Foto: Shutterstock

Mnozí pacienti s vysokým krevním tlakem nebo vysokým cholesterolem zapomínají užívat předepsané léky nebo je dokonce záměrně vynechávají. Jak velkému riziku se tím vystavují?
Pacienti, kteří léky vůbec neužívají, mají riziko stejné, jako ti, kteří nebyli vůbec vyšetřeni. Je to logické, samotné doporučení léku riziko nesníží. Ve studiích bylo zjištěno, že pacienti, kteří léky neberou podle doporučení, mají o 20 až 50 % vyšší riziko komplikací. Mluvíme-li o hypertenzi a cholesterolu, dvou hlavních rizikových faktorech pro aterosklerózou podmíněná onemocnění, pak se jedná o komplikace jako infarkt myokardu či mozková mrtvice. Autoři rozsáhlé analýzy několika desítek prací dokonce zjistili, že nedodržování léčebných doporučení (tzv. non-adherence) je spojeno s dvojnásobným nárůstem rizika úmrtí.

K prevenci kardiovaskulárních příhod přispívá vedle užívání léků i zdravý životní styl. Je zásadnější zdravá strava, nebo dostatek pohybu?
Velmi nerad bych stavěl tyto dvě komponenty zdravého životního stylu do protikladu. Vždy se snažíme najít způsob, aby pacient mohl dosáhnout maxima možného ve smyslu úpravy jídelníčku a zvýšení pohybové aktivity. Je ale jasné, že bude velmi individuální, jaké úpravy bude konkrétní pacient považovat za akceptovatelné a možné. Proto u někoho bude významnější změna diety a u jiného zvýšení pohybové aktivity. Nejlepší výsledky máme, pakliže pacient postupně mění své zvyklosti - nahrazuje méně zdravé alternativy potravin těmi vhodnějšími a postupně navyšuje dávky fyzické zátěže.

Jak by měl vypadat jídelníček pacienta s vysokým krevním tlakem? A jak jídelníček člověka s vysokou hladinou cholesterolu?
Stejně jako každého, kdo chce mít zdravý životní styl. Doporučení pro dietu pacientů s hypertenzí a vysokou hladinou cholesterolu se v základech neliší mezi sebou ale ani mezi tím, co doporučujeme jako rámec zdravé výživy zcela zdravým osobám. Vyvážený kalorický příjem s výdejem, pestrost stravy zaručující zastoupení všech důležitých živin, omezení konzumace nasycených (především živočišných) tuků a zejména jednoduchých sacharidů, snížení spotřeby soli a prakticky vynechání alkoholu. Vhodné je naopak zvýšení konzumace zeleniny a ovoce – to je jenom minimalistický požadavek. Ani ten se však nedaří úspěšně prosadit u většiny nemocných.

Jaká pohybová aktivita je pro pacienty nejvhodnější?
Každá, kterou budou pacienti provozovat dlouhodobě. Doporučení pohybové aktivity není jednoduché a je dobře, že se dnes můžeme obrátit s prosbou o konzultaci na školené pohybové specialisty. Zejména u pacientů s přidruženými onemocněními (obezita, ortopedická omezení, manifestní kardiovaskulární nebo neurologická postižení) je třeba respektovat omezení a volit takové aktivity, které pacient zvládne, a přitom si jimi neublíží. U „běžných“ pacientů se snažíme o jakékoli omezení sedavého způsobu života a prosazujeme pro začátek alespoň co nejvíce kroků denně. Chůze prospívá, nevyžaduje složité vybavení a lze ji provozovat v rámci běžných denních aktivit. Pomáhají také dnes běžné elektronické monitory fyzické aktivity. Upozorní nás, že jsme ještě „příliš v dosažení cíle počtu kroků na den nepokročili“. Jejich motivační efekt zažil prakticky každý, kdo je začal používat.

Jak často bychom si měli kontrolovat hladinu krevního tlaku a cholesterolu? Poznáme i bez měření a testů, že nás některý z těchto problémů trápí?
Vysoký krevní tlak i vysoká hladina krevního cholesterolu mají tu nevýhodu, že jejich přítomnost většinou naše tělo nijak nesignalizuje. Jinými slovy, jejich nositelé většinou (nic neplatí absolutně a existují i viditelné známky vysokého cholesterolu v podobě „usazenin“ cholesterolu na očních víčcích apod.) nemají žádné příznaky. Takže prvním takovým často je až nějaká cévní komplikace – infarkt myokardu, nebo mozková mrtvice. Abychom tomuto scénáři předešli, je potřeba krevní tlak měřit a hladinu cholesterolu nechat stanovit v laboratoři. Aby všichni měli tyto velmi potřebné informace, máme k dispozici velmi propracovaný systém preventivních prohlídek. Díky nim může každý občan Česka zjistit, zdali má oba tyto rizikové faktory pod kontrolou.

Co dělat, pokud hodnoty v pořádku nejsou?
Jestliže se při prevenci zjistí hodnoty nad normou, je na místě kontrola a léčba, aby bylo dosaženo cíle léčby. V jejím počátku chodí pacienti na kontroly často a intervaly měření jsou často kratší než 1 měsíc a 8-12 týdnů u hodnocení laboratorních nálezů. U stabilizovaných pacientů bychom rádi měli informaci o výši krevního tlaku jednou za 3 měsíce (lze získat u spolupracujících pacientů i v domácím prostředí pomocí tzv. selfmonitoringu) a krevní tuky hodnotíme někdy s ročními odstupy. Vše je ale velmi individuální, a tak uvedené údaje berme jako orientační.

Jakou roli hraje v léčbě vztah lékaře a pacienta? Jak by měl ideálně jejich vztah a komunikace vypadat? 
Naprosto zásadní. Lékař je nejdůležitějším léčivem. Máme i vědecké důkazy, že informace od lékaře obecně představují pro pacienta nejvyšší možnou autoritu. Takže význam lékaře a jeho správné komunikace pro získání pacientů s hypertenzí a dyslipidemií - chronickými, asymptomaticky probíhajícími onemocněními – k dlouhodobé spolupráci je naprosto zásadní.

Možná jsme si to dříve uvědomovali méně, ale v posledních letech se situace mění. Pacienti více očekávají a také přijímají roli partnerů v léčbě a (někteří) chtějí přijmout zodpovědnost za výsledy léčby. Na druhé straně stále jsou takoví, kteří preferují „paternalistickou medicínu“ podle vzoru „Doktore, nic mi nevysvětlujte, dejte mi léky a je to.“. Je jisté, že takový pacient význam léčebných opatření spíše nepochopí, a nebude schopen je dlouhodobě dodržovat.

Je možné léčbu pacientovi nějak usnadnit?
S přibývajícími poznatky si uvědomujeme, jak složitý problém řešení kardiovaskulárních onemocnění je. A je dobré, že aspoň v něčem můžeme pacientům situaci zjednodušit. Zásadním zjednodušením jsou fixní kombinace léčiv, v poslední době tak můžeme předepsat tablety snižující krevní tlak i hladiny krevního cholesterolu najednou, protože obsahují více účinných látek. S trochou nadsázky můžeme říci, že jestli pacient užívá tabletu na cholesterol, poznáme měřením krevního tlaku.

Čtěte také: