Foto: Shutterstock

Díky populární knížce Zoufalé ženy dělají zoufalé věci, kterou před lety napsala Halina Pawlowská, si občas můžeme s nadhledem postesknout nad ne úplně adekvátním řešením svých problémů. Co ale říct o muži, který se kvůli ztrátě zaměstnání rozhodl šetřit po svém a doslova otravuje celou rodinu?

Se svým aktuálním příběhem se svěřuje pohledná Monika, maminka dvou školou povinných dětí. Její manžel, jenž pracoval v pohostinství, přišel o práci. Místo toho, aby přijal některou z dočasných nabídek, jež by nahradily chybějící peníze v rodinném rozpočtu, sedí doma a jako dráb hlídá všechny, zda dostatečně šetří.Je to k zbláznění“, ulevuje si povzdechem žena.

První problém nastal, když doma oznámil, že se všichni přestěhují prozatím na chalupu, aby měli nižší náklady. „Nebyla jsem z toho nadšená, ale usoudila, že to není asi tak špatný nápad, když jsme vlastně všichni doma,“ vzpomíná na první opatření Monika a dodává, že i přes nepohodlí, které ji čekalo, byla ráda, že budou aspoň děti na vzduchu a moci se bez rizika nevhodného kontaktu s ostatními vylítat po zahradě.

Tam se manžel ukázal ještě jako muž činu. Zprovoznil stará, doposud nepoužívaná kamna po prababičce, a přitáhl k nim haldu dříví. Prý tak nebudou muset utrácet za topení, a ještě na nich žena může vařit veškeré jídlo, včetně čaje. „Sice jsem pochybovala o velikosti úspory, ale nakonec mu na to kývla. Pro klid v rodině,“ usměje se žena, jež pracuje jako účetní a v číslech se tedy celkem vyzná. Pár dní ji romantický styl domácího štěstí prý docela bavil. A děti též. Pak to ale zevšednělo. A do popředí nastoupilo nepohodlí.

Navíc manžel přitvrdil. Začal kontrolovat prakticky každý krok všech členů rodiny a všude se snažil nasadit šetřící opatření.
Mně mluvil do výběru jídel, na podzim prakticky do všeho chtěl vpašovat jablka, která rostla na zahradě, a tvrdil, že není problém, abychom měli každý den k obědu levnou zemlbábu. Teď už na zahradě naštěstí vládne zima,“ vypráví Monika a přiznává, že tohle vše bylo ještě celkem úsměvné, i když samozřejmě dlouhodobě neudržitelné.

Horší prý bylo, že neustále za všemi chodil a vytrvale zhasínal. Pak přišel s nápadem, že se není třeba sprchovat každý den. Ostatně on to prý už nějaký čas také dělá, a vůbec mu to nevadí. Hned začal propočítávat, kolik rodina ušetří, když kotel na teplou vodu zapneme jen jednou týdně.

Za nejabsurdnější přikázání paní Monika považuje to, že nemají na záchodě splachovat, když jdou jen na malou. „Dovede si představit, jak by to za chvíli bude všude cítit,“ běduje už novým životním stylem utrápená žena. Na chvíli se jí a dětem odhlehlo, to, když začala zase škola a museli se vrátit zpět, ale děsí ji, co je čeká zase od ledna a nemůže dočkat, až se jejich život vrátí zase do normálu.

Čtěte také:

Reklama