Dobrý den, ž-inky.
Když jsem si přečetla dnešní téma, tak mě hned napadlo, co napsat. Já totiž hrozně často jezdím s kamarádama na čundry. A protože jsem strašná puntičkářka, vždycky s sebou vozím úplně všechno - pro jistotu. Taky jídla s sebou vždycky hodně vozím. No a proto nesnáším vyžírky.
Stalo se mi totiž, že si někteří z kamarádů zvykli, že já vždycky všechno mám, a sami to přestali vozit. Jezdili s tím, že někdo to bude mít. A ten někdo jsem vždycky byla já. Tak jsem jednou udělala totéž - nic jsem si nevzala s tím, že „někdo to bude mít". To bylo haló :)!
Najednou se ukázalo, jak se všichni spoléhali na to, že jsem soumar. Nebyly zápalky, nože, provazy, ešus... Náhradní ponožky, šitíčko, nůžky... Sůl a cukr... Zkrátka spousta věcí. Od té doby už se kamarádi vždycky radši domlouvají, co kdo vezmeme, a je to o moc lepší. Ten seznam věcí klidně udělám, ale nemusím to tahat na zádech já.
Jo a z hořícího domu bych zachránila právě věci na čundr - baťoh, a v něm mám vždycky to nejnutnější - pokaždé po čundru vyperu, vyžehlím, spravím a všechno připravím do batohu. Tak ten bych vzala, a to i na pustý ostrov.
S.
Děkujeme za pěkný příspevěk.
Jak jste na tom Vy, ženy-in? Jste pečlivky, které s sebou vozí spoustu věcí, nebo „vyžírky"? Nebo máte někoho takového mezi kamarády?
Podělte se s námi o své názory a zážitka na redakce@zena-in.cz!
Nový komentář
Komentáře
Meander: jak ja ti rozumim! nebavi me to ani trosku, ale vlasy si myju kazde rano, protoze i kdyby po prestale noci muj pokus o uces nakrasne vypadal uchazejicne (jakoze to se fakt nestava), tak bych nejpozdeji odpoledne stejne hnala s tou mastnou plachtou pod sprchu. pobyt v divocine pro me tudiz nepripada v uvahu. navic se mi zveda kufr ze spaleneho dreva a obleceni a vlasy nacichle kourem z taboraku mi prijdou stejne odporne jako nevetrana pristavni ctyrka
.
Ťapina: Hlavně, že si rozumíme.
Meander: Však jo, každý to má jinak. Mně se nemastí a navíc si je nefénuju, protože mám zase intenzivní pocit nepohody po fénování
Takže mýt si je denně, strávím třetinu života s mokrýma vlasama, tudíž to pro mě součást ranní hygieny není.
Já si je myju prostě proto, že když to neudělám, mám už odpoledne tak intenzivní pocit nepohody, že se to nedá vydržet. Musím makat domů a stejně si je umýt, jinak bych večer nemohla ani stát u okna.
Vypadám jako rousňák a navíc si je vždycky hnusně přeležím. Pro mě je normální mýt si vlasy každé ráno. Je to pro mě standardní součást ranní hygieny. 
a....: Já si je taky myju, když je mám zpocený nebo načichlý. Kdybych čekala, až budou mastný, tak bych si je myla jednou za měsíc
Ale zpocený nebo načichlý nejsou denně a namočením před úpravou se neodmastí tudíž ani nezačnou víc mastit, to až po šampónu.
Ťapina: Spousta lidí si myje vlasy ne proto, že je má mastný, ale třeba proto, že je má zpocený po sportu, že se do nich natahne třeba smrad z vaření, nebo zkrátka proto, že ráno mám přeleželý vlasy pravidelně a když si je chci upravit, musím je stejně namočit.
Nyotaimori: Princip zpětné vazby je pověra? To je teda revoluční převrat v biochemii a fyziologii, skoro na Nobelovku
Meander: No dobře, tak TY máš teda mastné vlasy odjakživa. Ale stejně jsem přesvědčená, že kdybych si je začala denně mýt, tak je budu do roka mít taky.
Ťapina: Mně to bylo v patnácti taky jedno, že vypadám jako umaštěná Nasťa. K stáru o sebe holt trochu víc dbám.
Majucha: No jo, ale to už rovnou můžu sedět doma a chodit na jednodenní výlety. Tady po Česku teda víc než na víkend ne jezdíme, ale na týden - 14 dní třeba na Slovensko. No a základnu si můžeš udělat někde, kde je třeba kemp, těžko uprostřed lesů, kde není ani noha, a není jisté, že když necháš někde věci, tak to místo ještě najdeš
Nebo tři týdny v Rumunsku. Šli jsme pořád dál, nedělali jsme paprskovité výpravy, chtěli jsme co nejvíc projít a projet, takže pořád všechno na zádech.
Meander: Jenže pokožka se časem vyvíjí. Není náhoda, že všechny holky, které u nás ve třídě začaly kolem 14, 15 let šílet s vizáží, denním mytím vlasů a foukáním složitých účesů, mají vlasy mastné a ty, které to až tak nebralo je mají spíš sušší.
Ťapina: Četnost mytí nezhoršuje maštění vlasů. Vlasy buď jsou suché, nebo nejsou. A když nejsou, tak záleží na tom, jak moc se mastí. Je to o pokožce hlavy.
Majucha: No záleží na tom, na jak dlouho. Na tři týdny už třeba jo. Ani na víkend nejsme typičtí zálesáci s jednou celtou a ešusem, vozíme stan. Jenže ten vozíme kvůli psům a to je na dlouhé vysvětlování
Majucha: Cukr a sůl neberem, buřty a konzervy se nesolí a nesladí, ale šitíčko se hodí v okamžiku, kdy se ti urve popruh na báglu, který má 15 kg a i v Česku je to k nejbližší civilizaci dvacet kiláků
Meander: Jenže já je nemám takové proto, že jsem byla vždycky líná na mytí
Normálně do města se maluju taky, a zjistila jsem užitečný fakt, že namalovaná vypadám mnohem líp na fotkách. Ale v reálu úplně stejně, jako nenamalovaná, takže to teda v lese neřeším 
Ťapina: Kdybys měla vlasy jako já, neměla bys jinou možnost.
Taky z toho nejsem odvázaná, ale maluju se ráda, to zas jo. 
Meander: Mě by zas zabil takhle striktní režim
Ťapina: Já se maluju a vlasy si myju každé ráno. Na chalupě je naštěstí koupelna, ale někde v divočině by mi asi slezla kůže.
Meander: Tss, vozím si na čundr i manikůru. A chlap si v lese nehty i piluje!
arjev: Když já jsem ten typ, co bude spát ve stanu jenom tehdy, když na něj budou únosci mířit samopalem.
Jak to nemá vlastní koupelnu, závěsy a minibar, není to pro mě obyvatelné. 