Mám výčitky. Jsem těhotná, jako touhle dobou spoustu dalších, ale jsem jiná než ony. Moc jsem si miminko přála a moc se na něj těším. Každý další týden těhotenství pročítám na internetu články, jak už je miminko velké, kolik váží, čeho bych se měla vyvarovat a s čím bych naopak měla začít.

Tím ale moje podobnost s ostatními končí. Ostatní těhotné totiž chodí po krámcích, nakupují oblečky, prohlížejí si doplňky pro miminka dostupné na našem trhu, povídají si o těhotenských prohlídkách, ukazují fotky z ultrazvuku a těhotenské knížky a říkají, že po nich chce manžel doma sex, ale jim že se do toho ani trochu nechce. A tady je právě ten rozdíl.

Zatím mě nebaví nakupovat oblečky ani pořád do kola omílat, kdo byl u jakého doktora a co mu řekl - ale ten sex! Můj manžel nejenže nemusí žadonit o sex, mám pocit, že už přede mnou dokonce prchá. Mé libido narostlo do obřích rozměrů! Líbí se mi každý chlap. Opravdu snad každý! No, notorik Jirásek ze druhého patra ještě ne, ale nepřekvapí mě, když na něm hned zítra najdu přeci jen něco přitažlivého.

Dřív jsem jela autobusem a prohlížela jsem si převážně ženy. Co mají na sobě, co mají za účes a teď?! Je mi jedno kdyby byla v uličce autobusu módní přehlídka. Pořád koukám na chlapy a hned se mi v hlavě odehrávají sexuální příběhy. Stydím se a snažím se koukat do země, ale to zase vidím na chlapovy boty, má velikost tak 45 a co znamená velká bota, aha?! A v hlavě už se mi rozjede další příběh. A že to jsou to příběhy, které bych nikdy nikomu nevyprávěla.

Kde se to ve mně bere? Dokonce jsem zašla tak daleko, že se těším, až se manžel zdrží v práci (když už se mu tedy do toho sexu tolik nechce) a já budu moc na chatu v rubrice Sex a flirt strávit s někým alespoň virtuální zážitky. Párkrát se mi stalo, že mě někdo z chatu pozval na rande. Zatím jsem ještě nešla, ale možná je to otázka času. Přemýšlím, kam to půjde dál. Co když se s někým sejdu a bude se mi líbit. Přijde mi to strašně nemorální být manželovi nevěrná právě v této době.

Třeba navrhnete nějaký ten samosex. To mě taky napadlo. Ale i to mi přijde takové divné, myslím na to, jak tam ten drobeček spinká v domění, že je s mámou sám a v klidu a najednou se kolem něj všechno začne prokrvovat a ohřívat…..

Mám strach, jelsti budu dobrá máma. Přejde mě to? No i když musím přiznat, že když přestanu myslet na všechny ty morální důvody a na to, že bych si měla prohlížet oblečky tak jsou to pocity báječné. Třeba v tom autobuse vidím zajímavého chlapíka. V hlavě se mi odehraje nějaký ten pěkný příběh a já si v tom lítám po zbytek dne. Navenek se to projevuje tak, že se stále usmívám, jsem na lidi milá a vůbec, mám výbornou náladu. Napadá mě, že tohle by zas mohlo být pro miminko dobré.

Tak nevím. Našla jsem jednu jedinou kamarádku, která říká, že těhotenství bylo její nejlepší sexuální období. Ostatní mluví o oblečcích.

Pochopitelně čtenářka "Leontýna"
Reklama