Čerstvý vzduch ke svému zdraví nezbytně potřebujeme, ale kdo z nás má možnost trávit dostatek času venku? Drtivou většinu života strávíme uvnitř budov. O to víc je zapotřebí zajistit v nich potřebný přísun kyslíku. Jen tak se zbavíte vydýchaného vzduchu obsahujícího příliš vysokou hladinu oxidu uhličitého. Právě jeho zvýšená koncentrace v ovzduší je zodpovědná za nepříjemné pocity a symptomy, které mohou časem vést i k vážným zdravotním komplikacím. Třeba k alergiím, nebo onemocnění dýchacích cest. Zvláště pokud vinou nedostatečného větrání vzroste ve vašem příbytku vlhkost vzduchu, a začne se tvořit plíseň. Kromě té se v takovém domě dobře daří i bakteriím, pročež prokazatelně častěji onemocníme zánětem horních cest dýchacích.

Věděli jste, že:
Ve vzduchu se nachází zhruba 21 % kyslíku a 79 % dusíku. Člověk přitom za den spotřebuje průměrně 15 kg vzduchu. Čím menší místnost, tím rychleji kyslík v ní spotřebujeme.

„Navíc Česká republika je zemí s nejvyšší koncentrací uranu v podloží na světě. Jeho přeměnou vzniká radon, který se jako plyn dostává do vnitřního prostředí staveb. Je třeba jej odvětrat, neboť je podle WHO (Světové zdravotnické organizace) druhou nejvýznamnější příčinou rakoviny plic hned po kouření,“ varuje Státní zdravotní ústav s tím, že případnou vysokou koncentraci radonu v domě člověk nepozná.

Jak správě větrat?

Pustit do svého obydlí čerstvý vzduch bychom měli v ideálním případě hned několikrát za den, alespoň třikrát až čtyřikrát. Pokud jste ale doma celý den, pak se vyplatí krátké, ale intenzivní větrání každé 2 hodiny.

  • První velké větrání by se mělo konat hned ráno. Všechna okna otevřete dokořán alespoň na pět minut (v závislosti na ročním období). Přes noc spotřebováváme kyslík a produkujeme oxid uhličitý nejen my, ale i naše květiny. A k tomu do ovzduší dýcháním vyloučíme značné množství vlhkosti (denně vdechneme a vydechneme na 2,5 kg vody ve formě vzdušné páry).
  • Pokud necháváte okno vyklopené takzvaně „na ventilačku“, o dostatečném větrání nemůže být řeč. Kromě toho, že plýtváte penězi za energie v topné sezoně, tak si tímto způsobem výměnu vzduchu a potřebný přísun kyslíku rozhodně nezajistíte. Dostatečné to je maximálně v době, kdy se doma nenacházíte.
  • Nestačí otevřít jedno okno. Mnohem efektivnější je mít dokořán i to na protilehlé straně. Stejěn tak poslouží i otevření dveří, pokud to jde.
  • Délka větrání závisí na venkovní teplotě. Čím méně teploměr ukazuje, tím kratší dobu k větrání potřebujete. V zimě tak postačí pětiminutové intenzivní větrání, na jaře a na podzim zhruba patnáctiminutové větrání a přes léto půlhodinové a delší.
  • Mnohem častěji je třeba větrat v místech, kde se sprchujeme, vaříme, nebo spíme. Tedy tam, kde je vzdušná vlhkost nejvyšší.
  • Pokud větráte za deště, je třeba počítat s tím, že vzdušná vlhkost stoupne i v domě, což není vždy žádoucí. Větrání za deště je ale naopak velmi vhodné v případě, že doma máte alergika.

Co když se v budově větrat nesmí?

Dnešní dokonale izolované stavby jsou často vybaveny moderními systémy, kvůli kterým je větrání okny zakázáno. Ne je ale jejich působení dostačující. „Nucené větrání, tedy mechanický systém výměny vzduchu, a klimatizace jsou způsoby větrání pro případ, že přirozené větrání není z jakéhokoli důvodu možné. Pracují s upraveným venkovním (čerstvým) vzduchem. Jako větrání ale nelze označit použití recirkulačních, komerčně nazývaných „klimatizačních“, jednotek, které chladí, nebo ohřívají vzduch z prostoru, a do prostoru ho tepelně upravený vrací. Nemají přívod čerstvého vzduchu a nenahrazují tedy větrání,“ podotýká Státní zdravotní ústav.

Čtěte také:

Reklama