Foto: Shutterstock
Díky populární knížce Zoufalé ženy dělají zoufalé věci, kterou před lety napsala Halina Pawlowská, si občas můžeme s nadhledem postesknout nad ne úplně adekvátním řešením svých problémů. Co ale říct o muži, který se kvůli ztrátě zaměstnání rozhodl šetřit po svém a doslova otravuje celou rodinu?
Se svým aktuálním příběhem se svěřuje pohledná Monika, maminka dvou školou povinných dětí. Její manžel, jenž pracoval v pohostinství, přišel o práci. Místo toho, aby přijal některou z dočasných nabídek, jež by nahradily chybějící peníze v rodinném rozpočtu, sedí doma a jako dráb hlídá všechny, zda dostatečně šetří. „Je to k zbláznění“, ulevuje si povzdechem žena.
První problém nastal, když doma oznámil, že se všichni přestěhují prozatím na chalupu, aby měli nižší náklady. „Nebyla jsem z toho nadšená, ale usoudila, že to není asi tak špatný nápad, když jsme vlastně všichni doma,“ vzpomíná na první opatření Monika a dodává, že i přes nepohodlí, které ji čekalo, byla ráda, že budou aspoň děti na vzduchu a moci se bez rizika nevhodného kontaktu s ostatními vylítat po zahradě.
Tam se manžel ukázal ještě jako muž činu. Zprovoznil stará, doposud nepoužívaná kamna po prababičce, a přitáhl k nim haldu dříví. Prý tak nebudou muset utrácet za topení, a ještě na nich žena může vařit veškeré jídlo, včetně čaje. „Sice jsem pochybovala o velikosti úspory, ale nakonec mu na to kývla. Pro klid v rodině,“ usměje se žena, jež pracuje jako účetní a v číslech se tedy celkem vyzná. Pár dní ji romantický styl domácího štěstí prý docela bavil. A děti též. Pak to ale zevšednělo. A do popředí nastoupilo nepohodlí.
Navíc manžel přitvrdil. Začal kontrolovat prakticky každý krok všech členů rodiny a všude se snažil nasadit šetřící opatření.
„Mně mluvil do výběru jídel, na podzim prakticky do všeho chtěl vpašovat jablka, která rostla na zahradě, a tvrdil, že není problém, abychom měli každý den k obědu levnou zemlbábu. Teď už na zahradě naštěstí vládne zima,“ vypráví Monika a přiznává, že tohle vše bylo ještě celkem úsměvné, i když samozřejmě dlouhodobě neudržitelné.
Horší prý bylo, že neustále za všemi chodil a vytrvale zhasínal. Pak přišel s nápadem, že se není třeba sprchovat každý den. Ostatně on to prý už nějaký čas také dělá, a vůbec mu to nevadí. Hned začal propočítávat, kolik rodina ušetří, když kotel na teplou vodu zapneme jen jednou týdně.
Za nejabsurdnější přikázání paní Monika považuje to, že nemají na záchodě splachovat, když jdou jen na malou. „Dovede si představit, jak by to za chvíli bude všude cítit,“ běduje už novým životním stylem utrápená žena. Na chvíli se jí a dětem odhlehlo, to, když začala zase škola a museli se vrátit zpět, ale děsí ji, co je čeká zase od ledna a nemůže dočkat, až se jejich život vrátí zase do normálu.
Čtěte také:
- Ženy v IT boří dávno přežité stereotypy
- Nalaďte vánočně i svůj šatník. Kýčovitých kousků se sobíky, perníčky či sněhuláky je všude dostatek
- Deset hloupostí, kterými nás krmí romantické filmy, ale ve skutečnosti je to jinak
Nový komentář
Komentáře
Byt zjevně nepronajali, když se do něj po pár měsících vrátili. Takže náklady byly spíš vyšší. Platit za byt plus za život na chalupě. Pravděpodobně i vyšší náklady za provoz auta, které na chalupě asi využívali víc, než ve městě. Čas a námaha spojené se stěhováním tam a zase zpátky. Zemlbába je sice levná, v provedení starý rohlík a jablka ze zahrady, ale že by se to muselo jíst denně... A to dřevo skutečně mohl sehnat velmi levně, teď je cena palivového dřeva proklatě nízko. Nicméně je to celé takové vysloveně nouzové řešení, do kterého bych šla, až když mi exekutor prodá střechu nad hlavou a už mi nic jiného nezbývá, pokud nechci bydlet v lese v zemljance. Což z příběhu nevyplývá, opravdovou nouzi zjevně nemají. Osobně bych šla spíš cestou tu chalupu prodat, kdybych neměla na chleba, ale holt má každej svůj názor. Jestli sebou nechá Monika takto "vorat", přestože je momentálně asi ona ten živitel rodiny, tak je to jen její volba.
Tak snad si při tom zápalu šetření na blbostech pán hledá novou práci. :D Je mi líto, u mě by narazil už tím stěhováním na chalupu z důvodu ušetření. Se zbytkem, kromě zhasínání, by mohl na té chalupě klidně začít sám. Kromě toho, Líba práce za tím špindírou na chatu přijde asi jen těžko sama. :))
P.S. kdepak sebral dřevo? Zadarmo někde? :D
P.S2. Dobrá žemlovka jako levné jídlo? Možná tak staré housky s jablky, jinak s kvalitní tvarohem, hodně máslem, hrozinkami, to zase tak levné není :).
To je ale de*** A to jako v bytě přestali platit zálohy na elektřinu atd., když jsou teď na chalupě? Nebo jakým způsobem šetří? A pán dřevo někde uloupil? Pokud nemá vlastní les, předpokládám, že ho za něco stejně musel koupit. I to něco stojí.
Inu, nikdo manželce a dětem určitě nedrží pistoli u hlav a nenutí je jezdit na tu chalupu s manželem ne? Na mne by tohle nebylo a velmi rychle bych si vše udělala po svém.
Když je pán tak šetrný, mohl zahradu zrýt a pro rodinu zasadit brambory a zeleninu. Paní měla manžela zaměstnat, aby neměl na vymýšlení číčovin energii. Na tom starém sporáku stál vždy kastrol s vodou, když už se topilo, byla potom na nádobí, pamatuju to u babičky, i když měli bojler. Mě by se taky líbil sporák, krásně se dělá vývar, je tam dost místa a dřevo hezky voní, když tam teda někdo nepálí nějaké lakované.
Jsem příznivec šetření, doma po všech zhasínám, kamna,na kterých bych i vařila by se mi líbila...pokud bude někdo neustále valit fůry dřeva, štípat,řezat, čistit kamna,komín..proč ne. Přiložit je to nejmenší. A to splachování - ještě může být hůř. V rámci úspor si mohou na zahradě postavit suché WC. No a v tom bytě jako nemusí platit nájem a energie?? Nebo ho pronajali?