Mé sestře se říkalo Kotě. Narodila se totiž v květnu a byla takové typické májové koťátko. Když jí bylo šest, bylo to roztomilé. Když jí bylo dvanáct, brala to jako provokaci. V patnácti by každého, kdo by jí tak řekl, přizabila.
Přezdívky jsou vůbec podivná věc. Na rozdíl od jmen je nedostáváme proto, že se líbí našim rodičům nebo že je měly naše babičky, tetičky, kmotřičky a další poctění hodní jedinci v okolí rodiny. Přezdívky dostáváme proto, že si je nějak „vysloužíme“, ať už svým chováním, vzhledem nebo prostě díky souhře okolností.
Špekáčci, Sádla a spol.
Dodnes nezapomenu na přezdívku, kterou jsem vyfasovala na prázdninách u babičky. S místní partou dětí jsem se zrovna nepohodla, byla jsem malá, vzteklá a při těle... a tak jsem skončila jako Špekáček. Co slz i krve „nepřátel“ bylo kvůli té přezdívce prolito. A to šlo jen o prázdninovou záležitost, spolužák na základní škole, kterému se říkalo Sádlo, byl v mnohem horší situaci. Ono vůbec přezdívky, které si mezi sebou dávají děti, bývají většinou krajně jedovaté a často vypichují spíše špatné než dobré vlastnosti.
Zoologická nebo oddíl?
Jiné je to s přezdívkami v různých oddílech a zájmových skupinách – ty bývají neutrální nebo i lichotivé a většinou se k nim váže nějaká událost. Často ovšem postrádají fantazii, a tak si v leckterém skautském oddíle mezi všemi těmi Bobry, Medvědy a Lišáky občas připadáte spíš jako v zoologické zahradě.
Nick čili ID
Novinkou posledních let jsou přezdívky internetové – nicky neboli ID. Někdy si lidé pro identifikaci „na síti“ volí přezdívku z let minulých, někdy se jim naopak mezi kamarády začne říkat jejich nickem – obzvláště pokud se nejdříve setkali na internetu. Přezdívky typu Viki23 pak mohou mezi nezasvěcenými budit poněkud zmatek a nejistotu, zda se vůbec ještě mluví o lidech.
Posedlá komunita
Komunitou obzvláště posedlou přezdívkami jsou pak „fantasáci“ a „scifisti“. I v této skupině si lidé obvykle vybírají přezdívky sami – někdy jsou to jména jejich oblíbených hrdinů, jindy jména postav, které hráli v nejrůznějších hrách.
Jednoznačnou výhodou přezdívek jak internetových, tak „fantasáckých“ je, že jsou většinou poměrně kreativní a málokdy narazíte na dva lidi se stejnou. Snad jen Draků je přebytek. Je tu ovšem jeden závažný problém... Brzy totiž zjistíte, že devadesát procent svých kamarádů znáte jen pod přezdívkami. Při styku s vnějším světem vám pak schází takzvané „civilní jméno“ dotyčného...
Civilní jméno?
Tak například voláte kamarádovi a telefon zvedne jeho maminka. Po chvíli odhodlávání seberete odvahu a zeptáte se: „Je doma Degen Fosgen?“ Nepřejte si vědět, co následovalo...
Problémy jsou také při návštěvě nemocnic. Rozpačité koktání: „Víte, já vlastně nevím, jak se civilně jmenuje, ale říká se jí Berenthil,“ vám na důvěryhodnosti nedodá, obzvláště ne, pokud navštěvujete kamarádku hospitalizovanou na psychiatrii. Také policie se tváří dost rozpačitě, když jí na otázku „A jak že se jmenuje ta kamarádka, co tam s vámi byla?“ odpovíte „Feriel“...
Přezdívky se tak mohou stát dokonalým nástrojem konspirace. A to je také jeden z faktorů, které na nich lidi přitahují – utvrzují je v pocitu sounáležitosti s komunitou, my, zasvěcení, proti těm „civilům“ venku, kteří nic nevědí. A ještě jednu nespornou výhodu přezdívky mají – na rozdíl od jmen se vám nestane, že se na vaše zavolání otočí pět lidí.
Jak jste na tom s přezdívkami Vy? Měla jste nebo máte nějakou přezdívku? Jak jste k ní přišla? Máte ji ráda? Kdo Vám tak říká? A co Vaše ID na Ženě-in? Je to Vaše přezdívka nebo vymyšlené jméno? Říká Vám tak někdo i mimo Ženu-in? Jak byste se představila na setkání čtenářek – jménem nebo IDčkem?
Nový komentář
Komentáře
Na ceksem kopecku jsem beruska. V Kanade to, logicky, vyslovi malokdo, tudiz jsem El - kratka verze jmena. Slysim i na Al, to maji ve zvyku anglicane.
Také jsem již párkrát stála před barákem a říkala si, jak se jen proboha jmenuje, Bratr Žába asi ne...
A angláni česky neumí.
Čírina je jméno naší kočky, protože to jen tak nezapomenu, a na zahraničních fórech používám nick Kecka - přezdívka z oddílových časů. Jedla jsem prostě jako
Přezdívku mám od útlého dětství, vznikla zkomolením a zkrácením mého křestního jména, které jsem neuměla vyslovit. Ujala se doma a jelikož moje skutečné jméno se mi moc nelíbí, nechávám si tak od třetí třídy, kdy jsme se ve třídě sešly dvě stejného jména, až dodnes říkat i ve škole a mezi kamarády samozřejmě taky. Spousta jich ani neví, že tohle jméno nemám zapsané v rodném listě. (Přezdívka zní jako existující jméno; když to někomu vysvětluju, obvykle nechápe souvislost mezi ní a mým skutečným jménem.)
