Jak infekční bradavice vznikají?

Jde o reakci pokožky na infikaci lidským papilomavirem – takzvaným HPV. Ten zapříčiní nadměrný nárůst rohových buněk a zmnožení kožního vaziva, takže se na pokožce objeví výrůstek s drsným až květákovitým povrchem. Zjednodušeně řečeno, bradavice je nezhoubný kožní novotvar vyvolaný virovou infekcí.

Nejnáchylnější k nákaze jsou malé děti, dospívající a lidé s oslabeným imunitním systémem.

Bradavice nesou latinský název verruca, z něhož je odvozeno české pojmenování – veruka.

Kde se bradavice mohou objevit?

Nejčastěji postihují ruce nebo plosky nohou, ale mohou se objevit i na jiných částech těla. Dělí se totiž na různé druhy podle toho, jaký z HPV virů je zapříčinil. K těm nejběžnějším patří pravé (obyčejné), plantární a ploché bradavice.

125774c6c1145-obrazek.jpgFoto: Shutterstock

Verrucae vulgares (bradavice obecné) – ohraničené tuhé pupínky až hrbolky s rozpraskaným povrchem. Úporné a bolestivé jsou zvláště kolem nehtů a pod nehty.

Verrucae plantares (bradavice na chodidle) – připomínají mozoly, silnější a tužší ohraničené oblasti kůže se jakoby zanořují do kůže chodidla. Bývají bolestivé, hlavně při došlapu. Často recidivují.

Verrucae filiformes et digitatae (nitkovité a prstovité bradavice) – připomínají tenké nitky nebo prstíčky v barvě kůže či růžovo bělavé barvy. Nejčastější jsou na obličeji blízko ústních koutků, očních víček.

Verrucae planae juveniles (ploché bradavice) – ploché růžovo-žlutavé bradavičky o velikosti několika milimetrů. Objevují se hlavně na obličeji a hřbetech rukou u dětí. Šíří se nejčastěji škrábáním.

Condylomata accuminata (genitální bradavice) – od velikosti drobného pupínku po velké květákovité útvary, vyskytují se nejčastěji v oblasti genitálu. Jsou sexuálně přenosné, kondom není dostatečnou ochranou.

Zdroj informací: EUC

Čím bradavice vyléčit?

Způsobů existuje spoustu, od babských rad až po laser. Ne všechny ale dermatologové vidí rádi. Například experimenty s doporučovaným vlaštovičníkem podle nich mohou skončit nepříjemným poleptáním kůže. Mnohem jistější je navštívit lékaře, který posoudí, zda o bradavice skutečně jde. A zvolí adekvátní léčbu.

Nejčastěji je to kryoterapie, tedy zmrazení bradavice tekutým dusíkem. Po té místo zčervená, vytvoří stroupek, a ten se následně vyloupne. Možné je i seškrábnutí speciální ostrou „lžičkou“, chirurgické vyříznutí, ale také použití cévního laseru, kdy dojde ke spálení cévního zásobení kožního novotvaru. Jenže zatímco ošetření tekutým dusíkem hradí zdravotní pojišťovny, zákrok laserem si jakožto nadstandardní zákrok musíte zaplatit ze svého. A jedna návštěva obvykle nestačí.

Jestliže se vám k lékaři nechce, můžete zkusit využít alespoň v lékárně volně dostupných přípravků s aktivní složkou, například s kyselinou salicylovou nebo kyselinou mléčnou. Ty změkčují a rozpouštějí ztvrdlou tkáň, kterou díky tomu lze časem odstranit. Ale až ve chvíli, kdy to půjde snadno. Rozhodně se nepouštějte do oddělování výrůstků násilím – mohli byste si tak naopak přitížit a navíc i infikovat další místa na těle.

S řešením problému neotálejte

Pokud vás trápí bradavice, jejich léčbu neodkládejte. Sice existuje šance, že časem (třeba i za dva roky) zmizí samy od sebe, ale může to dopadnout i naopak. Hrozí, že se bradavice budou zvětšovat a rozrůstat do okolí, ba dokonce i infikovat vzdálenější místa na těle. A to ani nemluvě o riziku pro vaše okolí. Kdokoli se od vás může nakazit nejen přímým kontaktem, ale také použitím kontaminovaného ručníku nebo chozením po témže povrchu naboso.

„Léčba bývá často zdlouhavá, bolestivá a opakující se. Čím dříve po nalezení bradavice navštívíte kožního lékaře, tím bude léčba snazší. Čím déle je nebudeme řešit, tím víc je pravděpodobné, že se jejich výsev zvětší,“ potvrzuje dermatoložka MUDr. Jitka Chaloupecká.

Inkubační doba je odlišná – bradavice se na těle mohou objevit v řádu týdnů, ale i dlouhých měsíců od infikace.
Předcházet výskytu bradavic lze hlavně důslednou prevencí. Nikdy nechoďte na veřejných místech (zvláště tam, kde je vlhko) bez pantoflů.

Zdroj informací: EUC, Venerologie, MUDr. Jitka Chaloupecká