Byla jsem tehdy 6 let vdaná a připlížilo se to docela nenápadně. Manžel pozval k nám domů kolegyni s manželem. My jsme měli dvě děti, oni jedno. Seznámili jsme se tedy a občas k nám zašli posedět.

Časem se manžel zmiňoval, že jim to doma neklape, on prý je líný, s ničím jí nepomůže, chodí jen po svých koníčcích a co chudák ona až se to po půl roce údajně vyhrotilo tak, že musí od něj odejít a nemá chudák s dítětem kam.

Bože, jaký jsem byla naivní dobrák – vzala jsem ji pod svou střechu „než si něco najde“. Po večerech to s mým manželem probírali, nechala se litovat a zatímco živě debatovali u skleničky, já jsem ukládala děti, žehlila, prala, uklízela – prostě naprostý bezelstný bulík.

Trvalo to půl roku (já blbec). Skončilo to tím, že jsem je načapala pod jednou peřinou – sice ne v akci, ale to se mohlo stát kdykoliv předtím, a podle všeho stalo. Jela od nás jako dráha – chudinka ukřivděná.

Taková nespravedlnost! Ona se přeci s mým mužem jen přátelí a nic se nestalo! Muž byl rozhořčen, že jsem tu chudinku s dítětem vyhnala zpět k bývalému manželovi a dával mi různá poučení, jak si to mám přebrat co „JÁ“ provedla.

Do měsíce si „chudinka“ našla náhradu, do dvou otěhotněla a do tří se vdala. Jen já jsem měla „tichou domácnost“. Od té doby, co odešla „do vyhnanství“ jsem nedokázala s mužem spát. To trvalo čtyři měsíce, ať se vztekal, jak chtěl.

Pak jsem mu to jednou oplatila hodinovou nevěrou, kterou jsem si dokázala, že je o mě zájem a jelikož to byl nádherný nezávazný sex, dokázalo to prolomit psychickou bariéru a začala jsem opět spát s manželem. Sice skóre jsem asi nevyrovnala, ale srovnala jsem si to v sobě a měla jsem „uklizeno“.

Je to už mnoho let, jsme stále spolu, ale nezapomněla jsem. Už nikdy jsem nevěrná nebyla a doufám, že to ani nebylo zapotřebí. 

„Ukřivděná chudinka“ je třikrát rozvedená a má čtyři děti, každé s jiným a její „nesnesitelný manžel“ má už 15 let spokojené manželství.

 

Prosím nezveřejňujte mé jméno nechci rozviřovat něco, co by mělo dávno spát.  Děkuji.


O víkendu si můžete přečíst co v redakčním mejlu zbylo a nebylo použito. Ne, že by to bylo horší, ale třeba se to přehlédlo, nebo v daný okamžik nestihlo. Příjemné čtení vám přeje