Odcházela od své gynekoložky a v ruce držela žádanku na orální glukózový toleranční test (OGTT). Byla právě ve dvacátém týdnu těhotenství a čekala své první dítě. Neměla tedy představu, co takové vyšetření obnáší, a tak se hned večer zeptala maminek na svém oblíbeném online diskuzním fóru. Okamžitě jí začaly chodit odpovědi. Ale rozhodně ne pozitivní.

„Spousta maminek psala, jak to bylo děsné, a že už by na to podruhé nešly. Některé při tom dokonce údajně omdlely, nebo byly ještě několik dní mimo. To mě dost vyděsilo. A pak mi začaly psát, ať tam vůbec nechodím, když jsem tak mladá, nemáme cukrovku v rodině, necpu se sladkým ani nejsem tlustá,“ vzpomíná Dita, která při své výšce 171 cm váží 56 kilogramů a v těhotenství přibrala jen nezbytné minimum. A tak, s pocitem, že se jí těhotenská cukrovka v žádném případě netýká, žádanku s klidným srdcem vyhodila.

Byla to její volba

„Doktorka mi pak jen řekla, že je to moje věc, a dál to nepitvala. V poradně mi nadále kontrolovali moč, ale žádný problém nebyl. V porodnici na mě pak sice koukali divně, že jsem se nedala testovat, ale také mi za to nevynadali,“ popisuje Dita reakce zdravotníků s tím, že k porodu odjížděla naprosto klidná. Jenže na porodním sále ji čekal šok.

Cukrovku přece jen měla

„Po dlouhém a vyčerpávajícím porodu přišla na svět čtyřkilová holčička Viktorka. Jenže můj sen o bondingu a dotepání pupečníku, jak jsem měla v porodním plánu, nebyl naplněn. Kolem miminka se totiž ihned strhl pořádný šrumec. Popadli ho a kamsi s ním utíkali. Porodní asistentky mě sice uklidňovaly, že bude vše v pořádku, ale já šílela strachy. Pak za mnou přišel doktor, že má malá sice problémy s dýcháním, ale nemusím se o ni už bát, je stabilizovaná. Udělali několik vyšetření a nakonec mi sdělili, že za to může těhotenská cukrovka, kterou mám dost vysokou! Malé se kvůli tomu v děloze špatně vyvíjely plíce,“ svěřuje se mladá maminka.

Prý mohla i umřít

Její miminko si následně prošlo také křečemi a poruchami vědomí v důsledku hypoglikémie, tedy snížené hladiny cukru v krvi. Z matčiny dělohy bylo totiž zvyklé na vyšší přísun cukru, proto vytvářelo více inzulinu. A tak mu lékaři museli podat infuzi glukózy. „Když jsem na oddělení šestinedělí brečela, sestra mi řekla, že jsem vlastně ještě měla štěstí. Miminko prý mohlo ještě v bříšku na moji těhotenskou cukrovku dokonce i umřít,“ vypráví Dita. Její dcera už je sice z nejhoršího venku, ale úplně vyhráno ještě nemá.


Zdroj foto: Shutterstock

Pokud se nastávající maminky s těhotenskou cukrovkou neléčí, může to mít negativní vliv na jejich mozek. Jsou více ohroženy hyperaktivitou, poruchami pozornosti, dyslexií, dysgrafií a podobně. Mívají také často sklon k obezitě a dokonce i vyšší riziko cukrovky 2. typu.

Dnes by se rozhodla jinak

„Hrozně svého rozhodnutí lituji, ale už je pozdě. Teď jen doufám, že právě mojí Viktorce se takové problémy vyhnou. Podruhé už bych na testy v každém případě šla, ať jsou jakkoli strašné. Přesvědčila jsem se, že těhotenskou cukrovku na sobě rozhodně nepoznáte. A taky že může postihnout i mladou, hubenou holku, která si na sladké nepotrpí…“ kaje se Dita.

Čtěte také: