Přečtěte si silný příběh mladé maminky Heleny. Helena je rok na mateřské a přišla manželovi na nevěru, která začala, když byla v porodnici. I když se snaží manželovi odpustit, do hlavy se jí stále derou nové a nové pochybnosti...
Máte zkušenosti s nevěrou? A jak jste se s ní vyrovnala? Přečtěte si příběh mladé maminky Heleny, která se s tím, že jí byl manžel nevěrný, vyrovnat neumí. Neví, jak sdílet jednu domácnost s mužem, který ji podvedl...
Helenin příběh
Manžel mě podváděl, vyplavalo to napovrch, a tak se přiznal, ale já mám teď velký problém celou tu záležitost polknout. Doma se zdá být všechno při starém, vůbec nic se nezměnilo, komunikace je dobrá, ale jen pokud se týká neutrálních záležitostí. Tuhle mi napsal, že mu vlastně se mnou nic nechybí, že je se mnou rád... tak proč sakra cíleně chodil za jinou ženskou? Nešlo o žádný úlet. Muselo chvíli trvat, než mezi nimi k něčemu intimnějšímu došlo. Zahýbal mi déle než rok, nestyděl se ani jít k ní do bytu (kde někde ve vedlejším pokoji spaly její děti, které ho měly za strejdu), když její muž byl v práci, a mně s klidem lhal do očí, že jde na volejbal. Nechápu, nechápu, nechápu.
Mám spousty nezodpovězených otázek a pořád cítím, že je něco špatně. Jako bych čekala nějakou další ránu do zátylku. Možná už jsem i paranoidní, což situaci také nepřispívá. Už jsem na hraně nějakého radikálního rozhodnutí, kdy přemýšlím, jestli to celé nebyla jedna velká chyba, tenhle vztah, dítě, a jestli se vůbec k sobě hodíme, když spolu neumíme ani komunikovat, když je nějaký problém. Vždycky jsem si myslela, že jsem člověk, kterému se dá všechno říct, se kterým je snadný řešit citlivá témata, ale jak se zdá, byl to jen můj mylný dojem.
Popravdě mám pořádný blok, dokonce mi nedělá dobře ani manželova přítomnost, doteky, a čert ví, kdy se tohle prolomí... Docela by mě zajímalo, o čem si teď s ní asi píše, třeba něco ve smyslu... s ní mám dítě, tak to s ní ještě nějakou dobu vydržím, ale tebe se nevzdám, tebe miluju a prostě si teď dáme víc bacha a budeme si krást čas... už jsem z těch myšlenek vážně na hlavu a nevím, jestli takhle chci žít dál. Tak mi někdo napište váš model soužití, popřípadě vaše pocity, noční můry nebo smíření, pokud to vůbec jde... Hrozně se v tom plácám, jak jsem s malou doma a nemám nic jiného na práci, do práce daleko a příliš mnoho času na přemýšlení...
Nový komentář
Komentáře
Ahoj holky, pojala jsem určité podezření na manžela, nemáte prosím některá zkušenosti s skrytou kamerou do domu?
No, je to těžké. Záleží na vás jestli odpustíte nebo ne. Možná jeden úlet ano, ale můj muž mě podváděl opakovaně :( Taková nevěra už bolí natolik, že také nevím jestli důvěřovat.
Já jsem prožila také něco podobného. Už je to čtyři roky a bolí to stále stejně. Snažíme se oba nějak to překonat, ale co je na střepy, to se neslepí. Vypadá to jako, že to drží, ale ve skutečnosti....
MaVy — #104 přesně tak..muž či žena asi při nevěře nemyslí na následky.Ale pak když to praskne, tak si uvědomí, co vlastně chce. A proč to chce. Pak když se vše vyjasní, je vztah bud pevnější, nebo se musí ukončit. Nesmí se hrát ale na obě strany.Dřív nebo později to praskne zas.
je to těžké radit.Neznám vás, ani manžela.Ale určitě se on tolik neužírá jako vy.U nás je to už přes rok, co se stalo něco podobného jako vám.A pořád na to myslim.Nejde zapomenout,ale je pravda, že časem myslím na tu věc méně intenzivně. Hodně záleží na manželovi, jak se k vám bude mít.Mě pomohlo, že přítel se už nechová divně a už nemám nutkavý pocit ho podezírat. Asi 6. smysl nám ukáže, že se něco ve vztahu děje. Jsem už asi divná,ale já mám pořád potřebu o té věci mluvit a nípat se v tom.Možná proto nemůžu na to nemyslet, nebot vždy se najde nějaká nová věc, kterou zjistim a pak lituju, že jsem se po tom zase pídila.Pokud vám manžel nepomáhá na to nemyslet, nebo dává pocit, že to neskončilo, tak to moc dobré není.