Na netu používám přezdívky dvě - ta co mám tady je anonymní, pro veřejná fóra a chaty, kde se s lidmi neznám osobně. Pro soukromou komunikaci s lidmi, kteří o mě smějí vědět a vědí víc, případně mě znají osobně, používám stejnou přezdívku jako v realitě.
Přezdívku jsem měla v dětství, šlo o zkomoleninu křestního jména. Jinak jsem byla vždycky spíš ta, kdo přezdívky vymýšlí
Nick tady jsem zvolila podle písničky od Dead Can Dance, co zrovna při registraci hrála na pozadí... :)
kurna to je chyb..jdu si radsi lehnout,to nema cenu to opravovat
nick mam podle toho co jeste nebylo a jak jsem se nakrkla tak jsem neco napsala a nejak to ke me prirostlo
Na zakladce mi rikali Barte-skomolenina meho prijmeni za svobodna,na stredni si nejak nepamatuju,ze by me zajimalo,jestli me nekdo nejak rika.Ale tusim,ze jsem prezdivku nemela,aspon ne ofiko
Ted mu muj muz rika sprtna
Jinak jsem beruška
ivana.kuglerova: Několikrát jsem řešila situaci: Jak se vlastně Námořník, Šlak, Fík, Beruška... jmenuje doopravdy? Nebo: A kterýho Huga (Klokana, Berušku...) myslíš?
Nick mám podle jména své postavy z DrD a tu jsem si vybrala podle jména své blíbené postavy z artušovskýcj legend. Na jednom fóru jsem zjistila, že nejsem jediná, a ta druhá dotyčná (která ho používala jinde), reagovala dost rozhořčeně, že jí kradu přezdívku.
Ve škole jako dítě jsem byla brejlovec, jeden čas také Klerens (podle poloslepého lva ze seriálu Daktari).
Když šla před lety v televizi Ošklivka Betty, říkali mi tak žáci. Asi vypadám podobně.
Já mám přezdívku od základky, ujala se i na gymplu a i teď mi tak bývalí spolužáci říkají. Svého času ji používali i rodiče spolužeček a jeden pan profesor
Detu mám půjčenou z Temné věže Stephena Kinga
Zoufale vzpomínám, kde se sakra vzal můj nick. Vybavuju si jen, že jsem ho použila v patnácti letech, když jsem si zakládala první email. Odkud ale pochází už si nepamatuju, jen jsem mu stále věrná.
Když se na trhu objevil Harry Potter, překřtili mě proti mé vůli na Dobbyho a dlouho jsem s tím bojovala
Vivian: ještě pořád je jich víc než tři, ale tempem jakým padají tu už nebude dlouho trvat
mě říkali na základce rosničko (podla Pana Tau a jeho Jůlinky), křepelko (dle Křemílka a Vochomůrky a křepelky Julči)
teď mě už hodně lidí zná pod nickem mici,ten mám nejdýl,micinku mi to nepovolilo kdysi na mailu,dala jsem k ní část jména, proto juli. taky mě hodně lidí zná pod mým druhým nickem=mailem a říkají mi meryl (to bylo dle Meryl Streep)
hnusný spolužáci mi ve škole říkali řezino, někoho z kluků jsem seřezala...už řežu leda chleba a ovoce
Solei: ty máš taky tři zlaté vlasy? :)
Hodně dlouho se mi pro dlouhé blond vlasy říkalo Amálko. Někteří vtipálci mi začali i "oficiálně" říkat Amálie a mátli schválně okolí, které mě neznalo
.
Jinak se svým křestním jménem jsem byla vždycky spokojená a říká mi tak drtivá většina lidí. Není moc obvyklé, tudíž se neotočí 20 ženských. Mé příjmení bylo tak krátké, že přezdívky nešlo vymyslet. Až jednou osvícená hlava spolužákova vymyslela Kaskadér. Byla jsem za něj tak šťastná (táta jezdil rally), že ho omrzelo už cokoli dalšího vymýšlet a nikdy jsem hanlivou/nelíbilou přezdívku nedostala. Pár osůbek mi říká léta Sluníčko pro mou povahu a náhled na svět.
Na gymplu mi spolužácí říkali "pionýrka", protože jsem srdnatě hájila náš kolektiv proti vnějšímu nepříteli, ať už měl podobu nespravedlivého pedagoga, komoušů při Sametové revoluci či jakoukoli jinou. Toto přízvisko bylo míněno spíše kladně, avšak já dostala strach, aby z té "pionýrky" postupně nevyrostla nesnesitelná svazačka a ubrala jsem na iniciativě. Teď už jsem normální a nehasím, co mě nepálí. Zachránců světa se kolem potuluje dost.
Já to mám jednoduché. Děd vševěd ze základky se mi nelíbil tak jsem použila jinou přezdívku - oboje se vztahuje k mým vlasům.
ivana.kuglerova: Sklapni, parazite.
ivana.kuglerova: je to trochu nezvyk.....
....ale šeredná není
Meander: A já furt co je to za šerednou kočku
Mno, můj nick je prostě registrovaný název mojí chovatelské stanice a teď mám jako ikonu i její logo.