• Vždy dodržujte pokyny lékaře

Pokud vám antibiotika byla předepsána, důsledně se řiďte pokyny lékaře. Léky berte pravidelně, dodržujte intervaly mezi jednotlivými dávkami a nevysazujte je ihned, jak se vám uleví. Pokud vám lékař antibiotika nepředepíše, v žádném případě si sami nenasazujte antibiotika, která vám byla předepsaná v minulosti a zůstala nedobraná či byla určená pro někoho jiného.

  • Dejte šanci vlastní imunitě

Pacienti se často mylně domnívají, že antibiotika působí i na banální virové infekce, jako je nachlazení či chřipka. Pokud odcházejí od lékaře bez krabičky antibiotik, mají někdy pocit, že jejich potížím nebyla věnována náležitá péče. „Pokud se onemocnění nejeví od počátku jako závažné, je vhodné s podáním antibiotik počkat. První dny po propuknutí infekce jsou nejdůležitější pro rozvoj přirozených imunitních protiinfekčních reakcí. Když je antibiotikum nasazeno příliš brzy, tlumí se obranné mechanismy, které by často byly schopny infekci zvládnout samy,“ vysvětluje RNDr. Dana Hanuláková z laboratoře SYNLAB.

  • Jak vzniká bakteriální odolnost?

Dlouhodobé užívání léků má negativní dopad na přirozenou mikroflóru organismu, protože kromě patogenních bakterií ničí i ty prospěšné, a narušuje tak celý imunitní systém. Zároveň vede k tomu, že si bakterie na antibiotika vypěstují rezistenci. Odolnost vzniká také v případě, kdy jsou bakterie vystaveny nedostatečně účinné koncentraci antibiotika, léčba netrvá dostatečně dlouho nebo pokud je zvolen nesprávný typ léku. Bakterie se velmi rychle naučí antibiotikům vzdorovat a umí si tuto „znalost“ předávat mezi sebou. Dokáží tak přežívat v přítomnosti antibiotika, a dokonce pokračovat v množení. Léčba chorob vyvolaných těmito rezistentními bakteriemi je pak obtížnější a musí se pro ni vyvíjet stále nové a dražší typy antibiotik, které mohou mít negativní vedlejší účinky.

  • Autovakcíny jako alternativa k léčbě antibiotiky

Vzniku rezistence lze zabránit i volbou jiného typu léčby, a to obzvlášť v případě vracejících se a chronických infekcí, proti kterým by antibiotika opakovaným podáním mohla přestat účinkovat. Pro tyto bakteriální infekce mohou být využity autovakcíny. Ty jsou vytvořené přímo z vlastních bakterií pacienta způsobujících mu problémy a které stimulují jeho imunitní systém k tomu, aby sám začal vytvářet protilátky. Výsledná vakcína je tak účinnější, protože je připravena přesně na míru konkrétnímu pacientovi. Léčba pomocí autovakcín může vést ke snížení počtu onemocnění, ke zkrácení a zmírnění jejich průběhu a v některých případech i k celkovému zlepšení imunitního systému. „Hlavní skupinou onemocnění, proti kterým se autovakcíny používají, jsou chronické a opakující se bakteriální a kvasinkové infekce. Jedná se především o infekce horních cest dýchacích, záněty močových cest, infekce kůže a měkkých tkání nebo záněty vnějších pohlavních orgánů a pochvy. Nelze je ale použít jako léčivo při akutně probíhající infekci, tu je nejdříve potřeba doléčit – většinou antibiotiky,“ doplňuje RNDr. Dana Hanuláková. Autovakcíny se nejčastěji podávají perorálně ve formě kapek pod jazyk. Jsou velmi dobře snášeny i dětmi od 3 let, mají minimum vedlejších účinků a prakticky nulovou toxicitu. Připravit se dají ze stěru bakterií pacienta v akutní fázi onemocnění.

Reklama