Moje maminka měla mít oslavu padesátin a zároveň s otcem výročí 30letého manželství. Bydlím od rodičů 250 kilometrů, takže jsem přijela dojednat, co jak bude a s čím budou potřebovat pomoc, otec mě potom odvezl na nádraží.
Nic netušící jsem odjela domů a hned ráno mi volala moje tehdy těhotná sestra, že táta odešel od mamky k jiné ženě. Nejdřív jsem nemohla uvěřit, že člověk, který se tak pěkně choval ke své ženě, vůbec je něčeho takového schopen.
 
Vždycky jsem snila, že i můj manžel mi jednou bude nosit květiny, tak jako můj otec mé matce, a že bude chodit do divadla. Měli jsme krásné dětství, byly jsme 3 děti a k tátovi jsem měla vždycky blíž než k mamce.
 
Abych se vrátila k zjištění nevěry. Jak mě otec dovezl na nádraží, tak přijel domů pozdě večer, a na otázku, kde byl řekl, že u babičky, ale protože moje sestra tam byla do večera ,tak bylo jasné, že lže. Moje matka mu řekla, že ho držet nebude a jestli má kam jít, ať jde.
 
On se sebral a šel.
V té době byl již 4násobný dědeček a svoje vnoučata miloval a dokázal s nimi dělat neskutečné věci. Protože jeho milenka, se kterou již 1 rok moji matku podváděl, ho držela zkrátka a hlavně s ním jezdila stále autobusem (otec je řidič autobusu), táta se proměnil ve slabocha a udělal za svojím životem černou čáru. Zapomněl jak na svoje děti (na to se na něj nezlobím),ale že se vykašlal na svá vnoučata, to mu nemůžu nikdy zapomenout.
 
Neodsuzuji ho za to, že si našel jinou partnerku, která má 3 děti a on si je adoptoval. Každý má právo si žít tak, aby byl spokojený, ale děti jsou děti a pro moji dceru byl můj otec vždycky dědoušek.
 
Dnes je to již 6 let a mojí dceři je 18 let a mojí  5letou dcerku otec (děda) vůbec nezná. Co říct na závěr.
Každá nevěra poznamená celou rodinu, matka je sama a naše děti nemají dědečka. První 3 roky jsem se snažila to změnit a neztratit kontakt - občas jsem zavolala, jak se táta má, a poslala jsem mu pohled a podobně, ale odezva žádná. Když jsem se zeptala maminky, jestli jí to mrzí, tak řekla, že už né, ale kvůli dětem ano, že nečekala, že jeho vnučky opustí. Jo, to je život, co naděláte.
S pozdravem