Děkujeme první čtenářce s nickem maje za příspěvek na dnešní téma. Až si ho přečtete, možná zjistíte, že vaše tchyně je vlastně zlatá.

Krásné ráno milá redakce. Jak je jasné z mých příspěvků, s manželem rozhodně spřízněné duše nejsme. Ale když se podívám pravdě do očí, tak proti vztahu já - tchýně, jsme s manželem jako v ráji. Tchýně je typická matinka, která vidí svoje děti jako svaté bez jediné chybičky, zatímco „nevěsty" jsou hodné do první rozepře.

Když manžel pil první ligu, byla to dle mé tchýně moje vina, protože  kdyby měl doma zázemí, nemusel by čas trávit s kamarády. To, že měl navařeno, naklizeno, o dceru bylo postaráno, bylo dle ní málo. To, že s námi třeba ani neslavil dcery narozeniny, byla prý také moje vina, protože bych mu určitě něco vyčítala.... Když jsem toho měla dost a odešla, byla jsem mrcha, co mu určitě ukradla peníze, protože tchýně zjistila, že máme velké dluhy. Dcera vyslovovala špatně nějaké hlásky. A čí myslíte, že to byla vina? Moje, protože jsem ANI nenaučila dceru pořádně mluvit.

Těch věcí bylo opravdu hodně a hodně. A přestože žití se mnou není určitě jednoduché, určitě si nemyslím, že mi celý svět ubližuje. Jak říkám, mohla jsem dopadnout hůř, bratr mého muže roky bil svojí manželku.

Ale má to i určité výhody. Naučila jsem se spoléhat pouze sama na sebe, problémy si řešit sama. Naučila jsem se uzavřít se svými „bolístkami" přede všemi, protože tak mi nemůže nikdo ublížit nebo se mi vysmívat.

Určitě se mnou spousta nebude souhlasit, ale já jsem svým nenáročným způsobem spokojená. Dcera je šťastná, manžel konečně pochopil, že rodina je více než kamarádi a více se jí věnuje.  Užíváme si jedna druhé daleko víc, než když jsem byla zklamaná z toho všeho kolem mě.

A jednou, až dcera dostuduje a bude samostatná, si koupím malý domeček a ten bude celý podle mě. A jediný, komu se budu chtít přizpůsobovat, bude právě moje milovaná dcerka. A určitě si nebudu dělat starosti, až ke mně někdo přijde na návštěvu, jestli nemám náhodou někde drobeček, nebo jestli mi na viditelné místo nevlétlo smítko prachu. Protože teď tohle všechno řeším právě kvůli tchýni, která je nemocná s úklidem a vždycky mi něco „najde". Posledně to byla houbička na nádobí - nebyla ve dřezu, ale pod baterií na vodu.

A jaká chci být tchýně já? Určitě budu hrozná. Ale doufám, že se vyhnu neustálé kritice, radám, o které stejně nikdo nestojí. A když už budou chtít mladí pohlídat děti, tak se jim budu snažit vyhovět. Protože ani tohle já od své tchýně neznám.

maje

Pozn. red.: Text nebyl redakčně upraven.

Milá maje, proč si takovou šikanu necháte líbi?. Máte jí slušně říct, že je to vaše domácnost a kde bude houbička, je jen vaše věc.

 

Reklama