já jsem něco trohu podobného zažila,musíte si promluvit proč se vrátil a proč jsi se rozhodla odpustit,vrátil-li se,protože Tebe má radši a nechce o Tě přijít a Ty ses rozhodla odpustit,protože ho máš ráda,tak je to fajn,snaž se na to nemyslet,tyhle děsné pocity postupně budou ustávat i pochyby se začnou vytrácet,ale já jsem na to upozornila,pochopil a vztah se časem ne vrátil do starých kolejí,ale vrátil se někam rok po seznámení,jsme spolu 10 let,takže je to mnohem lepší,plus oba víme,že to byla chyba,která ublížila,ale paradoxně nakonec pomohla,muž si uvědomil,že nechce nikoho jiného,důvěra se vrátí,sebevědomí také,jen vydržet nepřipomínat,nevyčítat,pokud není blbec,ví co Ti způsobil,vem to tak,že muž není monogamní tvor,je jich málo,je o ně zájem,ale ten Tvůj Tě vyměnit nechce
SStream — #100 Užitečná myšlenka
.
to asi nikdo
Ono se hezky říká :Byl Ti nevěrný,odejdi od něho.Jenže kde vzít peníze na drahý podnájem?Ne vždy je možné se vrátit domů k rodičům.Mnohdy mají partneři velkou hypotéku a i kdyby odešel muž,ne každá žena je schopna sama finančně zvládat provoz domácnosti.Je to opravdu složité a sama bych si netroufla nikomu radit co by měl udělat.Nedokáži si představit ani svou reakci po zjištění,že mi byl manžel nevěrný.
Rikina napsala něco naprosto perfektního a je mi líto, že zůstala nepochopená. Proč se nevěry tolik bojíte? Proč je to tak závažné téma a proč to tolik drásá Vaše nervy a) než se to stane, b) když už se to stane. Protože prostě nevíte, co bude dál. Bojíte se, že sama dítě neuživíte, že nebudete mít kde bydlet. Bojíte se, že nebudete moci najít práci. A tak mu podstrojujete. Jste ta nejlepší ženuška pod sluncem. A do konce svého života mu budete oddaná a vzhlížet k němu jako k bohu, protože on rozhoduje o Vašem životě a budoucnosti. Nu, a s ohledem na fakt, že doma už jednu spolehlivou slepičku má, proč se neporozhlédnout po nějaké další (ne jiné, ale DALŠÍ) - to, že Vás bude chtít chlap opustit kvůli nové lásce je asi tak pravděpodobné jako zemřít na úraz hlavy poté co Vám na ni spadne kokosový ořech. Mějte své vlastní jistoty. I ten chlap si Vás pak bude více vážit a VY získáte více odvahy pro hovory nad polštáři například na téma: za ušetřené peníze z rodinného rozpočtu se nekoupí TOBĚ ten drahý foťák ale rozdělíme se a Já si sobě koupím akcie čezu nebo vzdělávací kurz. Ten pocit svobody je nádherný. Najednou jste s tím mužem znovu proto, že ho milujete a ne proto, že jste na něm závislá. Nic Vám nervy dopředu nedrásá, protože víte, že cokoliv se stane, máte na to řešení. On si to ten chlap zatraceně dobře rozmyslí, protože doma žádnou jistotu mít nebude
Nikdy jsem nic takového nezažila a věřím, že ani nezažiju!
Jen je mi Heleny líto a moc!
ekleinovka — #94 je to pravda, strašná nejistota a člověk na to pořád myslí!!
S tím bych se nevyrovnala
taky bych to neskousla...
FAXÍK — #91 Já bych to také nedokázala.Pořád by ve mně hlodal červíček nejistoty...Asi bych si po čase hledala nového partnera...není to jednoduché,to vím,ale s takovýmhle člověkem bych žít nemohla...pokud by to šlo,tak zůstat na čas sama,žít si život podle svých představ a pak by se vidělo,jestli by se nějaký našel
chtělo by to manželskou poradnu,myslím ale že kdo jednou zklame,tomu už se nedá věřit.
otázka je, jestli je lepší zachování rodiny kvůli dítěti za takové situace, dítě stejně pozná, že něco není v pořádku. A trápit se budou všichni. Navíc tohle nebyl "jen" úlet (který bych já osobně netolerovala), ale delší vztah...proč? A ještě v takovéhle době, kdy se máte spolu těšit na miminko?
Já bych se taky nemohla s nevěrou vyrovnat a stále bych manžela podezřívala a nevěřila mu. Jsem prostě taková povaha
A nepodezřívejte ho, že v tom pokračuje, jen by to vztahu ublížilo... Neříkám, že je dobré mu odpustit, ale to se stalo už neovlivníte, tak proč se s tím trápit.