ale jen do té doby, než rozbalila svůj dárek. Dostala totéž
U nás je dárkování velmi příjemné: určí se finanční obnos, vezmeme děti na nákup, vyberou si, přidáme příjemné posezení, doma zabalíme, ukryjeme a nevydáme. Přidáme nějakou drobnost (většinou kosmetika) a je po problému. Strávíme spolu příjemný den, oni mají co chtěli, my nemáme starost, peníze nepříjdou vniveč špatnou investicí, jsou nadržení, protože ví na co, pohoda. A vánoce mezi námi dospělými? Žádné dárkování, poslední sobotu před vánocemi vyjedeme i s dětmi vlakem do Brna po ránu s plácačkou slivovice, začneme kávičkou a zákuskem v kavárně, pocouráme trhy, ochutnáme dostatek medoviny a svařáčků, poveselíme se u společného oběda a hajdy domů. POHODA!!!
já taky vždy řeknu konkrétně věc, někdy se stane, že mi maminka řekne, tomu já nerozumím, vyber to sama..tak to koupím a je to
než abych dostávala nějaký blbosti pro , je to nejlepší takhle
tchýně kupuje na vlastní pěst a teď se třeba naposledy stalo, že koupila stavebnici, kterou už měl
tak jí musela jít vyměnit
Nyotaimori: To nedáváM znělo zajímavěji
Svátek se má odbít "kravinkou" a ne veledary. Já se většinou domluvila s polovinou prarodičů (tedy rodiči - jak my češi divně mluvíme) domluvila: "chceš něco - kup tohle a tohle" (nebo to šla rovnou s nimi vybrat) a druhá polovina nosila buď úplné kraviny nebo megadary (domluva nebal možná, protože dárek přece museli vymyslet ONI . Moc jsem to neřešila - kraviny se "samy" rozbily a vyhodily, něco jsem rozdala. A velice nesnáším "kontrolu", zda se dárek užívá či vynucování si nějakého jásání nad dárky. Brrr!
Nyotaimori: "fičák" se u nás říkávalo odjakživa a žádní vykulení na něj nepřišli.
Ty fakt netušíš, vo co go? No přece, že je něco rychle pryč .
Nyotaimory: to bylo hned jasný, že to ten kretének nemá z vlastní mozkovny
Žluťásek: čili vlastně zlatá tchýně
Nyo: Ajóóóó....tam to bylo.... Samotáři jsou super film.
NiKina: ale já si nestěžuju
Žluťásek : Jsem v takový situaci, kdy by mi peníz a líná tchýně byla milejší než stáj plná darovaných koní se zkaženými zuby To každopádně !!!
Meander: seš rychlejší
Nyotaimory: Všichni to pochytili od vyvolených. Ještě každopádně
Jinak k tématu- moje tchýně je vlastně poklad, sice se na svoje dvouměsíční vnouče ještě nepřijela podívat, ale peníz poslala. Přece nebude něco shánět sama, že jo
Nyotaimori: No přece VyVolení!
Nyotaimori: náhodoupořád lepší, než kdyby řekly, že je to "ulítlý"
Křeček: no určitě, tamto byla jenom smůla. Podle špatných zkušeností bychom my konkrétně ubytovávali už jenom Vietnamce - bydlel tam taky jeden český Ing., který nás pak do toho bytu odmítl vpouštět - měl paranoidní představy a měl strach úplně ze všeho. A jeden výlupek, který se vypařil poté, co jsme při náhodné kontrole zjistili, že se mu tam na stolku válí 6 občanek na různá jména, ale s jeho fotkou - člověk udělá opravdu zajímavé objevy! Vietnamec s partnerkou byli nejspolehlivější a nejslušnější, stále na ně vzpomínáme.
gerda: jo a hlavně někteří, ale to bych zase byla za rasistu.
Já jsem ráda, že vás je tady dost, co s nima máte dobré zkušenosti,třeba je časem budu mít taky.
Křeček: no jo, ale češi tohle přece dělávají taky...