„Moje čtyřměsíční dcera Ella mi najednou dávala strašně zabrat. Do té doby usměvavé miminko začalo být děsně mrzuté a plačtivé, a to nejen ve dne, ale i v noci. Nepomohlo nic jiného, než kojení. Nepočítala jsem to, ale fakt se ho dožadovala snad každou hodinu. I přes noc! Už jsem z toho začínala být zoufalá. Nejdřív mě napadlo, že jí už začínají růst zuby, ale ne. Byla zkrátka jen hladová. Vrhala se na mléko doslova jako Otesánek. Jenže když už sála, děsně se u toho vztekala. Hlavou mi proběhlo, že nejspíš přestávám mít tolik mléka, kolik potřebuje. Jenže byl zrovna víkend a já nechtěla nikoho otravovat. Tak jsem čekala s návštěvou pediatričky do pondělí. Jenže to už bylo zase všechno v pořádku. Ella se spokojeně usmívala a působila nadmíru spokojeně. Při další návštěvě mi lékařka řekla, že mohlo jít o růstový spurt,“ dělí se o zkušenost s nenasytným kojencem maminka Pavla. Příště už jí tohle období zrychleného růstu nepřekvapí. Ani vy se jím nenechte vykolejit. Jak ho poznat?
Foto:Shutterstock
Růstový spurt přichází ve vlnách
„Růstové spurty jsou krátká časová období, kdy vaše dítě zažívá rychlý fyzický růst do výšky a hmotnosti. Růstové spurty jsou normální součástí vývoje vašeho dítěte a vyskytují se v různých fázích jeho dětství, dokud nedosáhne fyzické zralosti,“ popisují lékaři z Clevelandské kliniky s tím, že takové náhlé změny se podepisují na změnách v jídle, spánku i psychické pohodě.
Růstový spurt obvykle přichází ve vlnách. Nejčastěji kolem 7. až 10. dne, 2 až 3 týdnů, 4 až 6 týdnů, ale také ve 3. měsíci, 4. měsíci, 6. měsíci a 9. měsíci. „Děti ale neznají kalendář, takže se každé dítě může chovat jinak. Růstový spurt nekončí po 1. roce života. Většina maminek pozoruje tyto změny každých pár měsíců i v batolecím období. A dále pak v pravidelných intervalech během dospívání,“ uvádí na stránkách Laktační ligy MUDr. Anna Mydlilová, která je vedoucí lékařkou Národního centra kojení.
Další růstový spurt přichází spolu s pubertou. Dívky zažívají prudký růst mezi 9. a 15. rokem života. Chlapci o pár let později - ve věku 12 až 17 let.
Nejčastější příznaky růstového spurtu
- Změna spánkového režimu. Spánek může být častěji přerušovaný potřebou kojení, ale dítě může být i naopak spavější.
- Neklid a špatná nálada. Jindy pohodové miminko je najednou jako uzlíček nervů. Častěji pláče a vzteká se.
- Věčný hlad. Děti mají najednou potřebu neustálého přísunu potravy. Vyžadují mnohem častější kojení. Může se ale stát, že ani během něj nejsou spokojené, vztekají se a pláčou. To proto, že mléko neteče tak rychle, jak by právě potřebovaly.
Jde o příznaky, které mohou vyvolat dojem, že mateřské mléko nestačí – je ho málo nebo je „slabé“. A tak někdy vystrašené maminky zbytečně brzy přistoupí k přechodu na mléko umělé. To je ale podle doktorky Mydlilové chyba. Naopak doporučuje vytrvat a kojit tak často, jak miminko žádá. „Je nutné se řídit potřebami dítěte. Častějším kojením dítě automaticky dostává více mléka a častým přikládáním se laktace zvyšuje. Není nutné v tomto období dítě dokrmovat umělou formulí. Dokrm nebo nedostatečně časté kojení negativně ovlivňuje přirozenou reakci zvýšené laktace při růstovém spurtu. Může dojít až k zástavě kojení, což je veliká škoda,“ radí doktorka Mydlilová.
Aby maminka ještě více podpořila laktaci, měla by dobře jíst, dostatečně pít a být co nejvíce v klidu. Důležité je také během jednoho kojení vystřídat prsy, třeba i čtyřikrát, jak doporučují laktační poradkyně. Díky tomu by se tvorba mléka měla navýšit.
Růstový spurt naštěstí trvá jen několik dní, poté se vše vrátí do starých kolejí. Není vaše děťátko ve své kůži déle než týden? Pak je na čase poradit se s pediatrem.
Co když je to jinak?
Podle slovenského občanského sdružení Mamila, které je profesionální organizací na podporu kojení, může být zavádějící spojovat růstový spurt s kojením. Upozorňuje, že potřeba častého kojení (například každou hodinu a častěji) je pro děti naprosto přirozená, takže není správné řídit se nějakým předepsaným vzorcem. Navíc za ni nestojí vždy jen hlad. Poskytuje dítěti také blízkost matky a psychické uspokojení.
Dalším faktorem je fakt, že i když je miminko přisáté, ne vždy mléko skutečně saje. Takže navzdory častému a dlouhému kojení nemusí dojít k navýšení tvorby mléka, a tudíž ho může být skutečně nedostatek.
Stejně tak se miminku nemusí dařit mléko dostatečně dobře sát, například při špatné poloze při kojení nebo nesprávném přisátí. Takže i přes dlouhé a časté kojení může být miminko hladové.
Proto doporučují při každé nespokojenosti a nedostatečném přibírání miminka na váze raději kontaktovat laktační poradkyni.
Zdroj informací: MUDr. Anna Mydlilová – Laktační liga, Cleveland Clinic, Mamila o.z., respondentka redakce
Nový komentář